Zahraničí – Parlament a sídlo vlády jsou blokovány demonstranty, v zemi hrozí stávky a barikády v ulicích. Při zásazích proti protestujícím teče krev.
Je těžko představitelné, že za takové situace prezident odjede na naplánovanou zahraniční návštěvu. A přece se to stalo. Ukrajinský lídr Viktor Janukovyč i přes chaos a napětí v jeho státě odletěl do Číny.
Ukrajina je na tom ekonomicky zle a s tím souvisí obtížné rozhodování, vydá-li se na Západ, či Východ. S Evropskou unií, či s Ruskem.
Bouře v ulicích Kyjeva a dalších měst se strhla poté, co Janukovyč odmítl na poslední chvíli podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Podle opozice ho k tomu donutil Vladimir Putin hrozbami, že Rusko Ukrajinu pošle hospodářsky do kolen, pokud „zradí“ a „zhřeší“ se Západem.
Jestliže Ukrajinu rve na kusy spor o to, zda – zjednodušeně napsáno – je budoucností Evropská unie, nebo Rusko, Janukovyč hledá v neutrální Číně alespoň krátkodobou spásu.
Číňané nabízejí okamžitou půjčku ve výši pěti miliard eur, kterou by Ukrajina po dobu sedmi let splácela pšenicí. Čína má zájem o dodávky ukrajinského obilí, ovoce a masa. V Dněpropetrovské oblasti a na Krymu si Číňané pronajali na padesát let velké oblasti údajně zemědělsky nevyužívané půdy, kterou chtějí rekultivovat. A zájem má Peking také o stovky, ne-li tisíce ukrajinských letounů Antonov An-158.
Ukrajinská ekonomika se po letech růstu nevzpamatovala z úderu, který utrpěla během globální krize v letech2008 a2009. Ceny ocelářských výrobků zůstaly nízké, přitom toto odvětví je pro zemi ekonomicky klíčové, spolu s těžbou uhlí.
Současné nepokoje ještě více ohrožují příliv investic a schopnost Kyjeva splácet dluhy. Ratingová agentura S&P hrozí, že kredit B- , už tak jeden z nejnižších v Evropě, ještě zhorší. Agentura Moody´s pokládá až 35 procent bankovních úvěrů na Ukrajině za problémových.
Od roku 2009 Ukrajina platí vysoké ceny za ruský plyn. Do domácností je dodáván levně, rozdíl platí státní pokladna. Mezinárodní měnový fond nabízí Kyjevu pomoc, ale jednou z podmínek je, že uvolní poplatky za energie a devalvuje hřivnu, ukrajinskou měnu.
To vláda odmítá, protože by to Janukovyčovi téměř jistě prohrálo v roce 2015 prezidentské volby.
Při cestě z Pekingu se má prezident zastavit v Moskvě. Téma jednání? Pravděpodobně plnění slibů, které mu dal Putin, pokud odvolá dohodu s Evropskou unií. Tedy finanční pomoc a snížení cen za dodávky ruského plynu.
Bude Putinovi stačit jen zastavení cesty Ukrajiny do EU, nebo chce i její začlenění do svého Euroasijského svazu, který chce Unii konkurovat? Pokud je pravda to druhé, čeká Kyjev a další města druhé kolo protestů a demonstrací. A patrně ještě divočejší než to první.
MARTIN NOVÁK
