Galerie: Odsun Němců ovlivňuje Sudety dodnes

Nezahojené rány na původně německých obcích jsou patrné dodnes. "Lidé si k obci a její historii nevypěstovali vztah. To je vidět třeba na památkách, o které nejeví moc zájem," říká starosta Křižan.
V pátek hodinu před polednem se v Křižanech u Liberce na severu Čech nevyskytovala ani noha. Tedy až na pár zvířat. Bydlí zde buď mladí lidé, kteří pracují v Liberci a do městských škol odváží i své děti, nebo starší lidé, kteří již nikam nespěchají. Bylo tedy těžké najít zde někoho, kdo by měl zájem pobavit se o obci nebo její temné historii.
Václav Honsejk je starostou obce Křižany už třináct let. Pozoruje, že lidé v Křižanech nemají tak pevný vztah ke své obci a její historii jako lidé v nevysídlených obcích. "Odsunutí Němci si s sebou odnesli historii. Do obce se nastěhovali třeba velkostatkáři, kteří přišli za půdou. A dnes je tu směs lidí, kteří mají různé tradice a různou historii," říká starosta.
To, že lidé žijící v Křižanech si ke své obci nevypěstovali pevný vztah, lze podle starosty Václava Honsejka pozorovat třeba na památkách, o které lidé nejeví moc zájem. "Nemají vztah k místní historii, protože pochází odjinud. To, že tu jsou nějaké křížky, je moc nezajímá," říká starosta.
Matka kronikářky Křižan Elišky Novákové byla sudetská Němka, která se vyhnula odsunutí díky tomu, že se jako svobodná starala společně s další sestrou o nemocnou matku. Většina jejích sourozenců však musela pryč. "Po odsunutí si tu moje matka nepřišla vůbec vítaná, ačkoliv tu žila celý život. Nechtěla chodit mezi jiné lidi. Říkala, že ji nemají rádi, protože byla Němka," říká Nováková.
Foto: Radek Vebr
24. 9. 2019 15:35
Prakticky ze dne na den přišlo po 2. světové válce mnoho sudetských obcí o většinu obyvatel. Místo odsunutých Němců přišly tisíce českých náhradníků, kteří opuštěné nemovitosti obsadili. I po 70 letech je podle výzkumníka Masarykovy univerzity Štěpána Mikuly poznat, kde Češi žijí staletí a kam se jen přistěhovali. Lidé v dříve německých obcích si od sebe drží odstup a dlouho v nich nevydrží.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Zaměstnanci České pošty budou tři dny stávkovat, sníží pracovní tempo

Chystaná třídenní stávka dvou menších odborových organizací na České poště bude mít formu snižování tempa práce na jednotlivých pracovištích. Stávky za zlepšení pracovních podmínek na poště se má zúčastnit 9000 pracovníků, tedy třetina zaměstnanců podniku. Stávka se uskuteční, protože jednání o zřízení odborné pracovní skupiny s generálním ředitelem Romanem Knapem zatím ztroskotala. Odborové organizace SOS-21 a NOS ČP to dnes uvedly ve společné tiskové zprávě.

"Stávka na dny 29. září až 1. října bude mít formu pasivní rezistence (snižování tempa práce), se striktním dodržováním technologických postupů vydaných zaměstnavatelem a se striktním dodržováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na všech pracovištích České pošty. Během této třídenní stávky budou všichni účastníci stávky zaznamenávat veškeré pochybení v oblasti BOZP a zhoršující se pracovní podmínky zaměstnanců," uvedl předseda odborů NOS Flip Janovský.

Vytvoření pracovní skupiny, která by řešila přetěžování zaměstnanců a nevyhovující pracovní podmínky na poštách, slíbil Knap po jednání s odboráři na začátku září. Vytvořená pracovní skupina je ale podle odborů nefunkční a nehodlá konstruktivně řešit problémy zaměstnanců. V polovině září navíc vedení podniku vydalo prohlášení, podle kterého Česká pošta beze zbytku respektuje zákoník práce a pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměstnanci nejsou v žádném případě přetěžováni.. Odboráři poté zřídili vlastní pracovní skupinu bez účasti managementu.

Veškeré výstupy a konkrétní zjištění v oblasti dodržování BOZP mají pošťáci zasílat odborovým organizacím a ty je postoupí orgánům státní správy, jejichž hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy