Miloš Balák měl ve čtvrtek u soudu dvojí roli. Jako obžalovaný se hájil před obžalobou Vrchního státního zastupitelství v Praze, že prodal pod cenou tisíce tun kamene vytěženého v letním sídle prezidenta v Lánech spřízněné firmě. Podle žalobců tak způsobil Hradu škodu 1,35 milionu korun.
Kauza se vydělila z případu manipulace tendru na zpevnění břehů vodní nádrže Klíčava, za niž už je Balák nepravomocně odsouzený. Balák totiž tvrdí, že kámen vznikl při rozšiřování cesty, které bylo součástí prací. Získala ho kladenská stavební firma Energie, kterou soud v případu zpevňovací zakázky také uznal vinnou.
Na straně druhé Balák dodnes vede Lesní správu Lány, kterou podle vyšetřování Národní centrály proti organizovanému zločinu svým jednáním poškodil. Ve funkci ho nechává kancléř Vratislav Mynář, který ho před lety bez tendru do křesla dosadil. A Lesní správa Lány se u soudu o náhradu škody nepřihlásila. "Poškozený subjekt se nepřipojil s nárokem na náhradu škody. Jeho zástupce přítomen není," shrnul předseda senátu soudu Ivo Poštolka.
Balák pak promluvil jako obžalovaný a soudu nabídl, že udělá pochůzku přímo na místě rozsáhle zpevněných břehů vodní nádrže Klíčava v Lánech. Také nechal v soudní síni přehrát video, které dle něj vyvrací nepravdy napsané autorem tohoto textu. Stejný záznam, v němž Balák účinkuje, už v roce 2019 zveřejnil na svém webu Hrad.
"Absolutně nesouhlasím s tímto obviněním, které se nezakládá na pravdě. Žádná škoda Lesní správě Lány nevznikla. Naopak měla výnos několik milionů korun," řekl u soudu Balák s tím, že evidenci vytěženého kamene měl na starost stavební dozor a ten také stanovil cenu kameniva, za kterou Balák prodával. Na stavební dozor se pak Balák odkazoval v průběhu prvního líčení soudu ještě několikrát.
Prodejní cenu stanovoval známý kancléře Mynáře
Jako stavební dozor Balák bez soutěže dle zákona o veřejných zakázkách vybral firmu Geotest a jejího představitele Martina Teyschla. Stejného muže dobře zná kancléř Mynář - Teyschl zároveň sedí v Mynářově nadaci, prostřednictvím které podporují školu nedaleko Osvětiman.
Policie ale Teyschlův posudek použila proti Balákovi. Mynářův známý v něm totiž stanovil cenu 50 korun za tunu za předpokladu, že Energie si sama tisíce tun kamene nadrtí, naloží a převeze.
Dokumenty ale dokládají, že Balák tyto práce s kamenem Energii zaplatil zvlášť - jako součást oné zakázky na zpevnění břehů lánské nádrže. Ve stejný den, kdy v roce 2015 Balák s Energií uzavřel smlouvu na prodej "předrceného kameniva", s ní zároveň podepsal také dodatek smlouvy na samotnou zakázku na zpevňování.
Jeho text má Aktuálně.cz k dispozici. V položkovém rozpočtu je uvedeno, že za nadrcení či přepravu desítek tisíc tun kamene vzniklého údajně při rozšiřování cesty kolem nádrže dostane Energie od Lán více než 2,9 milionu korun. Pro to, aby pak Balák dával Energii slevu při následném prodeji stejného kameniva firmě, nebyl podle žalobců důvod.
Více než tři tisíce tater kamene
Policie Baláka viní z toho, že v letech 2015 a 2016 nechal Energii v Lánech vytěžit celkem více než 41 tisíc tun kamene. Pro představu - takovou hmotnost by uvezlo více než tři tisíce nákladních tater.
Mynářův muž 18 tisíc tun kameniva z tohoto množství podle žalobce prodal Energii pod cenou - místo (policejním znalcem později určené) tržní ceny 125 korun za tunu jí naúčtoval pouze 50 korun.
