Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

1/185 Přehled fotografií
25.3.2010
Areálu Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze částečně.
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.
Pohled na bočné průčelí (východní) projektového celku Invalidovny v Praze
Náčrt základní obytné jednotky Invalidovny, která byla projektována s podstropní galerií.
Zde vidíte dobový náčt schématického půdorysu jmenované jednotky.
Korunovace Ferdinanda V.poslední korunovaný český král (7.9.1836) - slavnost na Invalidovně (na ilustraci je vyobrazená v pozadí) 14.září 1836.
Na tomto obrazu z roku si můžete udělat představu o tom, jak asi vypadala Invalidovna a její okolí v roce 1803.
Zde je Invalidovna zachycena na jiné historické rytině. I ta pochází 19. století.
Nedatovaná historická fotografie zachycující nastoupené vojsko na planině v okolí Invalidovny.
Pohled z Vítkova na Invalidovnu na přelomu 19. a 20. století
Pohled na stromořadí před Invalidovnou na dobové fotografii z roku 1896
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (uprostřed) přehlíží 1.čs.střelecký pluk v Karlíně-Invalidovně v r. 1920
Pohled na okolí Invalidovny tak, jak vypadalo v roce 1923. Tehdy tato pláň sloužila jako vojenské cvičiště.
Dnes je tato nezastavěná rovina minulostí. V 60. letech 20. století zde bylo postaveno sídliště.
Fotografie z 28. října 1932, kdy se před Invalidovnou konala podzimní přehlídka vojska.
Čelní pohled na severní část budovy Invalidovny (30. léta 20. st.)
Invalidé v parku před budovou.
Váleční invalidé v prostorách jejich ubikace
Dva vojenští invalidé na chodbě Invalidovny (20/ 30. léta 20. st.)
Při pohledu blíže je možné si prohlédnout jejich tváře.
Mezi roky 1918-1927 zde vytvořil své rané dílo významný český fotograf Josef Sudek .
V Invalidovně pobýval Josef Sudek řadu let poté, co v první světové válce přišel o ruku.
Všechny tyto Sudkovy snímky jsou unikátní. Redakce Aktuálně mohla pořídit jejich reprodukce s laskavým svolením Gábiny Fárové (jedné ze správkyň díla Josefa Sudka) a pracovníků Uměleckoprůmyslového muzea v Praze , v jehož depozitáři jsou uloženy tisíce originálů Sudkových fotografií.
Jeho fotografie tak skýtají kromě vysoké estetické úrovně také nemalou dokumentární hodnotu.
Tato snímek dokazuje, že už v ranném období své tvorby Josef Sudek pořizoval několik variant téže scény, jelikož byl často nespokojený se svými snímky. Na fotografie, se kterými nebyl spokojený často psal červenou tužkou nápis "Zmetek".
K Invalidovně se Josef Sudek později vrátil při svých toulkách s panoramatickou kamerou, když vytvářel svůj fenomenální fotografický cyklus "Praha Panoramatická".
Dobové portréty vojenských invalidů, kteří v Invalidovně žili. V době, kdy byl pořízen tento snímek byly na dvoře instalovaná muzejní děla.
Devádesátiletý invalida Jan Wolf zachycený 25. 11. 1930, kdy slavil své narozeniny.
Skupinová fotografie na dvoře Invalidovny
Karlínská Invalidovna na historickém snímku z 30. let 20. století.
Zde je zachyceno hlavní průčelí ze severní strany.
Pohled do místnosti, kde byla ubytována celá četa vojenských invalidů.
Schodiště v Invalidovně
Schodiště v Invalidovně
Pohled na baroktně vyvedené chodby v Invalidovně.
...
Historický snímek kaple, kde se v Invalidovně konaly bohoslužby.
Uprostřed dvora přibyla během existence Invalidovny Empirová kamenná kašna, která se sem přemístila z rohu Vodičkovy a Jungmanovy ulice z centra Prahy, kde začala překážet rozrůstajícímu se provozu.
Po roce 1919 v Invalidově výrazně klesl počet válečných invalidů. Armáda tedy nechala do uvolněných prostor umístit část sbírky exponátů, které pocházely z depozitu Zbrojnice Vojenského muzea ČSR.
