Zahraničí – Šest hlavních politických stran kandidujících do Bundestagu (německého parlamentu), čtyři důležitá profilová evropská témata a tři zájmové skupiny „pozorovatelů“, které očekávají, jaký mix německé volby přinesou.

To jsou ve zkratce hlavní aktéři nedělního volebního dramatu v Německu – a také důvody, proč se jejich výsledky vyplatí sledovat.

V neděli večer někdo bude spokojen více, někdo méně. Zkusme se s nadhledem podívat na to, jaké varianty cest se nabízejí po volbách.

Lze odhadovat, že klíčovými tématy pro Evropu jsou: míra vzájemné pomoci v Evropě, míra podpory ekonomiky (například tištěním peněz) a míra regulace energetického a finančního sektoru (viz tabulky č. 1 a 2 k tomuto článku).

Stručný výsledek porovnání: dá se říci, že zatímco zachování statu quo je asi přáním samotného Německa (případně jádra eurozóny), jižní křídlo Evropy může hledět s většími nadějemi na případnou účast SPD v budoucí německé vládě.

Jestliže největší volební preference má CDU-CSU v čele s Angelou Merkelovou, pak k nějakým velkým změnám, které by přivítalo jižní křídlo Evropy, dojít nemůže. Naopak silnější levice zúží dosavadní mantinely pravicové konzervativní politice. Po volbách nepůjde tedy ani o radikální obrat, ani o setrvání na dosavadních principech; to ostatně naznačila i samotná Merkelová ještě před volbami. Zda je to dobře, nebo špatně, se v tuto chvíli nedá zodpovědně říct. Možná vznikne větší prostor k hledání dalších řešení, jak z evropské krize ven.

A jen pro zajímavost: z pohledu českého obyvatele může být nečekané a překvapivé, jaký přístup mají FDP a Pirátská strana k energetické politice. Obě totiž vůbec netrvají na nějaké velké regulaci a jednotném (direktivním) postupu zemí a firem při využití energetických zdrojů konkrétního typu, ale říkají, že je to vlastně jedno. Nechť si zvolí země nebo firmy samy. To podstatné by bylo, aby dodržely limit škodlivých emisí.

Petr Hlinomaz