reklama

Bubeneč: luxusní čtvrť pro smetánku. Pohádkové vily jsou tu jako plátno pro malíře

1/72 Přehled fotografií

Okruh v Bubenči měří 2,1 kilometru.

Petschkova vila V Sadech.

Vila Hugo Sieburgera.

Heritesova vila.

Kohlerova vila.

Vila Tavíka Františka Šimona.

Vila Alfonse Muchy.

Vila od B. Kozáka.

Vila Milady a Františka Müllerových v Praze, (1928-30), Adolf Loos Architekt navrhl pro Františka Müllera nejen vilu, ale i koncepci uspořádání svažité zahrady.

Vila Milady a Františka Müllerových v Praze, (1928-30), Adolf Loos

Vila Milady a Františka Müllerových v Praze, (1928-30), obývací prostor, Adolf Loos

Vila Milady a Františka Müllerových v Praze, (1928-30), letní jídelna, Adolf Loos

Vila Milady a Františka Müllerových v Praze, (1928-30), pánský pokoj, Adolf Loos

Vila od E. Králíčka.

Kubistický kandelábr na Novém Městě, u postranní brány do kostela P. Marie Sněžné. Sloup pouličního osvětlení s lucernou z umělého kamene, který svou úpravou připomíná zabroušený diamant. Ojedinělé dílo českého kubismu podle návrhu arch. Emila Králíčka (do nedávné doby bylo autorství přisuzováno známějšímu arch. Vlastislavu Hofmanovi) vzniklo na náklad majitele domu čp. 775-II jako součást úpravy prostoru.

Vila Jana Náhlovského.

Suchardova vila s ateliérem.

Suchardova vila s ateliérem.

Říhovského vila.

Suchardova vila.

Suchardova vila.

Suchardova vila.

Slavíčkova č. 19.

Vila Koukolové.

Vila Koukolové.

Wilfertova vila.

Vila Františka Bílka, arch. František Bílek, 1910-1912

Stockarova vila.

Předseda první československé vlády Karel Kramář (1918 až 1919) si svou vilu, kterou věnoval především své milované ženě, postavil na impozantním místě s výhledem na celou Prahu i Pražský hrad.

Hanavský pavilon na Praze 7. Unikátní umělecko-technická památka se nachází v jihozápadní části Letenských sadů. Objekt pavilonu původně stál na nedalekém Výstavišti, kde tvořil součást expozice na legendární Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Autorem stavby v novobarokním stylu s výjimečným spojením užitých stavebních materiálů - skla, litiny a zdiva byl vídeňský architekt Otto Hieser (1850-1892) Litinová konstrukce stavby a četné ozdobné prvky byly vyrobeny v železárnách v Komárově u Hořovic, které tehdy vlastnil princ Vilém z Hanau, objekt měl na výstavě prezentovat um tamějších dělníků. Po skončení výstavy daroval princ objekt hlavnímu městu Praze, budova byla rozebrána a znovu vystavěna v prosinci 1891 na svém dnešním místě a byla pojmenována podle svého donátora. Pavilon začal sloužit Pražanům jako výletní restaurace. V letech 1967-68 prošel pavilon náročnou rekonstrukcí, poškozené především konstrukční prvky byly dle historických fotografií vyměněny. Koncem osmdesátých let byly také restaurovány litinové dekorativní součásti stavby. V současné době slouží pavilon jako restaurace, z terasy objektu se návštěvníkům naskýtá úchvatný pohled na velkou část Prahy.