Objev dne - Pokud se ČEZ pustí do stavby nových temelínských bloků, bude to jen s garancí státu. Vláda se zaváže, že pokud po dostavbě klesne cena elektřiny na trzích tak nízko, že by ČEZ na mnohasetmiliardovou investici doplácel, bude mu stát část ztráty kompenzovat.
Jde o podobný mechanismus, z jakého dosud těžili investoři do solárních či větrných elektráren. Díky garanci bude mít ČEZ zaručenou minimální cenu produkce z nových bloků. Zda by v takovém případě garanci hradili v zákaznických cenách za energie spotřebitelé (jak se to děje při podpoře obnovitelných zdrojů), nebo zda by případný rozdíl hradila státní pokladna, není jasné. Garanční mechanismus se teprve začíná rodit. Samotný jeho princip už ale vláda schválila. „Mezi ministry byla v této otázce nalezena plná shoda. Vláda zadala úkol, abychom připravili garanční mechanismus a zpracovali návrhy příslušných legislativních změn,“ řek Insideru náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Podle Šolce je třeba mechanismus konzultovat také s evropskými orgány v Bruselu. Evropská komise by stanovisko k českému návrhu měla poskytnout během jara. „Pokud pak vláda uzná přijetí garance za nezbytné, navržený mechanismus schválí,“ vysvětlil náměstek.
Manažeři ČEZu drží jednoznačné stanovisko: bez státní garance se ČEZ nemůže do nových jaderných bloků pustit. Riziko, že výnosy z tržní ceny elektřiny nepokryjí obrovské náklady na výstavbu, je příliš vysoké. A navíc stále roste.
Státní garance by nebyla ničím v dnešní Evropě neobvyklým. „Systém podpory obnovitelných zdrojů způsobil pokřivení trhů tak, že aktuálně nelze nikde v Evropě realizovat stavbu klasických elektráren, a tak jsou tyto investice podporovány, jen formy se liší. Proto například vláda v Británii připravila stabilní výkupní tarif pro jaderné elektrárny, vláda německá pro plynové elektrárny a tak dále,“ říká mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
„Elektřinu z nových temelínských bloků v Česku nebudeme potřebovat, jejich produkce je určena na export. Nedá se ale počítat s cenami, které by tuto investici zaplatily. I proto nevěřím, že se Temelín vůbec postaví,“ říká analytik J&T Banky Michal Šnobr, uznávaný expert v oboru. Skeptiků mezi experty na energetiku přibývá. „Za současných podmínek není projekt Temelína ekonomicky návratný,“ přizvukuje šéf EPH Daniel Křetínský, který soudí, že celá investice není reálná podle původního harmonogramu (dokončení v letech 2022–2025), ale nejdříve po roce 2030.
Povolenky v kolapsu
Šanci na spuštění dostavby Temelína bez státní garance hatí vývoj kolem evropského trhu s emisními povolenkami. Kdyby fungoval, zvýhodňoval by jaderné zdroje oproti uhelným. Zároveň by zvedal tržní cenu elektřiny, takže by zefektivňoval velké investice. Jenomže už tak kolabující povolenkový trh dostal minulý týden další ránu. „Ten systém je mrtvý, nevěřím, že ožije. Evropská unie není schopna udržet ho v chodu,“ říká Jan Pravda, spolumajitel investičního fondu Sanning Capital a zakladatel firmy Carbon Warehouse, významného evropského obchodníka s povolenkami. Mezi analytiky není se svou skepsí ojedinělý.
Minulý týden se povolenkový trh dotkl dalšího historického dna. Klesá totiž šance, že se evropské státy shodnou na jeho reformě. Jeho regulaci odmítl průmyslový výbor Evropského parlamentu. Cena povolenky vzápětí klesla na rekordně nízkou úroveň pod tři eura. Ještě před pěti lety se povolenky prodávaly za víc než desetinásobek, nyní se už měsíce drží kolem čtyř pěti eur. Povolenek (tj. poukázek opravňujících k vypuštění jedné tuny CO2) vydaly evropské vlády nadbytek. Převis nabídky ještě zvyšuje recese – průmysl je v útlumu, nižší výroba je spojena s nižšími emisemi.
Reforma v nedohlednu
Jak má být nefungující systém reformován? Bruselští úředníci navrhli z trhu dočasně stáhnout 900 milionů povolenek, což by mělo zvednout jejich cenu. Není jisté, že by reforma pomohla „nakopnout“ zamrzlý trh. Jisté však je, že by zdražila elektřinu, a tím pádem zefektivnila velké energetické investice typu Temelína. Na druhou stranu by drahá energie zatížila evropský průmysl, který proti reformě lobbuje.
O dočasném stažení povolenek má Evropský parlament rozhodnout na plenárním zasedání v březnu. Už teď je jisté, že proti bude řada států, například Polsko. České stanovisko není jasné: „Česká pozice ještě nebyla finálně schválena. Back loading (tj. stažení části povolenek – pozn. red.) má dlouhodobé pozitivní dopady na část energetiky, negativní dopady na průmyslové podniky a teplárenství,“ říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Jeho resort je „spíše proti back loadingu“, i tak jej ale česká reprezentace v Bruselu spíš odkývá: „Neměli bychom proti návrhu vystupovat ostře. Ale záleží i na tom, jaký postoj zaujme komise k řadě dalších věcí – například k dotacím na obnovitelné zdroje, další podpůrné mechanismy a režimy státní podpory,“ uvedl náměstek Šolc.
Tendr běží, nic to neznamená
Evropská politika týkající se emisí, obnovitelných zdrojů a regulace energetického trhu je pro investici do Temelína určujícím faktorem. Zatímco diskuse kolem těchto otázek trvá a nevede k jasnému konci, temelínský tendr postupuje vlastním tempem. ČEZ pokračuje v posuzování nabídek dvou zájemců o zakázku na dostavbu – amerického Westinghousu a česko-ruského konsorcia MIR.1200 (stojí za ním Škoda JS, Atomostrojexport a Gidropres). Vítěz má být vyhlášen v září.
V té době ale nebude rozhodnuto ani o státní garanci, ani o evropské emisní politice. A i když bude vítěz vyhlášen, neznamená to, že se v Temelíně bude stavět. Jak řekl mluvčí ČEZu Kříž, má firma podle zákona o veřejných zakázkách teoreticky právo neuzavřít dodavatelskou smlouvu, ani když vítěze vybere.
Zuzana Kubátová
