Covid očima primářů: Světlo na konci tunelu nevidíme, narůstá zoufalství a beznaděj

Michaela Endrštová Radek Dragoun Anna Dohnalová Michaela Endrštová, Radek Dragoun, Anna Pálová, Anna Dohnalová
2. 3. 2021 5:30
Zoufalství, únava, beznaděj. Tak nejčastěji popisují primáři a lékaři z aktuálně nejvytíženějších jednotek boj s covidem ve svých nemocnicích. Reportéři Aktuálně.cz zjišťovali, co je v současné době nejvíc trápí, kolik jim zbývá volných kapacit, jak situaci vnímá personál jejich nemocnice nebo zda mají odhad, kdy současná situace skončí.

"Místo naděje na zlepšení a návrat k normální práci panuje narůstající zoufalství a beznaděj"

Už téměř rok pečují na jednotce intenzivní péče Kliniky infekčních chorob v brněnské fakultní nemocnici výhradně o pacienty s covidem-19. Výjimku tvořilo krátké období během loňského léta. "To jsme byli kapacitně schopni léčit i pacienty s jinými infekčními chorobami, po čemž se nám velmi stýská," říká vedoucí lékařka Michaela Freibergerová.

"Jsme za tak dlouhé období už velmi psychicky i fyzicky vyčerpaní, nedostali jsme prostor si kvalitně odpočinout, nabrat nové síly, na nemocnici na chvíli zapomenout. Naše práce se stala zoufalou rutinou, místo naděje na zlepšení a návrat k normální práci v celé šíři našeho oboru panuje narůstající zoufalství a beznaděj. Ze současné každodenně narůstající křivky počtu pozitivně testovaných vždy za jeden až dva týdny očekáváme stejné procento nemocných, u kterých si závažný průběh choroby vynutí hospitalizaci," popisuje lékařka.

S příchodem britské mutace viru, která podle ministerstva zdravotnictví v Česku postupně převládá, řeší lékaři v brněnské nemocnici více velmi závažných případů. "Britská mutace má dle našich dosavadních zkušeností o něco těžší průběh choroby s rychlejší progresí plicního zánětu. Přenáší se i na mladší ročníky, nezřídka třiceti- či čtyřicetileté jinak zdravé pacienty, které musíme hospitalizovat a už po několika málo dnech část z nich bojuje o život na naší či jiné covidové jednotce intenzivní péče. Smutným faktem této doby jsou současné hospitalizace více členů jedné rodiny, a to nejen manželů, ale i různých generací," uvádí lékařka.

Freibergerová popisuje, že zdravotníci jsou často přítomni velmi smutným příběhům. "Jsme svědky mnoha nešťastných lidských osudů, zoufalých dětí, které nakazily své rodiče, kteří pak svůj boj u nás prohrají, manželských párů seniorů, z nichž se domů vrátí jen jeden nebo už ani jeden."

Pro lékaře je situace o to obtížnější, že řadě pacientů nemají jak pomoct. "Zažíváme každodenní pocit dosud neznámé medicínské beznaděje při absenci účinné léčby, která by umožnila přežít větší části pacientů s těžkým průběhem onemocnění. Samozřejmě mnohdy nastávají i šťastné konce, kdy se podaří pacienty zachránit, a to i ty, kterým jsme mnoho šancí nedávali. Tahle radost pak slouží jako motor pro naši další práci," vypráví Freibergerová.

České zdravotnictví má nyní před sebou patrně nejkrušnější dny, protože počty pacientů v těžkém stavu jsou dosud nejvyšší za celou dobu epidemie a vzhledem k vývoji počtu nakažených se nedá očekávat, že by jejich počet v nejbližších dnech klesal. V Brně proto již potřetí otevírají již uzavřená covidová oddělení. 

"Pokaždé se zvýší míra našeho zoufalství, že je konec v nedohlednu. A je jisté, že se i tato nově otevřená lůžka rychle zaplní a po pár dnech budeme pro část pacientů hledat lůžka na jednotkách intenzivní péče, tak jak se bude jejich zdravotní stav zhoršovat. Trvalý nedostatek kvalifikovaného personálu, především sester, situaci velmi komplikuje. Navíc málokdo z neinfekčních oborů je rád převelen na covidové oddělení," popisuje lékařka.

Dodává, že ji mrzí, že řada kroků a opatření ze strany státu přichází pozdě a působí chaoticky, ačkoliv před zhoršením situace dlouho dopředu odborníci varovali.

"Zneužívá se toho, že jako zdravotníci jsme z morálních důvodů zvyklí jít bez řečí až na hranici svých sil a limitů, a tato situace je vnímána jako norma. Také mě mrzí, že část laické veřejnosti dosud nechápe závažnost situace, podléhá různým dezinformačním kampaním, podsunuje zdravotníkům finanční motivaci k přeplněným nemocnicím, nedodržuje nezbytná opatření a bohužel se mnohdy může opřít o názory některých lékařských autorit a osobností veřejného života," líčí své pocity vedoucí lékařka jednotky intenzivní péče. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných, z toho několik vážně, si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následný požár v obytném domě. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné. Informovala o tom švédská média.

Podle televizní stanice SVT bylo 23 zraněných dopraveno do nemocnice, ale jen pět z nich převezly sanitky. Většinou se jedná o lehčí zranění, nicméně některá jsou vážná. Veřejnoprávní rozhlas SR hlásil, že hospitalizováno bylo 25 lidí.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Probíhá evakuace několika stovek lidí, někteří vyskočili z oken domu, sdělil SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů. Požár, který se po výbuchu rozhořel, zatím není pod kontrolou.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Před pařížským soudem začínají svědčit oběti teroristických útoků z roku 2015

Před pařížským soudem ohledně teroristických útoků z listopadu 2015 začnou v úterý svědčit oběti a poškození. Informoval o tom místní tisk. Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků, při kterých zemřelo v Paříži a okolí 130 lidí.

Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít zhruba 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Paušální daň pro příští rok vychází 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy