Byznys – Velké ostravské průmyslové firmy bojují s krizí. Z největších zaměstnavatelů jsou na tom nejhůř doly a hutě. Slušně se zatím drží strojírenský holding Vítkovice Jana Světlíka. Vítkovicím akutně nehrozí ani drastické škrty a výprodeje majetku jako uhelné skupině NWR či ruské Evraz Vítkovice Steel, ani masivní snižování zaměstnaneckých stavů, jakým nedávno prošel ArcelorMittal Ostrava. Světlíka však mohou dostihnout dluhy, jež má z obřích investic nastartovaných těsně před krizí.
Aktuální výše zadluženosti zatím není známa, Vítkovice dosud nezveřejnily loňské hospodářské výsledky. Už v roce 2011 ale výše cizích zdrojů ve skupině (včetně garancí za velké dodavatelské projekty) dosahovala 13 miliard korun, dluhy u bank překračovaly 5,6 miliardy.
Zatím skupina splácení zvládá, závazky k finančním partnerům plní. Ale hospodaření se nevyvíjí tak, jak si Světlík po prvním roce krize představoval. Jestli dnes nejmocnější český strojař čerstvě ověnčený titulem „Manažer roku 2012“ dobře spí, musí mít dobré nervy.
Klíčové dcery lehce posilují
Obrat jednotlivých dcer Světlíkova holdingu podle mluvčí Evy Kijonkové loni vzrostl zhruba o tři miliardy na 22 miliard korun. Číslo však udává jen prostý součet obratů jednotlivých dcer. Mnohem důležitější údaj – konsolidovaný obrat zohledňující transakce a vztahy uvnitř skupiny – firma dosud nezveřejnila. Podle informací Insideru dosáhne zhruba 16 miliard, asi o miliardu víc než předloni.
Ani konsolidovaný zisk Světlíkovy skupiny dosud není znám. „Zatím můžeme pouze konstatovat, že bude vyšší než v roce 2011,“ říká Kijonková. Podle údajů, jež se Insideru podařilo nashromáždit z neoficiálních zdrojů z Vítkovic, nebude ovšem přírůstek nijak ohromující. Na začátku loňského roku Světlík doufal, že po slabém roce 2011 ho čeká nejméně dvacetiprocentní růst obratu i zisku. Kvůli krizi to zůstalo jen v rovině přání.
Je ale pravda, že tři nejdůležitější Světlíkovy výrobní firmy generující přes polovinu holdingových příjmů – tedy Vítkovice Cylinders (výroba ocelových tlakových lahví), Vítkovice Heavy Machinery (těžké strojírenství) a Vítkovice Power Engineering (energetická strojařina) – jsou na tom lépe než předloni.
Podle neoficiálních informací Insideru vydělaly loni Vítkovice Cylinders při dvoumiliardovém obratu 30 milionů korun, což je sice málo, nicméně skoro o polovinu víc než předloni. Vítkovice Power Engineering obrátily předloňskou 60milionovou ztrátu k zisku 52 milionů korun. Heavy Machinery loni zůstala ve ztrátě s prodělkem 56 milionů, což je výrazně lepší výsledek než předloňský prodělek 115 milionů.
Největší zisk ve skupině zřejmě vykáže neproduktivní střešní společnost Vítkovice, a. s., která jednotlivé výrobní podniky vlastní a zajišťuje pro ně služby. Ta už chystá valnou hromadu, v jejíž pozvánce oficiálně hlásí zisk 457 milionů a obrat 1,9 mld. Kč.
Prostě – Vítkovice se drží, oficiální prohlášení zůstávají optimistická: „Letos tržby holdingu dál porostou,“ komentuje nejbližší měsíce Kijonková. „Skupina těží z toho, že má jednak hromadné výroby, jako jsou ocelové tlakové lahve, metalurgie, klikové hřídele, odlitky, jednak inženýringové obory, kam patří dodávky pro energetiku, pro těžký průmysl, pro petrochemii atd. Strojírenské Vítkovice tedy stojí na dvou nohách a každý segment má navíc pod sebou deset dalších oborů,“ dodává mluvčí.
Světlík se už před dvěma lety v předtuše evropského propadu zaměřil hlavně na východní odbytiště, teď jeho hospodaření táhnou dodávky pro jaderné elektrárny v Rusku a na Ukrajině, kontrakty v Indii, v Turecku či Pákistánu. O předkrizových ziscích si ale může skupina, která do roku 2010 standardně hlásila profit přes tři čtvrtě miliardy, nechat jen zdát.
Sám majitel Vítkovic nechtěl Insideru poskytnout rozhovor, v němž by momentální kondici firmy okomentoval, jeho manažeři jsou ale v neoficiálních rozhovorech mnohem skeptičtější než tisková mluvčí: „Trh třeba v energetické strojařině je momentálně katastrofický a dluhy skupiny vysoké,“ prohlásil jeden z nich. Nejde jen o energetiku. Vítkovice trápí útlum stavařiny, na níž stojí další důležitá dcera holdingu, Hutní montáže. Lodní průmysl, tradičně významný vítkovický odběratel, je celosvětově v nebývalém propadu. Zemní plyn v automobilové dopravě se ve střední Evropě ujímá pomalu, takže trh s ocelovými tlakovými lahvemi na plyn neroste tak, jak šéf Vítkovic ještě před pár lety doufal. Ve skluzu jsou některé velké energetické zakázky Vítkovic. K tomu celou strojírenskou skupinu drtí vysoké výdaje za elektřinu – Světlík se kvůli tomu dokonce postavil do čela průmyslníků žádajících slevu z poplatku na obnovitelné zdroje energie. Prostě Vítkovicím se zatím žádné zázračné oživení na obzoru nerýsuje. A v této situaci se mohou stát dluhy vážným problémem.
Daň za rekordní investice
Vítkovice jsou zadlužené, protože za sebou mají skutečnou investiční smršť. Od roku 2007 do loňska do jejich modernizace Světlík nalil 11 miliard korun. V Ostravě postavil za dvě miliardy novou rychlokovárnu a obří kovárenské manipulační zařízení (jde zřejmě o vůbec největší českou strojírenskou investici za posledních dvacet let). Za půl miliardy vybudoval novou továrnu na membránové stěny, jež se používají při výrobě kotlů. V polské dceřiné firmě Milmet předloni vyrostla za další zhruba miliardu korun nová linka na výrobu menších tlakových lahví pro automobily, v Ostravě už v roce 2009 Světlík spustil supermoderní linku s vlastní unikátní technologií naopak na velké lahve. Dále ve Vítkovicích modernizoval linku na klikové hřídele, používané na stavbu lodí, turbín či větrných elektráren. V Polsku stavěl závod na menší lodní hřídele, rozšiřoval polskou továrnu na hasicí přístroje.
Investice Světlík naplánoval těsně před vypuknutím krize. Nebylo to ukvapené? Podle mluvčí Kijonkové je návratnost nových technologií dobrá, lidé z fabriky ale tento pohled tak úplně nesdílejí. Produkce tlakových lahví či klikových hřídelí podle některých Světlíkových zaměstnanců nesplňuje původní očekávání.
„Před krizí se v Heavy Machinery dělalo ročně na 300 klikových hřídelí, modernizací se kapacita výroby zdvojnásobila, jenomže teď není odbyt ani pro původní množství. Dělá se tu 30 až 50 klik ročně,“ řekl Insideru jeden z manažerů. Podle Kijonkové je takové hodnocení přehnané: „Pokles se týká jen zalomených lodních hřídelí, což je důsledek recese v lodním průmyslu. Obráběcí stroje v Heavy Machinery jsou ale využívány i pro opracování hřídelí a rotorů pro energetiku, tam je produkce řádově ve stovkách kusů. A dá se předpokládat, že oživení lodního průmyslu znovu přinese růst u lodních hřídelí,“ tvrdí mluvčí.
Vítkovice zatím těží z rozmanitosti své výroby. Propad v jednom segmentu trhu – jako aktuálně v lodním průmyslu – kompenzuje růst v jiném oboru, třeba v energetice. Vítkovice to v minulosti už párkrát zažily. Na přelomu tisíciletí, tehdy byly Vítkovice ještě státním podnikem, byla celá jejich strojírenská část adeptem na zavření. Někdejší kotlárna, základ dnešní Světlíkovy firmy Heavy Machinery, celé měsíce stála a státní úředníci, kteří ve vedení zastupovali akcionáře, jí do budoucna nedávali vůbec žádné šance. Podobně provoz lahvárny, který Světlík koupil od státního podniku už v 90. letech a startoval z něj svou pozdější strojírenskou expanzi, byl pokládán tehdejšími šéfy Vítkovic za zcela neperspektivní.
Světlík ale na budoucnost vítkovické strojařiny věřil a měl obrovské štěstí – zprivatizoval vítkovické strojírny v roce 2003, tedy právě v době, kdy se rozjížděl na strojírenském trhu nebývalý boom. Jen v letech 2007 až 2010 mu jeho původně odepisovaný podnik vydělal přes čtyři miliardy korun čistého. V té době Světlík tvrdě kritizoval předchozího vlastníka – stát – za to, že neuváženě chystal ve firmě útlum, rozpouštěl inženýrské týmy a neinvestoval do ní.
Teď Světlík hraje tak trochu vabank: investiční aktivita z předchozích pěti let se mu může, až krize pomine, vyplatit. Musí se ovšem konce krize dočkat se zdravou kůží.
Zuzana Kubátová
