Glosa – Má-li Česká republika dodržet pravidla zdanění cigaret, ke kterým se v Evropské unii zavázala, musí tato daň ještě letos vzrůst. Zvýšení cen na trhu to ale automaticky neznamená.

Daňové zatížení spotřební daní se počítá v eurech a zákonodárci v roce 2011 a 2012, kdy současná podoba daně vznikala, evidentně s oslabením koruny nepočítali. Minimální daň z cigaret „naprogramovali“ tak, aby při 25 korunách za euro činila právě devadesát euro z tisíce kusů cigaret požadovaných Evropskou unií. Nyní je třeba, aby to, co dani ubralo oslabení koruny po devizových intervencích ČNB, bylo doplněno zvýšením daňové sazby.

Případné zvýšení spotřební daně z cigaret, o kterém se z těchto důvodů hovoří, se může stát záminkou pro zdražení cigaret. Mechanické výpočty ukazují na tři až čtyři koruny, o které by zákazníci měli platit více. Ve skutečnosti k tomu ale dojít nemusí. Výrobci a obchodníci musí totiž čelit vzájemné konkurenci, konkurenci šedého trhu i silnější zdravotnické osvětě a omezující legislativě. Narušit křehkou rovnováhu a ohrozit celkové prodeje nebude v jejich zájmu.

Kromě toho se zdá, že oproti předchozím letům existuje prostor, aby nárůst spotřební daně byl pohlcen poklesem výrobních a obchodních marží. Když ne zcela, pak alespoň částečně. Jak ukazuje graf, v průběhu posledních pěti let se dařilo prostor pro zisk zvyšovat, i když patrně nikdy nedosáhne bonanzy devadesátých let. Zdanění cigaret se pohybuje dlouhodobě nad osmdesáti procenty.

Pro úplnost doplňme, že zdanění cigaret a tabákových výrobků má složitější konstrukci. V úvahách výše je použita minimální celková výše spotřební daně na jednu cigaretu. Od 1. ledna 2014 má tato minimální celková spotřební daň z cigaret činit nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret nejprodávanější kategorie. Tato spotřební daň nesmí být současně nižší než 90 EUR z 1000 kusů cigaret.

Petr Hlinomaz