Nové Heřminovy - Když máte bojovat proti přehradě, neshánějte parcely pro náhradní výstavbu.
To uslyšel starosta Nových Heřminov na Bruntálsku, když přišel na moravskoslezské hejtmanství jednat o zadání nového územního plánu.
Nové Heřmínovy tak začínají pociťovat důsledky referenda, kterým obyvatelé zavázali vedení obce bojovat všemi prostředky proti přehradě. Její střední variantu letos schválila vláda Mirka Topolánka.
Starosta Jiří Jílka chtěl, aby si lidé, kteří se budou muset kvůli přehradě vystěhovat, mohli postavit nový dům jinde v obci. Ta by se nevylidnila a nezanikla. To se asi nepovede. Není totiž kde stavět. A státní podnik Povodí Odry, který je investorem stavby, chce v nejbližší době začít s výkupy.
"V našem územním plánu máme vyčleněné parcely k nové výstavbě, jenže jsou v místech, kde bylo při povodních v roce 1997 nejvíce vody. Bohužel, nemá to logiku, ale je to tak a platí to," vysvětluje starosta. "Vím o pěkných místech, kde by se stavět dalo, ale to bychom museli změnit územní plán. Krajský úřad nám řekl, že to kvůli referendu nejde."
Odhaduje, že první vlna výkupů se týká zhruba dvaceti rodin a začne za měsíc až dva.
Změna územního plánu? Nemožné
Vedoucí Odboru územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Marta Wroblowská potvrdila, že obec nesmí kvůli referendu podnikat nic, co by s přehradou souviselo.
"Změny územního plánu, které mají zajistit parcely pro náhradní výstavbu, však s přehradou souvisí. Je to podle nás v rozporu s referendem," zdůvodnila rozhodnutí.
Starosta se obává, že lidé, kteří se nechají vykoupit, půjdou jinam, protože nebudou čekat na nový územní plán. "Účinnost referenda je totiž dva roky," zdůraznil.
"Je to celé další nesmysl. V územním plánu obce je přehrada, je v plánu velkého územního celku, ale my na základě referenda musíme jednat, jako by tam přehrada nebyla," doplnil Jílka. "Vždycky jsem si myslel, že obce mají do svého územního plánu právo mluvit, ale asi jsem se mýlil."
Necháme to k posouzení právníkům
Referendum v Nových Heřminovech vyvolalo občanské sdružení Obava. Ze zastupitelstva obce byl proti jediný starosta Jílka, který varoval, že referendum přehradě nezabrání, jen zavře cesty k jednání s úřady.
Těsná většina obyvatel ale souhlasila s komplikovaně postavenou větou referenda. Ta zabraňuje obci podnikat jakékoliv kroky pro přehradu.
"Věříme, že závěr krajského úřadu v souvislosti s územním plánem je chybný. Dáme to k posouzení právníkům, se kterými spolupracujeme," uvedla Vítězslava Erbenová ze sdružení Obava.
Zástupci Povodí Odry pokračují v jednání s lidmi, jejichž domy potřebují vykoupit. Větší vstřícnosti se snaží docílit tím, že s lidmi více komunikují a informují je o nových krocích.
Nyní poprvé lidem představili i nákresy projektantů, kteří řeší, kudy povedou ochranné hráze, jak budou vysoké, kde plánují mosty, silnice a další stavby. Jsou to ale zatím jen možné varianty. Projekt na přehradu ani navazující silniční obchvat ještě neexistuje.
Někteří odpůrci přehrady nechtějí slyšet o ničem. "Schůzku jsem bojkotovala. Jsem proti přehradě," uvedla žena, jejíž dům má skončit pod vodou. Přála si, aby její jméno nebylo zveřejněno.
"Je nám to k smíchu. Už z laického pohledu je v projektech, které nám zatím Povodí Odry představilo, spousta nedokonalostí," uvedla Vítězslava Erbenová ze sdružení Obava.
Mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková ale uvedla, že komunikace s lidmi je lepší. "Jednání i dotazy na našich schůzkách jsou konstruktivnější než dříve. Se všemi jsme se ale zatím nedomluvili. Pokračuje oceňování nemovitostí i jednání s lidmi, kteří říkají ne," řekla.
