Byznys - Spolumajitel Energetického a průmyslového holdingu Daniel Křetínský (37) uzavřel v úterý nad ránem zatím největší a nejdůležitější obchod svého života. Koupi firmy Slovak Gas Holding, jejímž prostřednictvím získá 49procentní podíl a manažerskou kontrolu ve Slovenském plynárenském priemyslu (SPP). Transakce celkem za 2,6 miliardy eur (tj. 66,5 miliardy korun) startuje zcela novou etapu v Křetínského kariéře i ve vývoji skupiny EPH.
EPH, za nímž stojí kromě Daniela Křetínského finanční skupiny PPF (vlastní 44,44 procenta akcií) a J&T (37,04 procenta), vyrostl především na investicích do elektroenergetiky. Teď vstupuje do plynárenství, a bude-li mít štěstí, vyrovná se díky tomu s novými, pro elektroenergetiku nepříznivými podmínkami na domácím trhu. „Majitelé EPH zjevně počítají s tím, že se v Česku nemusí elektroenergetika vyvíjet podle jejich původních představ. Koupě SPP je pro ně únikem do jiné odnože energetiky, což pro ně může být velmi zajímavé,“ říká analytik J&T Banky Michal Šnobr.
EPH získává s podílem v SPP kontrolu nad všemi třemi oblastmi jeho činnosti: tedy nad obchodem s plynem (včetně vyjednávání kontraktů s Gazpromem) a dále nad tranzitem a distribucí plynu. Není jasné, zda to tak zůstane do budoucna. "Slovenská vláda si vyhradila možnost odkoupit později obchodní část,“ podotýká mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Úředníci si tak pojistili možnost mluvit do cen plynu pro slovenské zákazníky. Zda část SPP koupí, podle Častvaje vůbec není jasné, vláda je ale pod tlakem a dá se čekat, že do obchodních podmínek většinový partner soukromníky úplně volně mluvit nenechá.
Další karta ve hře, ale v cestě stojí Komárek
Zato se EPH může těšit na výnosy z distribuce a z poplatků za tranzit – a tady má Křetínský rozehranou ještě jednu hru. EPH se uchází o českou část někdejšího československého tranzitního plynovodu – síť Net4Gas, která je od loňska na prodej. Pokud ji získá, posílí to jeho pozici při jednání o tranzitních podmínkách. Znamená to ovšem zvítězit nad dalším silným zájemcem, jímž je KKCG Karla Komárka. Jasno bude do půl roku. „V prvním čtvrtletí, nejpozději do léta, chceme prodejní proces uzavřít,“ říká mluvčí prodávající skupiny RWE Transgas Martin Chalupský.
Šance EPH i KKCG v boji o Net4gas jsou zatím podle hodnocení expertů vyrovnané. Jenomže EPH má o něco lepší předpoklady: především vyšší motivaci (spojení české a slovenské sítě je lákavé) a kromě toho i finanční podporu většinového spolumajitele EPH Petra Kellnera. Ten je po čerstvě uzavřené dohodě o prodeji podílu v PPF Generali Holdingu značně při chuti, energetika patří k jeho prioritám. A dá se čekat, že pokud Kellner při loňské licitaci o Sazku vyklidil Komárkovi pole, tentokrát tak snadno neustoupí. Dojde-li na souboj cenových nabídek, půjde EPH jistě vysoko.
Úspěch Křetínského EPH v plynárenské branži závisí ještě na jednom podstatném faktoru. EPH bude muset zvládnout vyjednávání s Gazpromem, který se stává jeho klíčovým obchodním partnerem. Pokud budou Rusové upřednostňovat pro export svého plynu do Evropy novou severní cestu, plynovod NordStream, budou příjmy z tranzitních poplatků přes bývalé Československo slábnout.
EPH by měl být schopen zvládnout finesy jednání s ruskými, Kremlem dirigovanými manažery. Už proto, že spolumajitel holdingu, Kellnerova PPF, se léta v ruském prostředí pohybuje, má tu zkušené lidi, exkluzivní kontakty a zázemí. Ve hře je však také vysoká mezinárodní politika, především rusko-ukrajinské vztahy, jež mohou čeští byznysmeni těžko ovlivnit.
A pak je tu ještě jeden problém: samotná pozice Gazpromu v Evropě. Závislost na jeho dodávkách totiž slábne s tím, jak se mění světový plynárenský trh, jak roste význam těžby břidličného plynu a rozšiřuje se možnost zásobování Evropy z netradičních zámořských ložisek. Gazprom se dostává pod čím dál větší konkurenci a ještě mu přibývají - a přibývat budou - nové cesty, jak jeho plyn do Evropy dostat. Po NordStreamu se chystá stavba jižní evropské větve SouthStream, k ní stále může přibýt i plynovod Nabucco.
„Pro nový byznys EPH tu je řada rizik. Ale celkově nevěřím, že by plynovod přes Česko a Slovensko úplně vyschl. Mohou ho sice čekat horší časy, pořád je to ale nejefektivnější cesta pro ruský plyn do Evropy a určitá pozice mu v každém případě zůstane,“ říká analytik Jiří Gavor ze společnosti ENA.
Zatímco v plynárenství se tak před Křetínského EPH otvírají nové možnosti a šance, ve výrobě elektřiny a teplárenství se manévrovací prostor spíš zužuje. Skupina je dnes díky svým zdrojům v Komořanech a Opatovicích českou jedničkou ve výrobě tepla a dvojkou v produkci elektřiny. Kromě toho jí patří skoro 42procentní podíl v německé elektrárně Schkopau a dále doly v Německu (tam je třetím největším producentem hnědého uhlí) či Polsku. Další růst - přinejmenším doma - je problematický. A zisky tu půjdou skupině dolů.
Problematický je hlavně rozvoj klíčového aktiva EPH, elektrárny Opatovice. Křetínský pro ni těžko získá levné uhlí. S dosavadním dodavatelem - Tykačovým Czech Coal – se o podmínky probíhajících dodávek soudí. A kontrakt mu tak jako tak končí v roce 2015, pak už těžko dostane palivo za lepší cenu, než jakou si s Tykačem právě domlouvá ČEZ v klíčovém kontraktu na Počerady. Opatovice už oznámily, že přestavují kotle na méně kvalitní uhlí ze sesterských německých dolů Mibrag. To je ale spojené s obrovskými náklady a logistickými komplikacemi. Deklarace o přechodu Opatovic na německé palivo vnímají lidé z oboru spíš jako silácká gesta a šikovně vedený „píár“.
Křetínský těžko bude v Opatovicích v příštích letech vydělávat horentní sumy, na něž byl zvyklý (připomeňme, že jen ze zisku z let 2009 až 2012 vyplatily Opatovice skoro šest miliard korun na dividendě). Investici do skupiny International Power Opatovice, jež ho v roce 2009 přišla celkově na 22,5 miliardy korun, má ale z větší části splacenou, hlavně díky tomu, že teplárenskou část od něj odkoupil ČEZ za skoro 14 miliard. Dražší uhlí pro Opatovice ho nepoloží, jako slípka snášející zlatá vejce už ale fungovat nebudou. Podobně půjdou EPH zisky dolů i teplárně v Komořanech zásobované uhlím ze Severočeských dolů ČEZu - už kvůli tomu, že nová daň, platná od počátku letošního roku, výrazně znevýhodňuje „kondenzační“ výrobu elektřiny přesně v takových zdrojích, jakou je komořanský „werk“.
Obrat k plynárenství je tak pro EPH sice rizikovým, ale pořád perspektivním řešením. Aby se vyplatilo, potřebuje Křetínský teď kromě Kellnerovy podpory a své pověstné obchodní zdatnosti i kus štěstí. Zatím se ho zpravidla drželo.
Zuzana Kubátová
