reklama
 
 

Pražský písničkář jako první přebásnil bernského Kryla. Rozjímání o sendviči baví Švýcary i česky

31. 12. 2016 18:36
Středem zájmu švýcarských médií i hudebních fanoušků se nečekaně stal český písničkář Jan Řepka. A to se svou interpretací a překlady tamního barda Maniho Mattera, který zemřel před více než 40 lety. Matterovy písně jsou považovány za národní poklad a zná a zpívá je každý Švýcar. Řepka podstatnou část jeho písní přeložil do češtiny a letos na podzim vydal v CD s názvem Rozjímání o sendviči. Ač je album s 36 skladbami celé v češtině, objednávají si je především Švýcaři. "Každý den sedím, balím a posílám. Kupují je nejen Češi, ale i Švýcaři pro české kamarády a pro sebe," popisuje Řepka.

Praha/Bern – V Česku získal čtyřiatřicetiletý písničkář Jan Řepka řadu ocenění včetně dvou Port. Rodilý Pražan je ale paradoxně mnohem známější ve Švýcarsku. Tamní novináři s ním dělají rozhovory a hrají jej i místní média – a nezřídka i v češtině.

Jan Řepka totiž "objevil" tamního písničkáře Maniho Mattera, kterého Švýcaři považují za národní poklad. A jeho písničky se tam hrají vždy, když se lidé sejdou a vytáhnou kytary. Matter Řepku zaujal natolik, že začal jeho písně překládat do češtiny. A 36 z nich nyní vydal v albu Rozjímání o sendviči.

"Nejel jsem do Švýcarska s tím, že budu překládat místního barda. Nenarazil jsem na něj, on sám si mě našel," říká o Matterovi, který přitom zemřel již před více než 40 lety – při dopravní nehodě ve svých 36 letech.

Křest CD byl v polovině  listopadu, ale už nyní je zřejmé, že bude muset dělat dotisk. A to se ještě album ani nedalo do oficiální distribuce – tu si Řepka dělá sám. Ač je album 36 písní celé v češtině, objednávají si je především Švýcaři. "Každý den sedím, balím a posílám. Kupují je nejen Češi, ale i Švýcaři pro české kamarády a pro sebe," popisuje Řepka.

Výjimečný je i booklet, který má 160 stran a obsahuje i dvojjazyčný zpěvník – na levé straně originál a na pravé Řepkův překlad. "Je vynikající překladatel, což především znamená, že umí psát verše v češtině," říká docent Georg Escher z katedry slavistiky basilejské university.

Může za to švýcarská cyklistka

Setkání s Matterem bylo zcela náhodné: na malý hudební festival v Táboře, kde zhruba před deseti lety Řepka hrál, přijela cyklistka ze Švýcarska a on byl první, s kým se dala do řeči. Když pak po půl roce přijel na její pozvání do Švýcarka, nemohl si nevšimnout, že Matterovy písničky tam hraje a zpívá každý. "Zatímco u nás se hraje vše od trampských písní přes Suchého, Nohavicu, Redla, u nich všude vévodí Matter," popisuje.

Jan Řepka

Ještě na gymnáziu vytvořil duo Nestíháme s Petrem Ovsenákem a spolu získali například i dvě Porty a natočili dvě alba. Od roku 2009 hraje převážně sám (Ovsenák zase v triu Choroši) a podstatnou částí jeho repertoáru jsou písně Maniho Mattera, které překládá do češtiny. Je také zakladatelem a dramaturgem pražské písničkářské scény Open Mic, v níž například začínal Xindl X. A cyklus otevřených koncertů bude mít letos v lednu jubilejní sté pokračování. V létě pořádá hudební cyklotour, například v roce 2011 na turné Česko-slovensko-polská hudební cyklotúra najel 1 900 km a odehrál 26 koncertů. Veškeré vybavení (kytara, kombo) si vozí na speciálním prodlouženém kole. Propaguje také domácí koncerty, kdy hraje pro omezený okruh posluchačů, kteří si jej objednají.

A poté mu známí pustili i ohrané a bezmála padesát let staré Matterovo LP. "Poslouchal jsem neznámého, neškoleného, dávno nežijícího zpěváka. Obsahu jsem nerozuměl, ale ostatní bylo sdělné dost: přednes, zvučný rým, prostá melodie i přesvědčivý tón. Po muzikální stránce mi evokoval autory, které mám rád, zvláště Plíhala, Nohavicu, Dobeše," dodává Řepka.

"Říkal jsem si, jak je možné, že i 45 let po jeho smrti je jeho vliv stále tak silný," popisuje. Když pak začal pátrat po nějakých překladech, s překvapením zjistil, že prakticky žádné neexistují – a to ani do jazyků, jako je němčina či francouzština. Matter totiž psal a zpíval v bernském dialektu, kterému velice obtížně rozumí i například Němci či Rakušané. "Brassens, Dylan, Lennon, Vysockij ale také Nohavica ožívají v mnohem více jazycích," uvádí Řepka.

Rozuměl by si s Havlem

"Matter je od sedmdesátých let část švýcarské identity, něco, co ke Švýcarsku neodmyslitelně patří," snaží se písničkáře zařadit švýcarský publicista a advokát Julius Effenberger. Patřil podle něj ke skupině takzvaných bernských trubadúrů, kteří se inspirovali z Francie od Georgese Brassense. "Dá se přirovnávat k Jiřímu Suchému, tedy jeho textům, které psal před padesáti lety," říká Effenberger.  

