Greta oslavila narozeniny. Velká grafika o bojovnici za klima, která dráždí politiky

Domácí Jiří Kropáček Domácí, Jiří Kropáček
Aktualizováno 4. 1. 2020 8:29
Zatímco dříve ji znal málokdo, loni její jméno zaznamenaly stamiliony lidí po celé planetě. Gretě Thunbergové se podařilo něco, co dosud v takovém měřítku nikomu. Zviditelnila téma ochrany klimatu a životního prostředí a svými proslovy bez jakékoli politické korektnosti přiměla vyjádřit se k tématu i ty největší světové lídry. Vše má však své limity a její horlivost brzy zavdala i vlně odpůrců.

Proč se Greta začala zajímat o ochranu klimatu? Jak se jí podařilo dostat se až na titulní stránky novin? A jaké jsou vlastně její požadavky a cíle, které se snaží ve světě prosadit a kvůli kterým stávkují miliony studentů během protestů Fridays for Future? Odpovědi na tyto otázky a řadu dalších informací o Gretě Thunbergové nabízí infografika Aktuálně.cz.

Gretina rodina

Právě dnes, 3. ledna, slaví Greta Thunbergová sedmnácté narozeniny. Narodila se tedy v roce 2003, a to do umělecké rodiny.

Co obnáší usilovat o zlepšení klimatu, si Greta nanečisto vyzkoušela právě na svých rodičích. Poté co se rozhodla, že bude vegankou – upozorňuje na negativní vliv živočišné výroby na životní prostředí –, přesvědčila o obdobném stravování také svého otce a matku.

„Stále jsem jim opakovala, že kradou naši budoucnost a že se nemůžou stavět za lidská práva a přitom nadále žít tímto životním stylem. Otec je stoprocentní vegan, moje matka to zvládá tak z 90 procent,“ popsala Greta.

Stejné to bylo s koncem leteckého cestování. Pro její matku to však znamenalo významnou komplikaci pro její kariéru operní pěvkyně, neboť byla zvyklá cestovat po koncertech po celém světě. V roce 2016 svou mezinárodní kariéru ukončila.

„Greta nás donutila změnit náš život,“ vzpomíná její otec Svante. „Neměl jsem tušení o klimatu. Začali jsme se ale o to také zajímat a číst všechny knihy o tomhle tématu, které četla i Greta.“

Greta školou povinná

Greta Thunbergová v roce 2019 ukončila druhý stupeň švédského základního vzdělání. Na vysvědčení měla podle Bloombergu 14 jedniček a tři dvojky (tělesná výchova, švédština a domácí ekonomika). Švédskému deníku Dagens Nyheter Thunbergová řekla, že nebýt pátečních protestů Fridays for Future, měla by samé jedničky.

Ve švédském školním systému je devítiletá školní výuka povinná a domácí vzdělání je prakticky nelegální. Aby Greta mohla pokračovat ve svých aktivitách, rozhodla se, že si od srpna 2019 vezme roční sabatikl, neboli tvůrčí volno, před nástupem na střední školu. I díky tomu mohla podniknout svou plavbu přes Atlantický oceán, aby se zúčastnila summitu OSN v New Yorku a klimatické konference v Chile na podzim roku 2019.

Greta a Aspergerův syndrom

Jeden z prvních Gretiných veřejných projevů. Na TEDx Talks, což jsou celosvětově známé cykly přednášek, promluvila 12. prosince 2018 nejen o potřebě chránit planetu, ale otevřeně hovořila také o své nemoci.

Kromě nejviditelnější aktivity boje proti klimatické změně si švédská školačka získala své mnohé příznivce otevřeným postojem k svému zdravotnímu handicapu – Aspergerově syndromu. Thunbergová tak pomáhá lidem, kteří každodenně bojují se stigmatem člověka postiženého psychickými poruchami.

Greta se začala o klimatickou změnu zajímat ve svých osmi letech a byla rozčarovaná z toho, jak málo je o tomto tématu vedena společenská diskuse. „Vzpomínám si, že mi bylo velmi podivné, že lidé, kteří jsou mezi jinými živočišnými druhy, by byli schopni změnit zemské klima. Protože kdyby to byla pravda, a kdyby se to opravdu dělo, nemluvili bychom přece o ničem jiném. Jakmile byste zapnuli televizi, bylo by o tom všechno. Titulky, rádio, noviny, o ničem jiném byste nikdy nečetli, ani neslyšeli, jako by probíhala světová válka,“ vzpomínala v příspěvku na konferenci TEDxStockholm

Dívka v následujících třech letech upadla do depresí. „Když mi bylo jedenáct, onemocněla jsem, měla jsem deprese, přestala jsem jíst a mluvit. Za dva měsíce jsem zhubla asi 10 kilo,“ řekla ve švédské mutaci diskuse TEDx.

Gretě diagnostikovali Aspergerův syndrom, obsedantní kompulzivní poruchu a selektivní mutismus.

Milníky Gretina boje za klima

2

5

1

3

10

6

4

7

11

13

8

12

Celý svět

9

17

15

14

18

Ocenění

16

Gretiny apely

1Dodržujme Pařížskou dohodu!

Projev Grety Thunbergové na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, 25. ledna 2019.

Greta Thunbergová ve svých projevech často mluví o nutnosti radikálně snížit emise, abychom dostáli závazkům Pařížské dohody (viz box) a zabránili globálnímu oteplení o více než 1,5 stupně Celsia.

„Hlavní řešení je tak jednoduché, že tomu může rozumět i malé dítě. Musíme zastavit emise skleníkových plynů. A buď to uděláme, nebo ne. Říkáte, že nic v životě není černé, nebo bílé, ale je to lež, velmi nebezpečná lež. Buď zamezíme oteplení o 1,5 stupně, nebo ne. Buď se vyhneme tomu, aby se nevratná řetězová reakce dostala mimo lidskou kontrolu, nebo ne. Buď se rozhodneme pokračovat jako civilizace, nebo ne,“ řekla na Národním shromáždění v Paříži v červenci tohoto roku.

Při lednové návštěvě Davosu, kde se v tu dobu právě odehrávalo Světové ekonomické fórum, apelovala konkrétně na podnikatele. „Žádám vás, abyste se postavili na správnou stranu historie. Žádám vás, abyste se zavázali, že uděláte vše, co bude ve vašich silách, aby vaše podnikání bylo v souladu s cílem udržet oteplení maximálně do 1,5 stupně Celsia,“ řekla.

Co je Pařížská dohoda

Byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015. Po roce 2020 má nahradit dosud platný Kjótský protokol.

Formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C.

Přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda totiž ukládá nejen rozvinutým, ale i rozvojovým státům povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky k dosažení cíle dohody.

Česko se jako člen EU přihlásilo s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Zdroj: MŽP

2Buďte vy sami aktivní a zodpovědní!

Světoví političtí lídři jsou častým terčem Gretiny kritiky, protože podle ní nedělají nic nebo ne dost pro ochranu klimatu.

„Před 25 lety stálo před klimatickými konferencemi OSN nespočet lidí a žádali vůdce našich národů, aby zastavili emise. Zjevně to však nefungovalo, protože emise stále rostou. Takže je nebudu o nic žádat. Místo toho požádám média, aby s krizí začala zacházet jako s krizí. Místo toho požádám lidi z celého světa, aby si uvědomili, že naši političtí vůdci nás zklamali,“ řekla v proslovu na konferenci OSN o klimatické změně před rokem v prosinci v Katovicích v přítomnosti generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.

Projev Grety Thunbergové v Katovicích na klimatické konferenci, kterou svolal generální tajemník OSN António Guterres, 14. prosince 2018.

„Nyní političtí vůdci v některých zemích začínají o klimatické změně mluvit. Začínají vyhlašovat mimořádná opatření v oblasti klimatu a ohlašují data pro tzv. klimatickou neutralitu. Prohlášení nouzového stavu klimatu je dobré. Ale pouze nastavení těchto nejasných, vzdálených dat a mluvení o věcech, které vyvolávají dojem, že se věci daly do pohybu a že akce je na cestě, s největší pravděpodobností způsobí více škody než užitku. Potřebné změny nejsou nikde v dohledu. Ani ve Francii, ani v EU. Věřím, že největším nebezpečím není naše nečinnost. Skutečné nebezpečí je, když společnosti a politici dělají vše proto, aby to vypadalo, že se odehrává skutečná akce, když se přitom ve skutečnosti téměř nic neděje, kromě chytrého účetnictví a kreativního PR,“ zněla část jejího proslovu na půdě Národního shromáždění v Paříži v červenci 2019.

Projev Grety Thunbergové v Katovicích, na konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu, 18. prosince 2018.

Greta proto spoléhá na aktivismus a změnu, která přijde „zdola“ od lidí, a odůvodňuje to právě nečinností politiků. „Někteří říkají, že bychom se neměli angažovat v aktivismu, místo toho bychom měli nechat všechno našim politikům a pouze volit změnu. Co ale dělat, když neexistuje politická vůle?“ prohlásila během proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v lednu 2019. „Nepřišli jsme sem, abychom prosili světové vůdce, aby se starali. V minulosti jste nás ignorovali a znovu nás budete ignorovat. Došly omluvy a došel čas. Přišli jsme sem, abychom vás informovali, že přichází změna, ať se vám to líbí nebo ne. Skutečná síla patří lidem!“ zaznělo v jejím proslovu na konferenci OSN o změně klimatu v Katovicích.

