Analýza – Pro Petra Nečase a Bohuslava Sobotku budou příští dva dny krajských a senátních voleb ruletou další politické kariéry. Komunisté budou sledovat, jestli bublina předvídaného úspěchu splaskne jako vždycky. TOP 09 pozná, jestli o ni voliči ještě vůbec stojí. Martin Doktor byl ještě před rokem adeptem na ministra ODS a teď chystá na jihu Čech satisfakci. A voliči by měli věřit, že se v krajích vymění vláda, která tu byla v minulých čtyřech letech.
Právě v těchto pěti bodech předkládá Insider svoji velkou předpověď, co rozhodne nadcházející krajské volby.
S vydáním tohoto čísla Insideru zůstává do otevření volebních místností už jenom 22 hodin.
1. Jak dopadne referendum o ČSSD a ODS?
Volby rozhodnou o další kariéře předsedů Bohuslava Sobotky a Petra Nečase. Sobotkova pozice významně oslabí, pokud ČSSD neobhájí aspoň polovinu hejtmanských křesel. Nečas by měl získat aspoň 20 procent hlasů a k tomu aspoň jednu šanci nominovat svého hejtmana, aby mohl spoléhat, že na listopadovém kongresu nepřijde o předsednické křeslo v ODS.
Průzkumy zpravidla říkají, že sociální demokracie ztratí čtvrtinu z vynikajícího výsledku před čtyřmi lety, kdy získala za celou republiku 35 procent. Mohla by však ve všech krajích obhájit i se čtvrtinovým poklesem. Zároveň může věřit, že se zopakuje efekt opozičních stran, kterým v krajských volbách lidé pravidelně přejí.
Sobotka může spoléhat na pět moravských krajů, další dvě hejtmanská místa potřebná k uhájení prestiže by měly dodat oba východočeské kraje, tedy Pardubicko a Královéhradecko.
Občanským demokratům věští průzkumy v průměru horší výsledek než před osmi lety, i při celkovém poklesu o pět procent ale mohou v některých krajích hejtmanský titul získat.
V Plzni může zapůsobit efekt „Pospíšil“, kde za ODS kandiduje bývalý ministr spravedlnosti s pověstí bojovníka s korupcí a Nečasova rivala.
Nečas proto potřebuje ke zlepšení prestiže vítězství v jiném kraji. Podle zkušeností z minulých let mohou jeho kandidáti obstát v tradičních baštách pravice ve středních a jižních Čechách, případně na Liberecku.
Referendum o velkých stranách skončí jejich jednoznačným úspěchem, pokud ani v jednom kraji po volbách nenastoupí hejtman z jiné strany
2. V jakém kraji zvítězí komunisté?
Komunisté už jednou krajské volby vyhráli, když je v roce 2000 volilo na Ústecku 28 procent voličů. Obhájit tento výsledek se jim může opět podařit zvláště na severu Čech. Vedle svých tradičních pevností na Ústecku a Karlovarsku mají velké šance i v Liberci, kde se podle předpovědí rozmělní hlasy mezi nejvíce stran.
KSČM ještě může doufat v překvapení v jižních Čechách, kde má levicový rival ČSSD tradičně slabé výsledky. Žádný z průzkumů však nedává komunistům šanci na Moravě právě z toho důvodu, že se tam očekává dobrý výsledek ČSSD.
Výsledek komunistů je tradičně velkou neznámou. Ještě počátkem století zapírali komunističtí voliči své preference, proto získala KSČM v roce 2000 ve volbách o deset procent hlasů navíc, než jí předpovídaly průzkumy. O čtyři roky později byl reálný výsledek ještě o pět procent lepší než předpovědi, v roce 2008 se ale o dvě procenta propadl. Zmíněný trend ukazuje, že se komunisté ani letos nedostanou přes dvacet procent.
3. Stane se z TOP 09 pátá krajská strana?
Poprvé v historii může ve více než pěti krajích uspět pátá strana. Dosud si mandáty ve větším množství rozebírali pouze občanští a sociální demokraté, komunisté a lidovci. Všechny průzkumy předpovídají, že tentokrát se k nim přidá další strana, TOP 09. Prý nedokáže zopakovat výsledek z voleb do sněmovny před dvěma lety, kdy pro ni hlasovalo 17 procent voličů, na polovinu by se však dostat mohla.
Tento výsledek však bude jistý až v sobotu. Před čtyřmi lety průzkumy věštily Straně zelených sedmiprocentní zisk, který ji měl přivést do většiny krajských zastupitelstev. Nakonec se ukázalo, že voliči chtěli jako vždy potrestat vládní strany a zelení neuspěli ani v jednom kraji.
TOP 09 má ovšem ve všech průzkumech přes devět procent a na první místa kandidátek navíc nasadila nejčastěji poslance, které voliči před dvěma roky do sněmovny „prokroužkovali“.
Mnohem menší šanci převzít funkci „páté krajské strany“ má podle průzkumů Zemanova SPOZ. Na úspěchy může spoléhat spíše v okrajových venkovských krajích na Zlínsku, Pardubicku a v jižních Čechách.
Lidovci nebudou mít potíže proniknout do zastupitelstev moravských krajů a s výjimkou Olomoucka tam zřejmě porazí rivalskou TOP 09. Neúspěchem by bylo, kdyby KDU-ČSL nepořídila v žádném z českých krajů, zvláště na východě a na jihu.
4. Obstojí alternativní strany lépe než v dřívějších volbách?
Neparlamentním stranám se nikdy nepodařilo výrazněji uspět ani v krajích, kde se koneckonců volí podle stejného systému jako do sněmovny. Proto nikdy znatelně neovlivnily politiku. To se může tentokrát změnit zvláště v Ústeckém, Libereckém a Jihočeském kraji.
Vliv regionálních stran totiž v průběhu let roste, jak svědčí čtyři roky staré výsledky. Tehdy získali Starostové pro Liberecký kraj 13,8 procenta a volební straně Severočeši.cz dalo na Ústecku hlasy 13,2 procent voličů. Jde o dosud nejlepší výsledky malých stran, ani jedna z nich tehdy ovšem nepronikla do krajské rady.
To se může změnit letos, kdy se obě strany pokusí znovu porazit zavedené parlamentní strany. Starostové z Liberecka to budou mít těžší, protože někteří jejich kolegové budou kandidovat ve formaci „TOP 09 - Starostové a nezávislí“. Hlasy jim může vzít i Změna pro Liberecký kraj, která před dvěma lety uspěla v boji o liberecký magistrát.
Pro Severočechy mluví fakt, že před dvěma lety jejich kandidáti vyhráli senátní volby v Mostě a Ústí. O hlasy nespokojených voličů ovšem usilují další alternativní strany v čele s Paroubkovými Národními socialisty a stranou Pro kraj exposlance Přemysla Rabase. Na Ústecku hrozí, že se do krajského zastupitelstva dostanou i Vandasovi „dělníci“.
Z průzkumů vyplývají šance pro Jihočechy 2012, které založil poslanec Michal Doktor (ODS) se starosty Českých Budějovic, Tábora a Strakonic. Jejich snahu o změnu však zpochybňuje osoba volebního lídra, který jako ředitel krajského úřadu spolupracoval se současným krajským vedením z ČSSD a ODS.
5. A kdo by měl vyhrát?
Minulé volební období ukázalo, jak krajům neprospívá, když u moci zůstane dosavadní garnitura.
Nejznámějším příkladem je Ústecko, kde ODS a ČSSD spolupracovaly už třetí volební období a kde letos začala policie zatýkat krajské politiky i úředníky. Kvalita veřejné správy ovšem klesala i v dalších dvou krajích, kde se obnovila velká koalice s podporou lidovců, konkrétně na Olomoucku a Zlínsku. Změna by tedy pomohla zvláště zmíněným krajům.
Z hodnocení práce krajských samospráv v letech 2008-2012 se ukázalo, že změna před čtyřmi lety nejvíc prospěla v těch krajích, kde vítězná sociální demokracie přizvala do rady lidovce, případně ještě nezávislé kandidáty. Tento výsledek se může zopakovat na jižní Moravě, Pardubicku a Královéhradecku. Druhé období sociálnědemokratických a lidoveckých rad pak může v těchto krajích otestovat, jestli pravidlo o nezbytnosti změn platí bez výjimky.
Naopak každá změna nemusí být k lepšímu. Prokazatelně špatnou variantou bylo v uplynulých čtyřech letech spojenectví ČSSD s komunisty. Přitom úplně nejhorší byly menšinové samosprávy, kde komunisté zajišťovali jen tichou podporu, například v jižních Čechách a na Vysočině. Zvláště tamní voliči tedy musí spoléhat, že volební výsledky umožní jiné kombinace.
