Česko 2022: Rusko vidíme rozdílně, spojuje nás pohled na klima. Nevoliči protestují

David Klimeš Josef Greš Jiří Kropáček David Klimeš, Josef Greš, Jiří Kropáček, STEM
7. 11. 2022 5:30
Výsledky nové unikátní studie agentury STEM a České spořitelny ukazují, že příznivci vlády i opozice u nás považují za klíčové téma ochranu přírody. Chování Kremlu, vývoj po roce 1989 či uprchlíky však vnímají obě skupiny zcela rozdílně. Ti, kdo k volbám nechodí, pak zastávají názory blízké opozici.
Zdroj: Aktuálně.cz

Aktuálně.cz ve spolupráci s Českou spořitelnou a dalšími partnery připravilo projekt Česko společně, jenž má postupně v několika svých částech pomoci lépe porozumět tomu, co se za krize odehrává ve zdejší společnosti.

Tentokrát přinášíme výsledky té části sociologického průzkumu, která zjišťovala, co si o společenských problémech myslí příznivci jednotlivých politických stran a nakolik jejich postoje korespondují s tím, co prosazují partajní lídři. Vychází najevo, že ač se vládní a opoziční uskupení ve sněmovně dnes neshodnou prakticky na ničem, jejich voliči v řadě otázek zastávají prakticky stejné názory.

Typicky je to možné demonstrovat třeba na přesvědčení, že vše, co člověk od státu dostane, si musí odpracovat. „V Česku je silně zakořeněno, že všechno je nutné si zasloužit. U sociálních dávek obzvláště,“ shrnuje převládající naladění ředitel STEM Martin Buchtík. Souvisí to s častými obavami, že právě sociální dávky jsou u nás ve velkém zneužívány. Odborníci ale takové přesvědčení příliš nesdílejí a považují tento jev ve srovnání s jinými problémy státního rozpočtu za okrajovou záležitost.

Ač se ale zdejší populace shodne na zásluhovosti jako na jednom ze zásadních pilířů, na nichž stojí republika, v hodnocení vývoje po roce 1989 se už radikálně rozchází. Zatímco přívrženci vládních stran jsou optimističtí, opozičníci jsou zklamaní. Stejně jako voliči mimoparlamentních sdružení a ti, kdo k urnám nechodí vůbec.

K tomu sociolog Martin Buchtík dodává, že podle pohledu na dění po roce 1989 lze dobře odhadnout, jaké další názory lidé zastávají: „Dá se říci, že ti, kteří hodnotí polistopadový vývoj převážně negativně, se velmi často cítí být méně osobně úspěšní, a proto i méně spokojení s prozápadním směřováním země. Od toho se pak odvíjejí i jejich odmítavé pohledy například na pomoc uprchlíkům, podporu napadené Ukrajině nebo proticovidová opatření.“

Klimatických problémů se obávají voliči Fialy i Babiše

K tématům, která podporovatele vlády i opozice spojují, patří hned několik ekologických. Že člověkem způsobené oteplování planety zásadně ohrožuje budoucnost, je názor, který společnost sdílí bez ohledu na politické preference. Ty neovlivňují ani přesvědčení, že ochrana přírody má mít přednost před ekonomickým růstem.

Kliknutím na položky v legendě je můžete skrýt/zobrazit v grafu.

Politická nabídka však této společenské shodě příliš neodpovídá. Představitelé obou táborů se vyhraňují vůči takzvané Zelené dohodě – nástroji, s jehož pomocí chce Evropská unie zmírnit ekologické škody. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jej sice jako premiér v Bruselu v prosinci 2020 odsouhlasil, od té doby ale nepřestává opakovat, že plán není ničím jiným než hrozbou pro Česko. Jeho nástupce ve Strakově akademii Petr Fiala (ODS) je podobně kritický. Babišovi dokonce vzkázal, že vše měl vetovat, dokud byl čas.

Společnost však jednoznačně žádá rychlou, efektivní a sociálně citlivou zelenou transformaci, nikoliv neproduktivní politický boj. Potvrzuje to řada sociologických průzkumů. Vyplývá z nich ovšem také, že lidé mají obavy z ekonomických dopadů nutných změn. A že s obsahem Zelené dohody je dnes obeznámeno pouhé jedno procento české populace.

Rok 1989 jako počátek začátku i konce

Voliči vládních a opozičních stran se naopak viditelně neshodnou na hodnocení ruské agrese vůči Ukrajině. Zatímco příznivci kabinetu vnímají Moskvu jako jasného a jediného viníka, ti, kteří straní sněmovní i mimosněmovní opozici, si něčím takovým vůbec nejsou jisti. Podobně se obě skupiny rozcházejí i v pohledu na přijímání ukrajinských uprchlíků a jejich začleňování do většinové společnosti.

Kliknutím na položky v legendě je můžete skrýt/zobrazit v grafu.

Zřetelné rozdělení lze vysledovat také v názorech na vývoj země po roce 1989. Kdo odevzdal svůj hlas některé z momentálně vládnoucích partají, vidí situaci pravděpodobně příznivě, ostatní přinejlepším váhají. Řada výzkumných projektů pak opakovaně potvrzuje, že aktuální nespokojenost se vždy promítá i do hodnocení polistopadové éry jako celku. Nedávno to připomněla například studie Jedna společnost, různé světy.

Mnohé nasvědčuje tomu, že velkou roli v odmítání změn, jež se odehrály v posledních třiatřiceti letech, hraje nezvládnutá reforma sociálního státu. „Štve mě, že se u nás rozevírají nůžky. Jsem válečný ročník, režim předtím se mi vůbec nelíbil, přesto jsme měli čas a vztah k přírodě, k rodině, k dětem, bylo to všechno super. A teď staří lidé, když si chtějí nechat vytrhnout zub, je to strašně drahé. A to mě mrzí. Vytváří to nespokojenost,“ shrnula svoji kritiku sedmasedmdesátiletá respondentka.

Pod stranickou lupou

Přestože současné politické scéně dominují dva celkem zřetelně ohraničené bloky, tvořené ve sněmovně vládní pětikoalicí a dvěma opozičními hnutími, jednotlivé strany a jejich voliči se v pohledu na mnoho problémů v lecčems liší.

Kliknutím na strany v legendě je můžete skrýt/zobrazit v grafu.

Za agresi vůči Ukrajině sice Rusko ještě nejostřeji soudí lidé, kteří mají blízko ke STAN, ODS, lidovcům, TOP 09 a Pirátům. Podobnou pozici zastávají také příznivci Přísahy a ČSSD, voliči ANO už ale velmi váhají a přívrženci SPD i KSČM takovou pozici rovnou odmítají. Nicméně v mnoha případech se toto koaličně-opoziční rozdělení rozpadá. Výrazné je to u hodnotových věcí, například u sňatků stejnopohlavních párů. Nejliberálnější jsou v této otázce voliči Pirátů a možná překvapivě také TOP 09, která sama sebe označuje za konzervativní stranu. Na opačném konci se pak potkávají příznivci KSČM, SPD a lidovců.

Úplně největší propast v názorech přívrženců jednotlivých uskupení je patrná, ptají-li se výzkumníci na případné vystoupení z Evropské unie. Setrvání je důležité pro ty, kdo mají blízko k ODS a dalším vládním stranám, naopak voliči SPD touží po czexitu.

Varování od nevoličů

Projekt Česko společně se snaží odkrýt také názory těch, kdo obvykle nejsou příliš slyšet. V tomto průzkumu je reprezentují příznivci malých stran a nevoliči.

U mimosněmovních uskupení, jako jsou Přísaha, ČSSD či KSČM, je však důležité zmínit, že naměřené hodnoty jsou spíše orientační, protože vycházejí z relativně malých vzorků. I tak je ovšem dost patrné, že ti, kdo k těmto politickým subjektům inklinují, jsou silně protestně naladěni. Stejně jako masa nevoličů.

Kliknutím na strany v legendě je můžete skrýt/zobrazit v grafu.

Je to varovný signál. Po minulých sněmovních volbách se podařilo stávající pětikoalici sestavit vládu jen v důsledku toho, že propadl skoro milion hlasů odevzdaných Přísaze, ČSSD, KSČM, Trikolóře či Svobodným a Soukromníkům. To vše jsou partaje, jejichž příznivcům jsou mnohem bližší hnutí ANO a SPD než vládní sestava. Nyní navíc vychází najevo i to, že pokud by se příště k urnám rozhodla vydat také část z početného zástupu nevoličů, nedorazili by lidé dosud lhostejní či neteční, nýbrž silně nespokojení s dosavadním směřováním republiky. Jde o dynamiku, která by mohla sehrát svoji roli již v nadcházející prezidentské volbě - případná mobilizace nevoličů by velmi pravděpodobně pomohla především kandidátovi hnutí ANO.

Speciál Aktuálně.cz Česko společně
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Bývalý šéf Theranosu Balwani půjde za podvod na 13 let do vězení

Soud poslal na téměř 13 let do vězení bývalého prezidenta farmaceutické společnosti Theranos Rameshe "Sunnyho" Balwaniho. Odsouzen byl za podvod vůči investorům, zákazníkům i pacientům. Informovala o tom agentura AP.

V listopadu přitom za stejný čin poslal soud do vězení i zakladatelku Theranosu Elizabeth Holmesovou, té udělil trest v délce 11 let a tři měsíce. Firma Theranos slibovala revoluci v medicíně, konkrétně technologii výrazně zjednodušující krevní testy, která se později ukázala jako vadná.

Společnost Theranos, která byla založena v roce 2003, vyvíjela technologii pro laboratorní analýzu, při které by místo klasických odběrů stačila jediná kapka krve. Pochybnosti se objevily, když americký list The Wall Street Journal začal na podzim 2015 zveřejňovat sérii článků, ve kterých bývalí zaměstnanci tvrdili, že krevní testy prováděné Theranosem jsou nespolehlivé. Z podvodů byla obviněna právě zakladatelka firmy Holmesová a její milenec, bývalý prezident společnosti Ramesh Balwani.

Zdroj: ČTK
Další zprávy