"Záchranné stanice denně přijímají desítky ptáčat, která kvůli neúnosnému vedru předčasně opustila hnízdo," říká šéf ochranářů Stýblo, který působí také jako koordinátor Národní sítě záchranných stanic. Upozorňuje, že rozžhavené hnízdní dutiny sužují i další ptáky.
Za minulý rok přijaly české záchranné stanice 436 mláďat ohrožených rorýsů. Letos eviduje Český svaz ochránců přírody na základě údajů od stanic 150 mláďat. "Jejich počet se ale každý den zvyšuje. Očekáváme, že jich přijmeme mnohem více než minulý rok," říká Alžběta Čechová z administrace podpory záchranných stanic.
Rorýs obecný patří mezi stěhovavé ptáky a v Česku hnízdí od dubna do srpna. Drobný pták připomínající vlaštovku dokáže vyvinout rychlost přes 110 kilometrů za hodinu. V průměru ročně nalétá až 250 tisíc kilometrů. Do Česka se přesouvá z Afriky, vyskytuje se tu po celém území s výjimkou nejvyšších hor.
V minulosti si rorýsi stavěli hnízda ve stromech a skalách. V posledních sto letech se však přestěhovali do lidských staveb. Často obývají prostory těsně pod střechou, v panelácích zase využívají izolaci nad nejvyšším poschodím, kam vnikají větracími otvory.
"Jenže dutina v domě není to samé jako štěrbina ve skále nebo díra ve stromě. Jakmile do střechy paneláku pálí slunce, z obydlí se stává pec a mláďata se v ní vaří zaživa. Nezbývá jim než se tlačit u výlezu z hnízda. Až tak moc, že vypadnou. Stovky z nich dobrovolně vyskáčou," říká Stýblo.
Pád z několika pater mláďata mnohdy nepřežijí. Některé se však díky lidské pomoci včas dostanou do záchranných stanic, které jsou pro ně mnohdy jedinou nadějí na přežití.
Poznat mládě rorýse v ohrožení není složité. Protože jsou tito ptáci uzpůsobeni k trvalému pobytu ve vzduchu, kde se krmí, pijí vodu i spí, když je člověk spatří na zemi, je jisté, že jde o zvíře v nouzi. "V takovém případě okamžitě volejte záchrannou stanici," radí Stýblo.
Statisícové investice do záchrany opeřenců
Ptáčata rorýsů jsou náročnými pacienty. Vyžadují pestrou stravu v podobě zvláštních směsí. "Potrava se musí objednávat ze zahraničí a je poměrně drahá. Samotné krmení dá veterinářům také zabrat. Ptáčata nechtějí otevírat zobák, když vidí ve své blízkosti pohyb, na který nejsou zvyklá. Potravu jim pracovníci musí tlačit co nejhlouběji do jícnu," popisuje Stýblo. Malí rorýsi se tak krmí denně od sedmi hodin ráno do osmi večer každou půlhodinu.
Délka odchovu rorýse od úplného mláděte bývá zhruba 40 dní. Protože se však do stanic dostávají většinou už vzrostlá mláďata, průměrná délka pobytu v zajetí je necelých 10 dní.
Pro záchranu ptáčat je důležitý také pobyt v inkubátoru, jehož cena se v Česku pohybuje okolo 15 tisíc korun. "Pro stanice je to další investice. Ukazuje se ale, že smysluplná. Mláďata mají díky inkubátorům téměř o polovinu vyšší šanci na přežití," tvrdí Stýblo.
Péče o jedno mládě vyjde v průměru na 1 900 korun. V loňském roce stanice Národní sítě přijaly celkem 436 takových mláďat. Jejich záchrana stála více než 800 tisíc korun. I proto organizace Zvíře spustila v červenci veřejnou sbírku Rorýsi volají o pomoc, jejíž výtěžek směřuje právě na podporu záchrany drobných opeřenců.
Co dělat, když narazíte na ohrožené zvíře?
- Handicapované zvíře je vždy vystresované z vlastního zranění či neobvyklé situace, bojí se také kontaktu s člověkem. Proto je důležité nejprve zkontaktovat odborníky a poradit se na dalším postupu. Při nálezu zraněného zvířete nebo opuštěného mláděte kontaktujte nejbližší záchrannou stanici anebo dispečink záchranných stanic na čísle 774 155 155.
- S voláním záchranné stanice by lidé neměli čekat. Bez zkušeností a opakovaného pozorování zvířat mohou zachránci lehké příznaky zhoršeného stavu uniknout.
- Odborníci navrhnou další postup, poradí, co a jak má člověk při záchraně ohroženého zvířete udělat. Díky jejich vedení se mohou lidé vyvarovat chyb, které mají pro zvíře fatální následky.
- Jestliže člověk narazí na mládě, měl by se nejprve přesvědčit, zda pomoc skutečně potřebuje a jestli je opuštěné. Když záchranné stanici volající popíše místo, vzhled a chování mláděte, zjistí, zda vyčkat a sledovat situaci nebo se podílet na záchranném zákroku.
Lidé mohou pomoci při záchraně ohrožených zvířat i vlastní obezřetností. Najde-li člověk v přírodě volně žijící zvíře v ohrožení, může pomocí aplikace Zvíře v nouzi rychle najít a zkontaktovat záchrannou stanici, v jejíž působnosti se právě nachází. Program uživatelům umožňuje zaslat do záchranné stanice souřadnice také místa nálezu nebo fotografii zvířete.
Situaci se dá bránit pouze částečně. Pomoci mohou budky na domech, které rorýsům nahradí hnízda. Nejčastěji se vyrábí ze dřeva, dřevocementových desek nebo voděodolných překližek. Podle odborníků z České ornitologické společnosti by je lidé měli upevnit dostatečně vysoko, nejméně čtyři metry nad nejbližší překážku, třeba nad balkon nebo koruny stromů. Mláďata dorůstají v době, kdy je den nejdelší a teploty nejvyšší. I proto je důležité najít pro budku místo, kam nedopadá po celý den přímé slunce.