"Matter je v německy mluvící části Švýcarska skutečně Pan písničkář, aspoň dvě nebo tři jeho písničky zná úplně každý. Zlidověly natolik, jako v ČR například Voskovec a Werich nebo Semafor," říká slavista Georg Escher. Podle něj platí Matter za otce zakladatele bernské písničkářské školy.

Mani Matter

Mani Matter

Živil se jako právník a právo také přednášel na vysoké škole, ale proslavil se především jako písničkář. Ač zemřel již v roce 1972, ve svých 36 letech, jeho písně zná ve Švýcarsku doslova každý. Byl aktivní i v politice, několik let byl i předsedou politického hnutí Junges Bern. Napsal asi 90 písní, přibližně polovinu z nich za svého života sám natočil a zveřejnil. Jako písničkář ale začal vystupovat až několik let před svou smrtí, vedle písní se věnoval i dalším literárním formám. Ani v době největší slávy, kdy měl na programu více než 100 vyprodaných koncertů ročně, neuvažoval vážně o tom, že by se živil pouze jako písničkář.

"Má vtip na povrchu, lidé a děti se tomu smějí, ale když člověk pochopí celek, tak ho často mrazí," popisuje 48letá výtvarnice Doris Windlin, která pochází z městečka Sarnen nedaleko Luzernu, ale už 22 let žije v Česku. "Kdybych to měla s někým v české hudbě srovnat, je něco mezi Nohavicou a Krylem," dodává.

Sám Řepka se zase jakémukoliv srovnání Mattera s někým v Česku brání. "Nelze ho přirovnat k nikomu, v jeho generaci tu takový typ písničkáře neznáme. Kdybych měl říct, s kým by si mohl rozumět, asi bych nesáhl po nějakém hudebníkovi, ale dejme tomu po Václavu Havlovi," přemýšlí.

A poukazuje na to, že Matter nebyl klasický hudebník, ale všestranný člověk, pro něhož byla hudba jen jedním z prostředků vyjadřování. Byl politicky aktivní, živil se jako právník a také psal. Podle Řepky by se sám ani za hudebníka neoznačil. "Na kytaru se doprovázel jen proto, aby své verše snáze zpřístupnil a lidi snáze zaujal," říká.

Psát bernsky? To nejde

I když je Matter více než čtyřicet let po smrti ve Švýcarsku jedním z nejznámějších autorů, za hranicemi jej téměř nikdo nezná a neexistuje žádný oficiální překlad ani do blízké němčiny či francouzštiny, které jsou vedle italštiny a rétorománštiny ve Švýcarsku oficiálními jazyky.

"Používal peprný bernský dialekt, který je skoro nepřeložitelný," vysvětluje Effenberger a upozorňuje na fenomén, že bernština neexistuje v psané podobě. Přesto většina Švýcarů zná aspoň některou Matterovu písničku nazpaměť. "Je to jen hovorová řeč se svou gramatikou, slovy, které jinde neexistují," popisuje Effenberger.

"Každý švýcarský kanton má jiný dialekt a výrazy. A ani Němci 'švýcarštině' nerozumí a všechny naše filmy mají titulky nebo jsou dabované," dodává Doris, podle níž je proto neuvěřitelné, jak Řepka dokázal Mattera přeložit.

"Jeho bernské nářečí bylo považováno za tak typické, za tak neodmyslitelnou součást jeho umění, že se mělo za to, že to nejde přeložit. Do francouzštiny i do spisovné němčiny přeložen byl, ale vždy se jedná nanejvýš o jednotlivé písničky," dodává Escher.

Jak přeložit koncovku "ong"?

S pokusy o překlady Mattera začal Řepka zhruba dva roky po své první návštěvě Švýcarska. Je to podle něj přitom mnohem složitější disciplína než překlad poezie. "Básně slouží primárně k tichému čtení. U písničky je to bohatší, přibývají zvukové vrstvy, musíš ctít melodii, rytmus, myslet na dech a srozumitelnost," popisuje.

Některé písně ale pro něj byly nepřeložitelné. Jako například jeho oblíbená o boxerském zápase. "Všechny rýmy jsou zakončené na koncovku -ong nebo -ang, která napodobuje úder pěstí a kterou v češtině bohužel nemáme. Sám za mistry písňového překladu považuje Roberta Křesťana, Jiřího Dědečka, Milana Dvořáka či Jarka Nohavicu. "Lidi poslouchají písničky v češtině a ani neví, že jsou to jejich překlady. To je nejlepší známka toho, že jsou udělané dobře," vysvětluje.

Nejdřív do němčiny, pak teprve čeština

Texty přitom musel přeložit nadvakrát. Nejdříve do klasické němčiny, aby jim lépe rozuměl. Hodně mu při tom pomáhali přátelé, slovníky a internet. "I Švýcaři, kteří jsou u nás překládáni, například Max Frisch nebo Friedrich Dürrenmatt, psali standardní spisovnou němčinou. Pracovat se švýcarským dialektem byla ale skutečně pionýrská práce," říká Řepka.

Uvedeným výborem 36 písní však jeho práce na Matterovi nejspíše skončila. "Dvojku dělat nebudu, už nyní je to reprezentativní výběr z jeho díla a můžu klidně říci, že v takovém rozsahu ho neznají v žádném jiném jazyce," dodává.

Jan Řepka zpívá skladby Maniho Mattera. | Video: YouTube.com

autor: Marek Pokorný | 31. 12. 2016 18:36

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama