reklama
 
 

Obrazem: Dvacet let na pervitinu s třemi dětmi. Teď má Natálie velkou šanci na vyléčení

2. 4. 2018
Padesát tisíc lidí v Česku užívá pravidelně opioidy a stimulanty. Většinou pervitin nitrožilně. Zatímco skoro milionu Čechů závislých na alkoholu může stačit denně padesát korun na dvě krabice vína, uživatelé nelegálních drog potřebují sehnat i dva tisíce na denní dávku. Prací si to nevydělají. Jejich vyléčení je tedy mimořádně společensky prospěšné. V terapeutické komunitě v Karlově to umí. Je to těžké, drahé, ale v sedmdesáti procentech případů se jim to podaří. Podívejte se, jak to dělají.

Čimelice - Terapeutické komunity jsou už padesát let jednou z nejúspěšnějších forem léčby drogově závislých. V Česku je jich patnáct.

Jediná komunita pro drogově závislé, kde se mohou léčit matky a přitom pečovat o své děti, je v Karlově u Čimelic.

Tým terapeutů, vychovatelů i sociálních pracovnic tu vytváří bezpečné prostředí pro devět matek a jejich děti. Léčí se tu osm až devět měsíců. Půlroční program je pro třináct mladistvých ve věku 16 až 26 let. Od roku 1998 Karlovem prošlo na 1100 lidí závislých na opiátech nebo pervitinu.

Pobyt zde je dobrovolný, má však přísná pravidla. Žádné nelegální drogy, žádný alkohol, peníze deponované u terapeuta, telefonování a internet omezeny. Netoleruje se agrese ani intimní vztahy. Všichni se musí podřídit pravidlům a respektovat rozhodnutí komunity. Porušení se trestá prací nebo vyloučením. Kouření jen ve volném čase. Toho moc není. Třikrát denně komunitní sezení, práce na farmě, sport, terapie. Vše povinné. Snad jen zimní koupání v řece je dobrovolné. S vedoucím terapeutem Karlem Chodilem si ho nyní užívá pět klientů.

Jeden den léčby stojí necelých tisíc korun, asi tolik co pobyt ve vězení. Klienti platí 120 korun denně. Zbytek je placen z veřejných zdrojů. Vyplatí se nám to všem. Stačí si představit, že na denní dávku musí drogově závislý získat denně až dva tisíce korun, prací si to nevydělá. Zbývá mu ukrást zboží za deset tisíc a prodat ho, vařit nebo distribuovat drogy, případně prostituovat. 

Po splnění určených úkolů může klient požádat o postup do další fáze léčby. Jsou čtyři, a kdo to vydrží, má sedmdesátiprocentní šanci se vymanit ze závislosti a žít normální život.

"Na fet myslím každou chvíli," říkal mi jeden mladík po čtrnácti dnech pobytu v Karlově. "Už si na něj ani nevzpomenu, říká matka tří dětí, dvaadvacet let závislá na heroinu. Za měsíc jí tu končí pobyt.

"Karlov je životní trenažér," říká Petr Vácha, terapeut, který komunitu zakládal a dvacet let vedl. "Nechtěl bych tady být klientem. Když to někdo dotáhne do konce, je to často poprvé v životě, co zažije úspěch."

autor: Ludvík Hradilek | 2. 4. 2018

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama