Ve světě tajných služeb ubývá tajemství, má k nim přístup příliš mnoho lidí

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
11. 6. 2013 13:07
Americké zpravodajské služby nabraly po 11. září velké množství nových lidí, rozšířil se jejich rozpočet a v mnohem větší míře začaly spolupracovat se soukromými firmami. Počet osob, které teoreticky mohou mít přístup k citlivým, tajným informacím typu top-secret, přesahuje zmiňovaných 250 tisíc. Analyzoval Martin Novák.
Foto: Tomáš Kunc

Zahraničí – Amerika zažívá inflaci špionů. A dobře je to vidět na příběhu Edwarda Snowdena. Muže, který vyzradil celému světu existenci tajného programu PRISM na sledování komunikace a dat na internetu či v telefonech.

Ještě před několika dny byl Snowden anonymním, řadovým pracovníkem společnosti Booz Allen Hamilton, která pro Národní úřad pro bezpečnost (NSA) zajišťovala ochranu počítačové sítě před kyberútoky. Jenže se dostal k přísně tajným informacím. Ke kterým se dostat neměl.

Potenciálních Snowdenů je nyní odhadem přes čtvrt milionu.

Americké zpravodajské služby nabraly po 11. září velké množství nových lidí, rozšířil se jejich rozpočet a v mnohem větší míře začaly spolupracovat se soukromými firmami. Těch je nyní podle Washington Post přes 1900 a počet osob, které teoreticky mohou mít přístup k citlivým, tajným informacím typu top-secret, přesahuje zmiňovaných 250 tisíc.

V takovém počtu a při práci s takovými kvanty dat a zpráv není divu, že se někdo dostane k tomu, k čemu nemá, a rozhodne se s tím jít ven. Podobně jako před čtyřmi lety vojín Bradley Manning, který se během služby v Iráku dostal k tajným diplomatickým depeším a předal je serveru WikiLeaks.

Americké zpravodajské služby sice mají program, který hlídá, zda neautorizovaná osoba neusiluje o přístup do databáze, kde nemá co pohledávat, ale pro zkušeného technika, jako byl Bowden, patrně není složité systém obejít.

„Problém je v tom, že příliš mnoho lidí má přístup k příliš mnoha informacím. Manning a WikiLeaks je typický příklad. Nedokážu pochopit, jak se mohl voják s nízkou hodností dostat k tajným diplomatickým materiálům a ještě si je odnést na discích,“ uvedl pro Insider bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby České republiky Andor Šándor.

Snowdena Šándor odsuzuje, protože podle něj mate lidi. „On veřejně tvrdí, že to americká vláda dělá pro sebe. Nedělá, snaží se ochránit zemi před terorismem. Ten sledovací program je možná excesivní, ale to není na posouzení lidí, jako je Snowden,“ domnívá se bývalý šéf vojenské rozvědky.

„Obama před volbami v kampani hovořil o tom, že bude lidem naslouchat. Tak jak je vidět, naslouchá jim opravdu důkladně,“ dodává se smíchem Šándor.

Snowden slibuje další výbušné zprávy, Guardian se je v následujících týdnech chystá otisknout. Uvidíme, zda bude možné doložit jejich pravdivost.

„Špion dnes rozhodně nemusí být žádný vysoce postavený představitel. Může to být chlapík z IT oddělení, protože má přístup do databází a je schopen se do systému dostat anonymně,“ řekl deníku Washington Post bývalý inspektor NSA Joel Brenner.

Obhájci programu PRISM tvrdí, že pomáhá odhalovat teroristické útoky. Kdyby prý program existoval před rokem 2001, bylo by možné atentátníky z 11. září zadržet na základě jejich e-mailové a telefonické komunikace před činem, říká například bezpečnostní expert a profesor Kolumbijské univerzity Philip Bobbitt.

V americkém Kongresu se teď bude debatovat o tom, jak zajistit, aby nebezpečí prozrazení důvěrných materiálů nehrozilo od soukromých firem pracujících na základě smlouvy pro vládu. Ani to ale nemusí být řešením, protože Manning nebyl zaměstnancem žádné takové firmy.

„Neexistuje stoprocentní zabezpečení. Problémem současnosti je fakt, že lze najednou stáhnout nebo získat obrovské množství informací,“ tvrdý bývalý důstojník Ústřední zpravodajské služby (CIA) Ronald Marks.

Martin Novák

 

Právě se děje

Další zprávy