Praha – Zprošťující rozsudek v kauze Jany Nečasové-Nagyové a trojice bývalých vojenských zpravodajců logicky vybízí k nerudovské otázce "kam s ním?". Dva generálové a jeden vysoký důstojník totiž kvůli kauze skončili ve svých funkcích a v případě, že by páteční verdikt zopakoval i městský soud, musela by armáda přinejmenším řešit případný návrat Milana Kovandy.
Bývalý šéf Vojenského zpravodajství, by se mohl vrátit na některý z významných armádních postů. Je totiž stále generálem v aktivní službě - byť kvůli obvinění pobírá jen polovinu platu ze zhruba stotisícové částky. V případě zproštění viny bude muset ministerstvo obrany doplatit Kovandovi peníze, o něž mu krátilo plat za bezmála dva roky táhnoucího se vyšetřování.
Navíc by mu muselo ze zákona nabídnout i funkci odpovídající jeho vzdělání a velitelské praxi. Post ředitele Vojenského zpravodajství však mezitím vláda - na návrh ministra obrany - obsadila Janem Berounem.
Nepředbíhejme, říká ministerstvo i Kovanda
"Jde o logické úvahy, ale pro nás se v tuto chvíli nic nemění. Alespoň do pravomocného rozsudku," konstatuje ředitel tiskového odboru ministerstva obrany Jan Pejšek. Kovanda se podle něj těší v armádě (z dob jeho působení v čele speciálních sil) stále velké autoritě. "Mezi vojáky má pověst odvážného vojáka a špičkového profesionála," dodává.
Jiný ministerský zdroj říká, že pro Kovandu by se v armádě místo určitě našlo. Nemusí s ním být ale spokojen a nabízený post odmítne. V tom případě by nejspíš odešel i se všemi výsluhami včetně vojenského důchodu do civilu.
Sám Kovanda nechce o možném návratu do armády zatím ani spekulovat. "Já už rok a půl žádnou budoucnost nemám. Už rok a půl bojuji s touto věcí, kterou soud teď nějak vyřešil. A vím, že to ještě není konec," prohlásil bezprostředně po pátečním zprošťujícím verdiktu. V podobném duchu reagoval i na otázku týkající se případného odškodného.
Otazník visí i nad tím, co se zbývajícími dvěma bývalými vysoko postavenými příslušníky Vojenského zpravodajství. Kovandův předchůdce v čele tajné služby Ondrej Páleník z rozvědky odešel do vedení Správy státních hmotných rezerv.
Po svém zatčení v červnu 2013 si vzal neplacené volno, po necelém tři čtvrtě roce ho vláda z funkce ředitele odvolala. Posléze Páleník dostal výpověď z organizačních důvodů a ve společnosti skončil v půlce roku 2014. Dotaz, zda by úřad Páleníkovi v případě pravomocného osvobození musel vyplatit nějaké peníze, mluvčí Jakub Linka nechtěl vůbec komentovat. Páleník by ovšem nemusel odškodné požadovat po instituci, ale přímo po státu.
Pohůnek: Zpravodajec už být nemůžu
Třetí obžalovaný zpravodajec, plukovník Jan Pohůnek, který podle obžaloby zařizoval sledování osob, jež si "objednala" Nečasová u jeho nadřízených, skončil u rozvědky po téměř třiceti letech právě kvůli kauze údajného zneužití tajné služby.
Přestože se mu v pátek trochu ulevilo, v jeho případě prý není šance, že by se ke svému někdejšímu povolání vrátil.
"Jestli chci, nebo nechci, to je trochu podružná otázka. Vzhledem k mé medializaci, díky níž mě zná celý národ, tak už těžko můžu dělat něco pro zpravodajskou službu," konstatoval suše Pohůnek, který dlouho nemohl najít práci. Aktuálně prý zaměstnání má, jestli to je v bezpečnostní sféře, nechtěl prozradit.
Pokud odejde i od odvolacího soudu nevinný, je připraven o odškodné žádat. Stíhání mu totiž podle jeho slov převrátilo život vzhůru nohama.
"Trvá to už dva roky, trpí tím rodina, trpí tím moji známí a v podstatě tím trpí i moji bývalí kolegové, kteří také byli nařčeni z nějaké nedůvěryhodnosti. To jsou lidi, kteří se nemůžou na veřejnosti bránit proti tomu, že je státní zástupce označí za nedůvěryhodné. Což je podle mě z jeho strany skutečně podlé," vysvětlil Pohůnek důvody, proč by usiloval i o finanční satisfakci.
