"Jen je zkuste, jsou opravdu velmi chutná, splňují požadavky na dětskou výživu," nabízí Jan Fučík právě sklizené rajče z první letošní úrody ve sklenících, kterým šéfuje. "Tato práce mě nesmírně baví, navíc v ní vidím velký smysl. Díky nám mohou lidé jíst čerstvé a zdravé potraviny bez chemikálií, které pěstujeme v ekologicky šetrném prostředí," vysvětluje.
Místo je v českém měřítku výjimečné, rajčata tu pěstují na 12 hektarech. Nikde jinde nejsou tak velké skleníky jako tady kousek od Ostravy, v Dolní Lutyni, kde sídlí Farma Bezdínek. "Dnes je sbíráme a zítra už je mohou zákazníci jíst. To je obrovská výhoda oproti velké konkurenci zejména z Maroka a Španělska, kde trhají rajčata často ještě zelená a nechávají je dozrát při dlouhé cestě do České republiky. Není divu, že chuť domácích rajčat je úplně jinde," tvrdí Fučík.
Podle něj však čeští pěstitelé zeleniny a ovoce prožívají velmi těžké období. Svou cenou podle něj nemohou zahraničním farmářům konkurovat. "Náš segment zasáhla energetická krize velmi tvrdě. Bojujeme o přežití. Ceny energie šly trojnásobně nahoru, nemohli jsme si dovolit mít v provozu pěstební světla, která rajčata potřebují k dozrávání. Takže jsme přes zimu rajčata neprodukovali, měli jsme jen malé rostlinky, které tolik světla nepotřebují," vysvětluje Jan Fučík.
S nápadem na pěstování rajčat ve sklenících přišel jednatel Farmy Bezdínek Jiří Stodůlka. V minulosti se věnoval informačním technologiím, odkud se rozhodl přejít k celoročnímu pěstování čerstvé zeleniny za pomoci nejmodernějších technologií. To byla ovšem jiná doba.
Ministrem zemědělství byl tehdy lidovec Marian Jurečka, který chtěl tuzemské pěstitele zeleniny a ovoce více podporovat ze státního rozpočtu. "Naším cílem je, aby Česko bylo v zemědělství do roku 2030 soběstačné," prohlašoval.
Plánoval, že se téměř o polovinu rozšíří ovocné sady, trojnásobně vzrostou plochy pro pěstování zeleniny a více než o čtvrtinu pole s bramborami. Větší prostor měly zabírat rovněž chmelnice a vinohrady. "Po české zelenině a ovoci je poptávka, lidé by je kupovali, ale my je dovážíme ze zahraničí. Bohužel na tom vydělává někdo v zahraničí a naše ekonomika tratí," stěžoval si v roce 2014.
Musíme prodávat pod cenou, tvrdí pěstitel
Jiří Stodůlka ale říká, že pomoc státu pěstitelům zeleniny v moderních sklenících je minimální. "Prožíváme opravdu enormně těžké období. Kdybychom nedotovali pěstování rajčat z jiného druhu podnikání mimo zemědělství, už bychom patrně nepřežili," tvrdí.
"Z hlediska produkce zeleniny na obyvatele jsme téměř poslední v Evropě, za námi je pouze Slovensko a Lucembursko. Jsme absolutně nesoběstační. Přitom zelenina a ovoce jsou komodity budoucnosti, které jednoznačně prospívají lidskému zdraví a za které utrácí lidé každý rok více peněz," podotýká.
Současnou situaci popisuje jako "smrtící koktejl", který se skládá nejen z drahých energií, ale také ze situace na trzích. V létě bude přebytek rajčat v celé Evropě, takže pěstitelům podle něj mnohdy nezbude než je prodávat pod cenou.
"Bohužel, bude to stejná situace jako loni. My jsme část produkce vyhodili nebo prodali za zlomkové ceny v Nizozemsku. Otázka tak je, kdo toto období přežije," ptá se Stodůlka. Netají se tím, že teď by jim pomoc státu přišla vhod.
Pomáháme, říká stát. Podle pěstitelů málo
Ministerstvo zemědělství, vedené nyní Jurečkovým stranickým kolegou Zdeňkem Nekulou, tvrdí, že české ovocnáře a zelináře podporuje mnoha dotačními programy z českých i evropských peněz.
Z poslední doby jmenoval mluvčí resortu Vojtěch Bílý 109 milionů korun na činnost organizací producentů ovoce a zeleniny, další peníze na podporu pěstování nebo zavlažování. "Na pořízení závlahového zařízení v roce 2021 zelináři čerpali 44 milionů, za rok 2022 to bylo 59 milionů. Za loňský rok ministerstvo z evropských dotací poskytlo do sektoru zeleniny 316 milionů korun," sdělil mluvčí.
Jednatel Farmy Bezdínek Jiří Stodůlka reaguje tím, že pomoc státu sice existuje, ale je podle něj naprosto nedostatečná. "O tom jasně svědčí už zmiňovaná informace, jak jsme na tom špatně v produkci zeleniny a ovoce na obyvatele ve srovnání s jinými zeměmi. Silná produkce je především v těch zemích, které producenty podporují. A my potřebujeme mít rovné podmínky s nimi, jinak nepřežijeme," míní.
Jako příklad uvádí, že v současnosti nejsou pro skleníky žádné dotace, které by pomohly s enormně rostoucími náklady. "Provozní dotace od státu jsou méně než jedno procento z našich tržeb, to je nejméně ze všech sektorů v zemědělství. Mnohem více zaplatíme na daních, zaměstnáváme velké množství místních lidí, a to celoročně. Jsem si přitom téměř jistý, že hospodářské výsledky producentů ve sklenících za rok 2022 jsou ještě horší než u jablek," naráží na zprávy, že někteří pěstitelé jablek nevydrželi čekat na pomoc státu a kácí sady.
Za příklad dává Slovensko, které poskytlo dotaci 15 tisíc eur na hektar moderních skleníků. Farma Kameničany, která leží kousek za hranicí a patří také pod Stodůlku, už peníze dostala. Stejná pomoc se na Slovensku připravuje i pro letošní rok.
V Polsku to jde levněji
Podle Stodůlky by pěstitelům pomohlo, kdyby ministerstvo otevřelo další kolo podpory investic nebo kompenzovalo vysoké náklady podobně jako Slovensko. "Nejvíce by nám ale dlouhodobě pomohlo snížení zdanění práce v sektoru ovoce a zeleniny, abychom se dostali na srovnatelnou úroveň, jako má mnoho zemí v Evropě," říká a popisuje srovnání se skleníkem, který leží jen jeden kilometr od toho jejich, ale už v Polsku.
"Tamní zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance ve skleníku nebo v ovocném sadu odvody a daně pouze 269 zlotých, to je přibližně 1345 korun. Pokud my dáme našim zaměstnancům 25 tisíc korun čistého, zaplatíme státu na daních a odvodech 15 tisíc korun. To je více než desetinásobek," stěžuje si. Uvítal by také zvýšení dotací na biologickou ochranu, kterou používají místo podstatně levnějších umělých pesticidů.
Podle jeho názoru je vidět malá podpora státu také v celkovém přístupu ke zdravé výživě. "Mnoho zemí podporuje ovoce a zeleninu nízkou nebo i nulovou sazbou DPH, v některých zemích se vede debata o snížení DPH celkově na zdravé potraviny. Vědí, že investice do prevence je mnohem levnější," poznamenává Stodůlka. V Česku se z potravin už deset let platí DPH ve výši 15 procent, patří k nejvyšším v Evropě.
