Zahraničí - Náhlý odchod vlivné osoby z nejvyšších pozic v totalitním státě „ze zdravotních důvodů“ vždy vypovídá o tom, že se v režimu odehrává boj o moc mezi různými skupinami a jedna vítězí nad druhou.

Fráze „požádal o uvolnění ze zdravotních důvodů“ je známá ze Sovětského svazu, Číny i dalších států, kde veřejnost neviděla za kulisy nejvyššího vedení. Například v Moskvě v roce 1964 svrhl Leonid Brežněv dopředu připraveným pučem Nikitu Chruščova a druhý den se svět dozvěděl, že Chruščov požádal o uvolnění ze zdravotních důvodů.

Asi zhruba totéž se nyní odehrává v Severní Koreji, v posledním tvrdě stalinistickém režimu na planetě. Ústřední výbor Korejské strany práce schválil uvolnění generála Ri Jong-hoa z postu náčelníka generálního štábu armády a z dalších funkcí.

Důvod je podle oficiálního prohlášení samozřejmě zdravotní, ale jihokorejská rozvědka, která je nejlépe informována o skutečném dění u severních sousedů, je jiného názoru.

Jde zřejmě o „rodinný“ spor mezi novým vůdcem Kim Čong-unem a jeho strýcem Čang Sen-tekem. Strýc je generálem a viceprezidentem Výboru národní obrany.

Odvolaný generál byl velkým zastáncem osmadvacetiletého Kim Čong-una a umetal mu v armádě cestu k upevnění pozic. Strýc je považován jihokorejskými znalci za muže, který má ve skutečnosti více moci než mladý Kim Čong-un a nepohodlného generála Ri Jong-hoa se rozhodl odstranit.

Fakt, že se to stalo takovýmto razantním způsobem – zproštění všech funkcí na stranickém zasedání –, svědčí o velkém konfliktu mezi oběma skupinami.

Šestašedesátiletý Čang Sen-tek není bratrem zesnulého vůdce a Kim Čong-unova otce Kim Čong-ila. Do rodiny se přiženil v roce 1972, když si vzal Kim Čong-ilovu sestru.

Ačkoliv se drží při oficiálních akcích v pozadí, ve skutečnosti zřejmě o podstatných věcech rozhoduje on.

Severokorejská armáda je hrozivé monstrum. Ve zbrani má něco přes milion lidí a silná je především ve vybavení útočnými raketami. K tomu je třeba připočítat i jaderný program, který už zřejmě vyprodukoval dostatek plutonia na několik atomových bomb.

KLDR je bezkonkurenčně nejvíce militarizovanou zemí světa. Velká část rozpočtu jde na armádu a vojenský průmysl je prakticky jediný, který v zemi ještě funguje a vyrábí i na export.

Samozřejmě platí, že kdo ovládá armádu a tajnou policii, ovládá zemi. Úředně vládnoucí Korejská strana práce je jen fasádou, za kterou kromě ideologických hesel nic není.