Proč drží Jiří Gruntorád hladovku a čeho chce dosáhnout?
Gruntorád ve středu vpodvečer zopakoval, že mu nejvíce vadí přístup úředníků a politiků vládní koalice ke skupině bývalých disidentů, kteří automaticky nedostali průměrný důchod podle zákona z roku 2011.
Konkrétním "spouštěčem" pro Gruntorádovu hladovku byl dopis ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), ve kterém odmítl přiřknout disidentu Karlu "Charlie" Soukupovi průměrný důchod, protože nesplňuje podmínky. Jurečka nakonec krátce na to oznámil, že se Soukupovi důchod zvýší. Gruntorád však trval na svém a požadoval Jurečkovu rezignaci.
Jaká je možnost, že Gruntorád hladovku ukončí?
Podle samotného Gruntoráda i dalších lidí, kteří kolem něj stáli ve středu vpodvečer, je taková možnost značně nepravděpodobná. Gruntorád trvá na tom, že Jurečka musí odstoupit. Zároveň ale poprvé zmínil určitý kompromis. "Hladovku ukončím, pokud vláda zruší usnesení, kterým se přihlásila k tradicím Charty 77," oznámil Gruntorád. Jedním hlasem ale dodal, že premiér tento jeho požadavek odmítl.
Gruntorád zatím tvrdí, že ze svých požadavků nehodlá ustoupit a bude dál protestovat. "Jsem připravený tady vydržet až do hořkého konce," řekl Aktuálně.cz.
Proč zahájil protest letos 17. listopadu, když problém s důchody pro některé disidenty se vleče delší dobu?
Dění ohledně Soukupa gradovalo až v posledních měsících. K Jurečkovu odmítnutí došlo v polovině letošního září. Následně ještě Gruntorád napsal ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), který odepsal, že se bude záležitostí zabývat, ale v následujících dnech se mu neozval.
Pro 17. listopad se rozhodl kvůli symbolice data. Chtěl zdůraznit, že nynější vláda se hlásí k odkazu boje proti komunismu. Gruntorád deníku Aktuálně.cz řekl, že je příznivcem vlády Petra Fialy a velmi kvitoval, že se přihlásila mimo jiné k odkazu Charty 77. A o to více byl zklamaný reakcí Jurečky.
Proč Jurečka Soukupovi nevyhověl?
Jurečka vycházel z úředních podkladů, podle kterých neměl Soukup na vyšší důchod nárok, jelikož část života žil v Austrálii, a tedy neměl potřebný základ pro vyměření průměrného důchodu. Proto mu čeští úředníci nejdříve přiznali důchod kolem tří tisíc korun a následně přes šest tisíc korun. Další část měl dostávat z Austrálie, kde dlouhá léta žil.
V čem je hlavní problém důchodu bývalých disidentů?
Problém se týká hlavně těch, kteří žili určitou část života v zahraničí. Když psal Gruntorád společně s bývalými disidentkami Danou Němcovou a Petruškou Šustrovou první dopis premiéru Petru Fialovi, zmiňovali kromě Soukupa i Vratislava Brabence, Janu Jonákovou, Vlastimila Třešňáka a Pavla Zajíčka. Celkově by mělo jít o třicet až padesát lidí.
Gruntorádovi vadí, jak stát k těmto lidem přistupuje. Mnozí z nich opouštěli tehdejší Československo nedobrovolně, mnohdy poté, co byli terčem brutálního nátlaku i vězení. Z pohledu Gruntoráda je proto pobuřující, že lidé vyhnaní ze své vlasti se musí nyní "doprošovat" alespoň nějakých peněz, aby - jeho slovy- neumřeli hlady.
V případě Soukupa jde ještě o to, že podle Johna Boka, který drží hladovku s Gruntorádem, úředníci neposlali do Austrálie dokument o tom, že Soukup v Česku skutečně žije. "Bez něj mu důchod ze zahraničí nepřijde," řekl Bok. Úředníci ale namítají, že žádost musí poslat sám žadatel. Jak přesně to tedy s touto žádostí je, není jasné. Zároveň ale bývalým disidentům vadí, že politici neupravili zákon z roku 2011 tak, aby disidenti dostávali průměrný důchod automaticky bez různých výjimek a nutnosti prosit o pomoc a výjimky úředníky.
Jak se hájí a co dělá ministr Jurečka?
Jurečka zašel za Gruntorádem už o víkendu. Omlouval se mu a sliboval, že se bude snažit Soukupově žádosti vyhovět a udělá vše pro to, aby pomohl i dalším, kterých se problém s malými důchody týká. Gruntorád mu sdělil, že za jediné řešení považuje jeho odchod z vlády.
V pondělí Česká správa sociálního zabezpečení na Jurečkův popud po "novém přehodnocení" přiznala Soukupovi průměrný důchod do doby, než se vyřeší vyplácení jeho australské penze. Podle Jurečky mu úřad případně upraví částku i zpětně zhruba do roku 2013.
Jurečka zároveň v úterý oznámil, že sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku všem disidentům s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody. Úředníci mají podle něj z vlastní iniciativy zjistit, kteří účastníci třetího odboje si nepožádali o průměrný důchod a případně jim ho dorovnat. "Zároveň jsme dali pokyn, abychom projeli všechny žádosti o zmírnění tvrdosti zákona. Pokud mají splněnou dobu pojištění a důchod mají nižší než průměrný, tak jim automaticky náleží možnost přiznat průměrný důchod," uvedl Jurečka.
Odstoupit ale nehodlá. Je přesvědčený, že se snaží dělat maximum pro nápravu. Veřejně se za něj postavil i Ústav pro studium totalitních režimů. Upozornil na to, že Jurečka se problematikou dlouhodobě zabývá a skutečně ji řeší. Ve středu 22. listopadu vláda Jurečkovi uložila, aby s dalšími ministry do 15. prosince předložil návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných důchodů pro disidenty a disidentky.