Energie pak obratem stejný kámen fakticky prodala Hradu zpět, když ho použila jako stavební materiál právě v zakázce na zpevnění břehů nádrže Klíčava v první etapě. Naúčtovala si už ale tržní cenu. Místo 2,25 milionu zaplatila Energie za kámen 900 tisíc, jen na této transakci podepsané Balákem tak vydělala na 1,35 milionu.
"Náklady na nakládku, podrcení a převoz kameniva zaplatila Lesní správa Lány dvakrát," píše státní zástupce odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Nejvyššího státního zastupitelství Rudolf Misák, který na žádost stíhaných policejní obvinění posuzoval.
Balák se v tiskové zprávě, kterou rozdal u soudu novinářům, ale hájí, že šlo o dvě různé dávky kamene. Policisté však opatřili důkazy, ze kterých plyne, že se v Lánech v letech 2015 a 2016 žádné další kamenivo nevyrábělo. Nevyrobila ho tak ani Energie.
Těžba v chráněné oblasti bez potřebných povolení
Jak už Aktuálně.cz napsalo, Balák navíc nechal v chráněné krajinné oblasti, do níž letní sídlo prezidenta spadá, těžit tisíce tun kamene bez potřebných povolení. "Činil tak s vědomím, že Lesní správa nemá a v nejbližší době ani nezíská potřebné povolení," potvrdila nyní státní zástupkyně Denisa Sotáková.
Představitelé Hradu přesto dříve opakovaně tvrdili, že povolení měl. "Povolení pro dotěžení lomu bylo už v minulosti vydáno," napsal do červnového prohlášení Hradu mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. "Veškeré těžební práce byly prováděny s příslušnými povoleními správních orgánů," napsali předtím žalobcům Balákovi advokáti. Balák to u soudu zopakoval.
Lesní správa Lány za to může dostat až pětimilionovou pokutu od báňské správy. Ta ale prý sama informace o tom, že by se bez povolení těžil kámen v sídle prezidenta, nemá. Čeká tak na výsledek soudu. Pokutu může dostat jak Lesní správa Lány, tak i firma Piratex Trading, která podle policie kámen těžila. Za tou stojí Balákův známý Michal Krejčík. Toho policie původně také stíhala.
"My jsme neobdrželi od správy Lánské obory žádnou žádost o povolení těžby kamene. Ani jsme nebyli osloveni stavebním úřadem ve věci vyjádření se k vydání povolení k územnímu rozhodnutí v takové věci. Nemáme informaci, že by se tam těžil kámen. Pouze v roce 2015 jsme povolovali trhací práce - provádění úpravy a zabezpečení svahu pro cestu. Jednalo se o stavební činnost. Nebyla to těžba kamene, ale úprava svahu podél cesty," řekl už dříve Aktuálně.cz ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.
Právě to, že desítky tisíc tun kamene vznikly při rozšiřování cesty kolem vodní nádrže, Balák později napsal i do smluv na jeho prodej firmě Energie. Dle policistů byly však skutečnosti složitější.
Původně byl Balák stíhaný za zpronevěru
Z vyšetřování plyne, že dočasné povolení odstřelů horniny pro rozšíření cesty v Lánech si Balák vyložil velmi široce - těžil také více než padesát let starý nepoužívaný lom, který k cestě přiléhal. Policisté mu kladou za vinu, že tak činnost uprostřed chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko prováděl navzdory tomu, že bezpečně věděl, že porušuje zákon. Jen pár metrů od ochranného pásma vodní nádrže, která je zásobárnou pitné vody pro více než sto tisíc lidí.
Původně proto Baláka obvinili ze zpronevěry, protože podle nich vytěžil kámen, aniž k tomu měl zákonné oprávnění. Podle nich k tomu měl dva komplice - trhací práce zajišťoval Balákův známý Michal Krejčík, který tehdy vystupoval za firmu Piratex Trading s neznámým majitelem a neexistujícím sídlem. Do té zároveň v letech 2017 a 2018 "odteklo" z Lán minimálně 12 milionů korun ze zakázky, za niž je Balák dnes odsouzen.
A druhým spolupracovníkem pak byl manažer stavební firmy Energie - stavební a báňská Libor Tkadlec. Ten je už společně s Balákem nepravomocně odsouzen za manipulaci zakázky na zpevnění břehů vodní nádrže, na niž Energie část vytěženého kamene použila. Policisté tak loni začali stíhat celou trojici.
Od stíhání do pozice svědka
Obvinění se však ve stížnosti Nejvyššímu státnímu zastupitelství hájili, že těžba bez povolení není trestný čin, ale jen přestupek. A zastupitelství jim dalo za pravdu. Policisté pak trestný čin překvalifikovali na porušení povinnosti při správě cizího majetku, kterého se dopustil Balák tím, že dle znaleckého posudku vytěžený kámen Energii prodal výrazně pod cenou. Krejčík a Tkadlec tak případnému trestu nejspíše uniknou. Nynější soud je může předvolat jako svědky.
Balák Lánům šéfuje dál a rozdává další zakázky. Krejčíkova firma Piratex například v Lánech zpevňuje za 3,1 milionu další svahy. Miloš Balák pokračuje v přípravě otevření řádného kamenolomu v sídle prezidenta. I přes protesty obce Běleč, do jejíhož katastru by lom spadal. Na vyměření kamenolomu si Balák opět najal kladenskou firmu Energie, která je spolu s ním nepravomocně odsouzená za manipulace zakázek.
Balákovi blízcí mezitím rozjeli investiční fond, do kterého někdo neznámý vložil desítky milionů korun. Manažerem fondu je jeho zeť Michal Košatka, vlastníkem Balákův advokát Marek Jansta, který ho hájí i u soudu v kauze prodeje kamene.
A v pozici podezřelého zůstal i sám prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Toho policisté podezřívali, že se na manipulacích stamilionové zakázky na zpevňování břehů podílel. Nic mu ale nedokázali. Mimo jiné i proto, že požívá služeb prezidentské ochranky, což komplikovalo například jeho odposlouchávání.
Technický i právní dozor zajišťovali známí Vratislava Mynáře
- Znalec Martin Teyschl, člen dozorčí rady Mynářem zřízeného nadačního fondu, působí jako předseda představenstva brněnské firmy GEOtest a je jejím spolumajitelem. Stejná společnost dohlížela na samotné stamilionové práce při zpevňování břehů klíčavské nádrže. Zakázku dostala bez zákonného tendru, protože je Balák nacenil pod limit, nad který by musel vyhlásit řádnou soutěž. Odposlechy zachytily, jak se dnes s Balákem odsouzený manažer Energie Libor Tkadlec opakovaně chlubil, že velkou část prací na druhé etapě sice Hrad zaplatí, ale nikdy se neprostaví.
- To, že je Mynářův známý, na získání zakázky na dohled ale prý vliv nemělo. "To je historická věc. To s tím vůbec nesouvisí. Těmto věcem se věnujeme, tak jsme se o zakázku přihlásili," uvedl už dříve Teyschl.
- Na právní dozor zpevňování břehů Klíčavy si Miloš Balák najal brněnskou advokátní kancelář Richarda Tománka a Jiřího Jestřába. Za roky 2015 a 2016 se Lesní správa Lány zavázala advokátům dvakrát vyplatit až 1 999 999 korun. Limit pro to, aby se musely právní služby soutěžit, je stanoven jen o korunu vyšší.
- I Jestřába s Tománkem kancléř Mynář velmi dobře zná. V roce 2014 mu zprostředkovali neobvykle levný nákup vily v pražských Strašnicích od advokáta Víta Širokého, který proslul třeba zastupováním odsouzeného lobbisty Romana Janouška. Oba právníci také poslali celkem 1,7 milionu korun na poslední prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Statisíce darovali i straně SPOZ, v níž Mynář působil.