3Média, nemlčte o klimatické krizi!

Ačkoliv je Greta Thunbergová mediálně velmi exponovaná osobnost, média podle ní o klimatické krizi informují nedostatečně, nevěnují jí prostor a zlehčují ji. „Lidé nevědí, co se děje, protože jste fakta o klimatické krizi ignorovali, protože vy a skoro všechna média až do této minuty mlčíte a stále je ignorujete,“ nařkla politiky a média během proslovu v Národním shromáždění v Paříži.

V jiném ze svých projevů na konferenci OSN o klimatické změně v Katovicích vyzvala média, aby o stavu životního prostředí informovala jako o opravdové krizi. „Před 25 lety stál na klimatických konferencích OSN nespočet lidí, kteří žádali vůdce našich národů, aby zastavili emise. Zjevně to však nefungovalo, protože emise stále rostou. Takže se na ně nebudu obracet. Místo toho požádám média, aby s krizí začala zacházet jako s krizí,“ pronesla.

4Dodržujme princip spravedlnosti mezi zeměmi!

V mnoha svých projevech Greta zmiňuje princip spravedlnosti mezi zeměmi, který je podle ní klíčový pro ochranu klimatu v globálním měřítku. „Nikdo nikdy nemluví o aspektu spravedlnosti, který je jasně uveden v Pařížské dohodě a je naprosto nezbytný, aby to fungovalo v celosvětovém měřítku. To znamená, že bohaté země, jako je moje (Švédsko), musí z dnešních emisí klesnout na nulové emise, aby lidé v chudších zemích mohli zvýšit svou životní úroveň tím, že si vybudují část infrastruktury, kterou jsme my již vybudovali, například nemocnice, elektřinu a čistou pitnou vodu,“ řekla během svého projevu na konferenci OSN o klimatické změně v Katovicích.

„Protože jak můžeme očekávat, že se země, jako je Indie, Kolumbie nebo Nigérie, budou starat o klimatickou krizi, pokud se my, kteří již máme vše, nezajímáme ani na vteřinu o naše závazky v Pařížské dohodě,“ dodala v další části projevu.

5Omezte létání či konzumaci masa!

Greta Thunbergová a její hnutí Fridays for future sice vyvíjí tlak především na politické lídry a podnikatele, ale kladou také důraz na osobní zodpovědnost jednotlivce za životní prostředí.

Sama v roce 2019 cestovala z Evropy do New Yorku na plachetnici, aby se vyhnula letu a snížila tak svou uhlíkovou stopu.

O důležitosti osobní zodpovědnosti mluvila například ve svém příspěvku na konferenci TEDxStockholm. „Proč nesnižujeme naše emise? Proč ve skutečnosti stále rostou? Vedeme svět vědomě k hromadnému vyhynutí? Jsme zlí? Ne, samozřejmě že ne. Lidé dělají to, co dělají, protože velká většina nemá ponětí o skutečných důsledcích našeho každodenního života. A nevědí, že je nutná rychlá změna. Všichni si myslíme, že víme, a všichni si myslíme, že všichni vědí. Ale my ne. Protože jak bychom mohli?“ uvedla.

„Nekonají se žádné nouzové schůzky, žádné titulky, žádné aktuální zprávy. Nikdo se nechová, jako bychom byli v krizi. Dokonce i většina vědců v oblasti klimatu nebo zelených politiků stále létá po celém světě a jedí maso a mléčné výrobky,“ doplnila.

Letecká uhlíková stopa vzrostla v Evropě za posledních patnáct let o dvacet procent a roste dál, v průměru o čtyři procenta ročně, napsal Politico.

FLYGSKAM – nové švédské slovo, které vyjadřuje hanbu z létání. Vyjadřuje pocit viny z použití letadla při vědomí, jak ničivé dopady má let na životní prostředí.

6Naslouchejte vědcům!

Svým kritikům Greta několikrát vzkázala, že nemají důvod na ni útočit, protože pouze předkládá veřejnosti zjištění vědců. „Mnoho lidí, politiků, podnikatelů a novinářů, tvrdí, že nesouhlasí s tím, co říkáme. Říkají, že jsme děti, které přehání, že jsme alarmisté. Abych na to odpověděla, ráda bych odkázala na stránku 108, kapitolu 2 v poslední zprávě IPCC.

Zde najdete všechny naše „názory“ shrnuté, protože zde najdete zbývající rozpočet na oxid uhličitý. Právě tam se dočtete, že máme-li mít šanci aspoň 60 procent, že udržíme globální oteplení pod 1,5 stupně Celsia, měli jsme 1. ledna 2018 v našem rozpočtu na CO2 zbývajících 420 gigatun. A toto číslo je dnes samozřejmě mnohem nižší. Ročně vydáváme asi 42 gigatun CO2,“ pronesla během projevu v Národním shromáždění v Paříži.

Ve stejném proslovu také vyčítá politikům a novinářům, že vědecká zjištění neberou dostatečně vážně a ignorují je. „Při současných úrovních emisí tento zbývající rozpočet CO2 zmizí zhruba za osm a půl roku. Tato čísla jsou naprosto reálná, ačkoli velké množství vědců naznačuje, že jsou dokonce příliš velkorysá. Jsou to čísla, která byla přijata všemi národy prostřednictvím IPCC. A ani jednou, ani jednou jsem neslyšela žádného politika nebo novináře zmínit tato čísla. Je to téměř, jako byste ani nevěděli, že existují, jako byste si ani nečetli nejnovější zprávy IPCC, na nichž závisí budoucnost naší civilizace,“ zaznělo z úst Grety v Národním shromáždění v Paříži. „Nemůžete si jednoduše vytvořit vlastní fakta jen proto, že se vám nelíbí to, co slyšíte,“ dodala dále v projevu.

To, co tedy Greta ve většině svých proslovů žádá, je, abychom naslouchali vědecky ověřeným faktům a změnili podle toho způsob našich životů. „Někteří lidé se rozhodli, že sem dnes nepřijdou, jiní se rozhodli, že nás nebudou poslouchat, a to je v pořádku, my jsme přece jen děti. Nemusíte nás poslouchat, ale musíte poslouchat vědu a vědce. A to je vše, co žádáme,“ řekla v Národním shromáždění v Paříži. „Někteří lidé říkají, že bych místo aktivismu měla být ve škole. Někteří lidé říkají, že bych měla studovat, abych se stala klimatologem, abych mohla „vyřešit klimatickou krizi“. Ale klimatická krize již byla vyřešena. Již máme všechna fakta a řešení,“ řekla v proslovu v přítomnosti generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na konferenci OSN o změně klimatu v Katovicích.

7Neupřednostňujte peníze před záchranou planety

V souvislosti s ochranou klimatu Greta často zdůrazňuje, že by cílem mocných lidí neměl být finanční zisk na úkor stavu životního prostředí. Podle Grety je cena za neekologickou ekonomickou prosperitu příliš vysoká. „Na místech, jako je Davos, lidé rádi vyprávějí příběhy o úspěchu, ale jejich finanční úspěch přišel s nemyslitelnou cenovkou. A pokud jde o změnu klimatu, musíme uznat, že jsme selhali,“ řekla v lednu 2019 při návštěvě Davosu, kde právě probíhalo Světové ekonomické fórum.

Greta také podnikatele, kteří se chovají neekologicky, označuje za viníky současného stavu klimatu. „Někteří lidé říkají, že klimatická krize je něco, co jsme všichni vytvořili. Ale to je jen další pohodlná lež. Protože pokud je každý vinen, není na vině nikdo. A ve skutečnosti někdo na vině je. Někteří lidé – zejména některé společnosti – přesně věděli, jaké cenné hodnoty obětují, aby pokračovali ve vytváření nepředstavitelného množství peněz. Chci vyzvat tyto společnosti a ty, kdo přijímají rozhodnutí, aby provedli skutečnou a odvážnou akci v oblasti záchrany klimatu. Měli by odložit své ekonomické cíle stranou a zajistit budoucí životní podmínky pro lidský druh,“ řekla také při návštěvě Davosu.

A podobně se vyjádřila vícekrát. „Naše civilizace je obětována za příležitost pro velmi malý počet lidí pokračovat ve vydělávání obrovského množství peněz. Naše biosféra je obětována, aby bohatí lidé v zemích, jako je ta moje, mohli žít v luxusu. Je to utrpení mnoha, kteří platí za luxus těch několika,“ tvrdí Greta.

Říkají, že my, děti, přeháníme. Staly jsme se padouchy

Poslechněte si projev Grety Thunbergové ve francouzském parlamentu 23. července 2019 (vloženy české titulky).

Co o ní řekli

Anketa

Fotografie: Reuters, ČTK, Profimedia, Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy