Ministerstvo dopravy ve Vídni se tak rozhodlo kvůli sporům v Česku. Stále totiž není jisté, kudy dálnice k rakouské hranici povede.
Rakouská dálnice A5 tak zatím podle společnosti Asfinag, která výstavbu autostrády zajišťuje, povede z Vídně k městu Mistelbach. Tedy asi dvacet kilometrů od hraničního přechodu v Mikulově.
Rakousko dlouhodobě stavbu dálnice k hranicím s Českem odkládalo. Zbývající úsek však dostaví až poté, co se na české straně hranice definitivně rozhodne, kudy povede napojení na A5. Ta by měla být dokončena v roce 2009.
Mikulov, nebo Břeclav?
O trasu dálnice od Brna k rakouským hranicím se ale vedou spory. Jihomoravské krajské zastupitelstvo už rozhodlo, že se o dva pruhy rozšíří silnice R52 od Pohořelic přes Novomlýnské nádrže do Mikulova.
"Je to nejlepší řešení, není to žádný drastický zásah do krajiny," uvedla při schvalování krajská radní Anna Procházková.
Podle vedení kraje by se rozšířená R52 mohla začít stavět v roce 2007 a sloužit řidičům od roku 2010 nebo 2011.
Odpůrci této varianty, mezi kterými jsou především obce v okolí plánované trasy a občanská sdružení, se ale nechtějí vzdát. Podali už žalobu k soudu a stěžují si také na ministerstvo životního prostředí. To totiž s trasou od Pohořelic do Mikulova souhlasilo.
Podle odpůrců této trasy dojde rozšířením stávající silnice k znehodnocení celé oblasti, která je součástí biosférické rezervace Unesco. "Zhorší životní prostředí, přinese hluk, smog a hustou dopravu. Už nebudeme tak atraktivní krajinou jako dosud," tvrdí jeden z odpůrců, starosta Dolních Dunajovic František Bařina.
Zástupci obcí i nevládních sdružení tvrdí, že úřady ve svém posuzování úplně vynechaly variantu využívající dálnice D2 z Brna k Břeclavi a připravovaného obchvatu Břeclavi. To by ale také znamenalo, že na rakouské straně by dálnice nevedla do Mikulova, ale do Břeclavi.
Komise pro společný bod
Ministři dopravy Hubert Gorbach a Milan Šimonovský se loni v listopadu dohodli na vytvoření společné komise. Ta by měla pracovat na stanovení přesného bodu, ve kterém se obě dálnice potkají. Obě země totiž počítají s tím, že se jim podaří získat na stavbu nové silnice mezi Vídni a Brnem peníze z fondů Evropské unie.
Na rozdíl třeba od Maďarska Česko dálniční spojení s Rakouskem nemá. Rychleji než Česku se podařilo vybudovat dálniční spojení k rakouským hranicím také na Slovensku.
A Slovensko se také dříve než Česko dočká dálničního napojení z rakouské strany. Dálnice z Vídně ke slovenským hranicím se už staví a bude hotova za dva roky.
Ještě pozdější termín než u dálnice na Moravě má dokončení dálnice D3 z Prahy přes České Budějovice k rakouským hranicím. Tam se plánuje její dokončení na rok 2020. Z dálnice, která se chystá už od roku 1939, je dosud hotový jen obchvat Tábora a několik kilometrů severně nad městem.