Nechyběly také ukázky historické výzbroje.
...a státní prapory.
K vidění tu byla i sbírka knih a obrazů.
Fotografie uskladněných exponátů Zbrojnice ČSR mimo jiné ukazují, jakou podmanivou atmosférou disponovaly místnosti Invalidovny.
Za vznikem téměř mysteriózní světelné atmosféry Invalidovny stojí specificky umístněná baroktní okna.
V oblých zákoutí místností Invalidnovny se rozehrávala působivá hra světel a stínů.
...
Cirkus Kludský stojící nedaleko Invalidovny (první polovina 20. století)
...
Pohled na Cirkus Kludský stojící nedaleko Invlaidovny (50. léta 20 století)
V třicátých letech 20. století bylo rozhodnuto, že pro válečné Invalidy se postaví nový invalidovna v Hořicích v Podkrkonoší.
Základní kámen nové invalidovny v Hořicích byl slavnostně položen 22. června 1930. Splnila se tak dávná závět hraběte Strozziho, který si přál, aby Invalidovna byla původně postavena v Hořicích, které náležely do jeho panství. Takto o položení základního kamene referoval dobový tisk.
Zbývající invalidé sem byli přestěhováni roku 1935. Zde můžete vidět, jako vypadala nová invalidovna v Hořicích. Dnes je zde umístěn domov důchodců.
Na tomto i následujících snímcí můžete vidět, jak vypadala pražská Invalidovna v 80. letech.
...
Pohled z Invalidovny na přilehlý park (80. léta)
V roce 2002 se objekt Invalidovny stal podobně jako ostatní budovy ležíci v Karlíně, obětí katastrofálních povodní.
Invalidovnu rozvodněná Vltava zatopila až do výšky 3,8 metru.
Povodeň udeřila na pracovníky Vojenského ústřední archivu nečekaně i skrze kanály, ze kterých s draly tisícem metrů krychlových vody.
Voda tak napáchala v prostorách Invalidovny a přilehlém okolí velké škody. Zde vidíte, jak Invalidovna vypadala poté, co opadla povodňová vlna.
Na této fotografie je dobře vidět, do jaké výšky byl areál Invalidovny zatopen bahnitou vodou.
Když se evakuovaní pracovníci Vojenského ústředního archivu mohli poprvé vrátit do prostor Invalidovny, čekal je žalostné pohled na dílo povodňové zkázy.
Nánosy bahna, rozmočené trosky a převržené skladové regály.
To vše zavlnila nemilosrdná povodeň. Řadu cených historických dokumentů se pracovníkům archivu nepodařilo v krátkém čase zachránit před vodním živlem.
K rozsahu napáchaných škod přispěl i fakt, že pracovníci archivu byli původně varování před povodní, která měla objekt Invalidovny zaplavit "pouze" do výšky 1 metru. Jenže voda nakonec zaplavila celé 1. patro Invalidovny až po strop.
Naštěstí díky obrovskému personálu archivu a nasazení speciální techniky...
... se podařilo velkou část rozmočených dokumentů zachránit.
V baroktních prostorách Invalidovny bylo v minulosti natočeno několik zahraničních i tuzemských filmů. K těm nejznámějším patřil napříkla multi-oskarový film Miloše Formana Amadeus z roku 1984.
Z dalších hollywoodských děl, jejichž děj se z části odehrával v pražské Invalidovně, dále jmenujme například film Hellboy z roku 2004 či...
... či koprodukční televizní film Dr. Živago (2002), což remake slavného filmu z 60. let. Objekt Invalidovny byl ve jmenovaném filmu stylizován coby ruský lazaret.
2010
Na objekt se z nadhledu nemusíme dívat jen z letadla. Stačí vylézt na přilehlý vrh Vítkov a celou Invalidovnu máte jako na dlani.
Skrze větve stromů se můžete přesvědčit o tom, že máte před sebou barokní stavbu plnou historie.
Čtvercová stavba Invalidovny disponuje masivní střechou a uprostřed je dvůr zarostlý zelení.
Průčelí budovy Invalidovny připomíná pří pohledu ze Sokolovské ulice v Karlíně honosný zámek.
Stavba je z větší části obemknuta...
... veřejným parkem Kaizlových sadů.
Lidé v parku před Invalidovnou
Budova Invalidovna přirostla silně k historii Karlína (v historii se tato oblast jmenovala Špitálské sady) natolik, že se po ní jmenuje jak přilehlá ulice, tak i nedaleká stanice metra.
Invalidovna coby architektonicky vzácná barokní stavba byla zařazena pod status kulturní památky.
Vnější podoba Invalidovny je bohatě zdobena charakteristickými prvky, které k baroknímu stylu patří.
Řadu skulptur, které zdobí areál Invalidovny, vytvořil Tomas Seidan, jehož učitelem byl slavný sochař Josef Václav Myslbek.
Nad vchodem do Invalidovny jsou umístěny hodiny, jejichž autorem byl proslulý pražský vynálezce a mechanik Josef Božek.
Přední strana Invalidovny (pohled ze severu) vypadá díky zrestaurované omítce jako nová. Je to ovšem tak trochu klam připomínající nevalně proslulou " Potěmkinovu vesnici ". Vnější zdivo na zbývajících stranách stavby není v dobrém stavu a viditelně chátrá.
...
Výzdoba zdí Invalidovny se může pochlubit krásně vyvedeným štukováním.
Skrze zdobnou image baroka se na nás z okenních výklenků vykukuje i starobyle vypadající ventilátor.
Před Invalidovnou je umístěn sloupový pomník.
Na mohyle pomníku jsou vytesány jména ženijních vojáků, kteří...
... zahynuli při záchranných pracích v době katastrofálních povodní. Ty Prahu postihly v roce 1890.
Obelisk pomníku byl k Invalidovně dovezen z lomů patřící tehdy k velkostatku Konopiště.
Kovová značka umístěná na dvoře Invalidovny, která ukazuje do jaké výšky zde sahala voda z Vltavy během povodní v roce 1890. Během nich zahynuli i členové ženijního oddílu 3. Rakousko-Uherského praporu, jejichž jména jsou vyrytá na na již zmiňovaném památníku stojícím před Invalidovnou.
Zaprášená okna Invalidovny evokují závan tajemství a košaté historie, se kterou se tento objekt může pochlubit.
Zrcadlí se v nich bysta duchovního otce pražské Invalidovny - hrabě a polního podmaršálka Petra Strozziho.
Socha mecenáše, z jehož pozůstalosti byla financována stavba Invalidovny, zhotovil na jeho počet z bílého mramoru Mořic Černil v roce 1898.
Zlatem vyvedený nápis na podstavci bysty Petra Strozziho, která je umístěna naproti hlavnímu vchodu do Invalidovny
Pohled na vchod do budovy Invalidovny, kde v současné době sídlí Vojenský ústřední archiv.
Mimo úřední hodiny je neprodyšně zavřený. Uvnitř je jen pozorný strážný.
Za dveřmi se nalezá chodba, která ústí na čtvercový dvůr
Strážní budka je vyrobená z přepravního kontejneru, za ní nechybí umístěný "popelníček" pro kuřáky cigaret.
Uprostřed dvora Invalidovny, který působí zanedbaným dojmem, rostou stromy.
...
Na dvoře stojí kmeny vrostlých platanů, které tu byly pravděpodobně vysazeny už na konci 18. století.
Za nimi se nalézá historická kašna, o které jsme se již zmiňovali výše.
Škoda, že z ní už dávno netryská žádná voda.
Z dvora je možné vkročit do útrob Invalidovny několika postranními vchody, za nimiž se nalézají podlouhlé chodby, které protkávají kolem dokola celý objekt.
Místy se na chodbách zachovalo ještě původní podloží s historickými dlaždicemi.
Na jejím konci se nachází také uzavřený vchod do sklepení Invalidovny.
Průčelí vchodu do chodby, který se nalézá ve vstupním průchodě, vyvedeno takto.
Pochází z roku 1892.
Pohled do barokní chodby Invalidovny.
V na chodbách v přízemí Invalidovny nalezneme opravené sochy, které měly být původně umístěné na střeše budovy, leč zde už zůstaly zřejmě natrvalo.
Detail na unikátní barokní klenbu, kterou se mohou pochlubit chodby Invalidovny.
Na stropu některých chodeb v Invalidovně jsou patrné stopy po zatékání vody a v té souvislosti bující plísně.
Z chodby vedou vchody do jednotlivých místností. Ty od chodby dělí místy až 1 metr tlusté zdi.
Takto třeba vypadá místnost, kde dříve bývala kantýna. Právě zde fotograf Josef pořídil své famózní snímky, které jsme si ukázali výše.
Součástí Invalidovny je kaple sv. Kříže. Většinu jejího vybavení zničily povodně v roce 2002.
Dochovala se v ní jen rudě zbarvená vrstva výzdoba omítky, která pod sebou ukrývá i další vrstvy pocházející z různého období. Tam, kde ukazuje ruka by se měla nalézat vrstva původní vrstva omítky z éry zrodu Invalidovny.
Historický nápis, který se uvnitř Invalidovny objevil na zdi po sloupání několika vrstev omítky.
Okna kaple sv. Kříže jsou vybaveny unikátními vitrážemi.
Vitráže by měly zobrazovat jednotlivé svaté, ale mezi personálem Invalidovny se traduje zvěst o tom, že vyobrazené postavy kopírují podobu...
...spíše kopírují podobu mecenášů, které sponzorovali jejich vznik. Mimořádně odolné vitráže dokonce odolaly mnohatunovému tlaku poté, co se prostory kaple při povodních v roce zaplnily až po strop vodou. Tento fakt zkomplikoval situaci v Invalidovně, neboť se zde voda udržela i poté, co skončily povodně. Kaple proto připomínala bazén plný bahnité hmoty.
Pohled do ubytovací jednotky Invalidovny, kde v minulosti pobývala celá četa zmrzačených vojáků. Osekaná omítka na zdech naznačuje, kam až při povodních v roce 2002 sahala voda.
Ubytovací jednotka byla dvoupatrová. Do horní části se stoupalo po tomto klenutém schodišti.
Toto schodiště nahoře ústilo do galerie, kterou obývali poddůstojníci či vojáci žijící v Invalidovně spolu se svými rodinami.
Pohled z galerie směrem do přízemí ubikace invalidů.
V zákoutí jedné z přízemních místností se nacházela i tato malá místnost, která sloužila co by nejchladnější místo v celé Invalidovně jako márnice.
Do tohoto výklenku byli ukládáni těla invalidů, kteří před tím v Invalidovně zemřeli. Nejvíc zde bylo umístěno 8 ostatků.
Po levé straně hlavního průchodu se nalézá vchod do horních poschodí, ve kterých sídlí Vojenský ústředního archiv a Správní archiv ministerstva obrany.
Vchod je chráněný mříží. Za ní nyní vpouštěni jen vybraní badatelé a historici z okruhu ministerstva obrany. Vojenský ústřední archiv je už v důsledku příprav na stěhování pro veřejnost uzavřen.
Kvůli stěhování jsou na chodbách archivu připraveny desítky palet obsahující stovky skládacích papírových krabic, do kterých se budou dávat přenášené archiválie.
...
Personál archivu provádějící přípravy na nadcházející stěhování.
Jejich práci osobně vede ředitel Vojenského ústředního archivu Július Baláž.
Vchod do badatelny VÚA, kam až donedávna měla přístup odborná veřejnost.
Nyní sem mají přístup jen k tomu oprávněné osoby.
Místnosti, kde sídlí jednotlivé sekce archivů, si jejich zaměstnanci zkrášlili dle svého vkusu. Zde například sídlí fotodepozit VÚA.
V jeho útrobách se ukrývá cenná fotodokumentace z různých období.
...
Mezi zajímavosti, které je možné naleznout ve Vojenském historickém ústavu jsou karty s fotografiemi osob, které cenzoři komunistického režimu označili jako závadné. Na černou listinu se tak například dostal vyznamenaný válečný hrdina z bitvy o Kyjev Josef Buršík (spolu sním vyznamenání dostali i jeho spolubojovníci Richard Tesařík a Antonín Sochor) , který později z Československa emigroval na Západ. Značky cenzora rámující fotografii ukazovaly, jak se měla fotografie oříznout, aby na ní nebyl vidět komunistickým režimem nenáviděný Buršík.
Kolik párů badatelských noh do této místnosti za dobu její existence už vešlo? Ošoupaný práh napoví, že musely být snad tisíce...
Takto vypadá standardní místnost, kde jsou v archivu uskladněné jednotlivé šanony obsahující historickou dokumentaci.
Vlhkost monitorují přístroje, které dlouhodobě ukazují hodnoty, které v dlouhodobém horizontu mohou ohrozit stav uskladněných dokumentů. Vyšší vlhkost totiž podporuje vznik plísní, které rozežírají papír.
Další nepřítelem archivářů jsou myši. Na ty je tu ale již zdá se dostatečně políčeno.
Obsah vyndaných šanonů si mohou badatelé prohlédnout na dřevěných stolcích, které jsou situované u oken.
Uvnitř šanonů se nalézají jednotlivé složky obsahující historické záznamy.
Šanony obsahující spisy nacistických jednotek SS.
Dokument ze spisu jednotek SS psaný švabachem.
Všechny dokumenty nacistického Německa se do Vojenského ústředního archivu dostaly na konci Druhé světové války co by válečná kořist. Zde vidíte unikátní zbrojní průkazy SSáků, kterých většinou sloužili jako strážní v koncentračních táborech. Po válce řada z nich byla stíhaná za válečné zločiny i díky těmto dokumentům, které měla v držení československá armáda.
Tento majitel nacistického zbrojního průkazu například terorizoval vězně ve vyhlazovacím táboře Osvětim v Polsku.
Ředitel Vojenského historického ústavu na požádaná vytáhl z trezoru i jednu z nejcennějších památek historie československé armády, která bojovala pod vedením Ludvíka Svobody za druhé světové války na východní frontě - válečný deník 1. čs. samostatného praporu z památné Bitvy o Sokolovo.
Tento válečný deník, který je dnes chráněn statusem národní kulturní památky, byl psaný celý tužkou a zde se díváte stránku obsahující seznam padlých hrdinů. Na prvním místě je uvedeno jméno kapitána Otakara Jaroše.
Nápis na archivních deskách obsahující vojenské spisy členů skupiny Antropoid Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka
V archivech Invalidovny jsou k vidění i vysoce hodnotný armádní spis parašutistů Gabčíka a Kubiše, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zde vidíte spis Josefa Kubiše, který obsahuje i originální pozitiv fotografie.
Součástí spisu Josefa Kubiše byl také dopis s posledním přáním, které se mělo vyplnit v případě jeho úmrtí.
Spis Jana Kubiše
I Gabčíkův spis obsahoval jeho dopis s posledním přáním.
Vzhled a vybavení archivních depozitářů se liší podle toho, co je v nich uloženo. V této místnosti jsou například archivované ...
... vojenské plakáty ...
...
... a vývěsní listiny. Toto je například originální vývěska, která veřejnost v roce 1914 informovala o vyhlášení války.
Uskladněné jsou zde také velkoplošné vojenské mapy, mezi kterými nechybí ani mapy, které používaly vojáci Wehrmachtu při tažení na Východní frontě během Druhé světové války.
V archivech jsou také umístěné některé originály map Wehrmachtu, který bojoval na Východní frontě. Zde vidíte výřez, který ukazuje oblast okolo Charkova, kde se nalézala i výše jmenované Sokolovo.
Zadní stranu objektu Invalidovny obklopuje rozsáhlá zahrada, která je oplocena dřevěnou ohradou.
...
Do zahrady má veřejnost vstup zakázaný, neboť Invalidovna má stále status vojenského objektu.
Milovníci Grafiti si už některé tyto varovné cedulky "otaggovali" dle svého vkusu.
Vstupy do zahrady, nacházející se za dřevěnou ohradou, jsou permanentně uzamčené. Klíče má pod palcem ostraha objektu.
Takto to vypadá uvnitř zahrady Invalidovny.
Tráva je tu pravidelně kosena.
Jinak se ovšem zahrada ponechána svému osudu.
...
...
...
Růže rostoucí nadivoko v zadní části zahrady Invalidovny.
...
...
Ze zahrady Invalidovny můžete krásy barokní budovy obdivovat pěkně zblízka.
Jaká bude další budoucnost objektu Invalidovny poté, co se odsud vystěhuje Vojenský ústřední archiv netuší ani jeho stávající ředitel Július Baláž.