Člověk, který se narodil jako muž, ale necítí se být ani mužem, ani ženou, neuspěl se svou snahou změnit si rodné číslo na "neutrální" či "ženské". Ústavní soud jeho stížnost zamítl, a nerozporoval tak rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze. Ústavnímu soudu nenáleží měnit binární chápání pohlaví v Česku, a to jak společenské, tak právní, uvedla v odůvodnění soudkyně Milada Tomková.

Už dříve Ústavní soud v plénu zamítl snahu stěžovatele měnit část zákona, která stanovuje v Česku podmínky, za nichž je možné úředně měnit pohlaví. Nyní se stěžovatel domáhal pouze změny rodného čísla, protože se domnívá, že prozrazuje to, že je muž. Podle soudu však není v rodném čísle nic, co by explicitně vyjadřovalo, že je muž. Zákon pouze upravuje speciální podobu rodného čísla pro ženy, kterou se však stěžovatel necítí. Pouze z binárního chápání pohlaví lze z rodného čísla dovodit, že když není v ženském tvaru, že je nositel mužem. A binární chápání pohlaví soudu nenáleží měnit, uvedli ústavní soudci.