Kdo se podívá do mapy z druhé poloviny 19. století, jak kdysi vypadalo Kladno, moc toho nenajde. Jen pár domků kolem nynějšího náměstí Starosty Pavla nebo zárodky dnes nejlidnatější čtvrti Kročehlavy. Dva kilometry směrem na jih je uprostřed lesů bod s názvem "Weghibka EisenbahnStation", později česky Vejhybka. Stanice na důležité Buštěhradské dráze, kde v roce 1873 otevřeli velkou nádražní budovu.
O 150 let později je pohled zcela jiný. Železnice umožnila výrazný rozvoj města, obklopily ji rozsáhlé průmyslové areály i sídliště, z Kladna se stalo největší město Středočeského kraje se 70 tisíci obyvateli. Nádraží Vejhybka, dnes už pod názvem Kladno, stojí stále na stejném místě. A stále je "křižovatkou" tratí na Rakovník a Kralupy.
Jenže obrys staré budovy by ze současných map mohl brzy zmizet. Správa železnic v únoru oznámila, že nádraží zbourá a nahradí ho novostavbou. Původně ho přitom chtěla v rámci modernizace dráhy mezi Prahou a Kladnem jen opravit. Nakonec ale rozhodnutí změnila. Ke zděšení opozičních zastupitelů, některých odborníků i části místních obyvatel.
"Je ostuda, že si město neváží své historie"
Navenek se "Vejhybka" příliš neliší od jiných nádraží, které v českých zemích vyrostly za Rakouska-Uherska. Jeho význam pro město je ale podle odpůrců demolice nedocenitelný. "Kladno není historické město. Naše dějiny, to je hornictví a hutnictví. Památky, které nám z této epochy zbyly, bohužel mizí," říká místní občanský aktivista Vladimír Líba u nádraží, kolem kterého už pracují bagry.
Ačkoli na první pohled není budova v nijak špatném stavu, dovnitř už se lidé zhruba dva roky nedostanou. Lístky si kupují v dočasných kontejnerových budkách, na vlaky čekají pod dřevěným přístřeškem.
"Kdyby nádraží mělo zmizet, tak by mi to bylo upřímně líto," říká Líba u billboardu, který stojí hned vedle. Zobrazuje původní návrh rekonstrukce, který místní považovali ještě donedávna za konečný. Budova si měla zvenku zachovat svůj ráz.
Jenže podle Správy železnic je nádraží v horším stavu, než si původně mysleli. Doplňkový průzkum po vyklizení budovy podle ní odhalil špatný stav základů a přítomnost spodní vody.
"Když se ukázal skutečný stav původní budovy, rozhodli jsme se s kolegy ve vedení města jednoznačně podpořit nové, moderní a funkční řešení s nižší energetickou náročností, což může přinést i značné provozní úspory. Předložená studie z našeho pohledu vypadá velice dobře," uvádí primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).
Jenže ne všichni byli pro. S demolicí nesouhlasí třeba architektka a opoziční zastupitelka Anna Gamanová (STAN). "Je to ostuda pro město, aby si nechalo zbourat jednu ze svých historických budov takto potichu a bez diskuse. Tato akce vůbec nepatří do tohoto století. Kladno vyrostlo na železnici, uhlí a oceli. Je to součástí jeho DNA. Město je mladé a své historie by si mělo vážit," míní.
Připomíná také, že nádraží bylo svědkem důležitých historických událostí. V září 1937 tudy projížděl pohřební vlak s ostatky Tomáše Garrigua Masaryka do nedalekých Lán. Jen o pár let později odtud nacisté odvezli ženy z vypálených Lidic do koncentračního tábora Ravensbrück. A v únoru 1942 zde byly přepřaženy vagony s více než 1600 židy do koncentračního tábora v Terezíně.
Morálně zastaralá, tvrdí Správa železnic
Její slova přehlušuje hluk stavby. S reportéry Aktuálně.cz hovoří v místě, kde dělníci pracují na modernizaci pěti kilometrů trati až po stanici Kladno-Ostrovec. Také tam se místní snažili zachránit malou nádražní budovu. Neúspěšně, loni šla k zemi. Stejný osud potkal i mezilehlou zastávku Kladno město.
V případě hlavního nádraží je ale odpor nejsilnější. Gamanová proti demolici spustila petici, kterou už podepsalo přes tisíc lidí. Žádá Správu železnic i vedení města, aby udělaly vše pro zachování budovy. Nádraží na tom podle ní není tak špatně, jak tvrdí primátor a železničáři.
"Je v dobrém technickém stavu, nedávno prošlo rekonstrukcí. Argument se spodní vodou je lichý, vedle jsou další dvě budovy, které jsou také ve sklepech suché. Budova není popraskaná i navzdory tomu, že hned vedle ní je vyhloubená šestimetrová jáma budoucího podchodu," upozorňuje Gamanová.
Připouští, že se budova nehodí k rekonstrukci tak, jak byla naplánována. Počítalo se s demolicí vnitřku a ponecháním pouze pláště. "Nicméně pokud by byl přepracován projekt rekonstrukce tak, aby zachoval některé vnitřní konstrukce, tak lze budovu bez problémů zachovat pro další generace," míní.
Správa železnic přiznává, že podle nezávislého posudku Kloknerova ústavu ČVUT je rekonstrukce nadále možná. Stavba by podle nich však i po opravě zůstala "morálně zastaralá" a měla by pravděpodobně omezenou životnost, kterou odhadují na dvacet až třicet let.
"Dále je při rekonstrukci objektu nutné počítat s riziky, která mohou ovlivnit jak celkovou dobu rekonstrukce, tak její cenu a celkový úspěch. Při porovnání rekonstrukce a novostavby, včetně ekonomické rozvahy, je jednoznačně příznivější variantou výstavba nové budovy," říká mluvčí železnic Dušan Gavenda.
"Novostavba bude lépe situovaná, nabídne cestujícím moderní multifunkční prostor, bude daleko lépe sloužit svému účelu a přinese větší komfort cestujícím," dodává mluvčí Kladna Vít Heral.
Vyhlaste nádraží památkou, navrhují památkáři
Ačkoli má Správa železnic i vedení města o demolici jasno, jedna věc jim ještě může plány překazit. Architekt Václav Kruliš podal v únoru na ministerstvo kultury návrh, aby se nádražní budova stala památkou.
A Národní památkový ústav nyní návrh podpořil. Vyplývá to z dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici. Ústav, který jako odborná organizace ministerstva vypracovává pro resort posudky, zdůrazňuje, že budovu už pro její hodnotu delší dobu monitoroval. Dříve ji však k památkové ochraně nedoporučil z důvodu "nižší míry autenticity".
"Vyhrocená situace po oznámení záměru vlastníka odstranit tento udržovaný a po roce 2000 opravený objekt však vedla k tomu, že se Národní památkový ústav rozhodl podpořit zájem o zachování objektu (a vyjádřit nesouhlas s demolicí kročehlavského nádraží) doporučením jeho prohlášení za kulturní památku," uvádí vedoucí Metodického centra průmyslového dědictví ústavu Miloš Matěj.
"Stanice Kladno je významnou částí železniční historie. Vnímáme ji jako historicky významnou lokalitu a její výpravní budovu považujeme za cenný hmotný doklad činnosti společnosti Buštěhradské dráhy, paměť místa, k jehož rozvoji přispěla. Legislativní ochrana by neměla být jedinou motivací pro její zachování," dodává.
Matěj zdůraznil, že vybudování nové budovy a zachování té staré si nutně neodporují. "Na příkladech zahraničních i českých nádraží lze doložit, že historickou budovu je možné plně využít, zachovat historické hodnoty a současně provozně modernizovat," píše.
Poslední slovo bude mít ministerstvo kultury, které nyní tento i další podklady vyhodnocuje. "Poté rozhodne, zda ve věci zahájí nebo nezahájí správní řízení o prohlášení věci za kulturní památku," uvedla mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.
Právě k rozhodnutí resortu vzhlíží s nadějí Vladimír Líba i další odpůrci demolice. "Ano, možná oprava bude trvat déle. Možná to bude za cenu větších nákladů. Ale je to historie. A od státní správy bych čekal, že bude usilovat o to, aby ji zachovala pro příští generace," říká.
