Zahraničí – Edward Snowden splnil hrozby a pustil ven další informace o rozsahu amerických odposlechů a sledování světa. Tentokrát se Evropa nestačí divit, protože „monitorována“ jsou i zastoupení Evropské unie v USA, velvyslanectví několika evropských zemí ve Spojených státech (například ambasády Francie nebo Itálie) a také bruselské sídlo Rady Evropské unie, kde se konají důležité evropské summity.
Američané shromažďují ve velkém data z mnoha koutů světa přes uzel internetové komunikace, který se nachází v německém Frankfurtu. Nejnovější odhalení, které zveřejnil jako první německý časopis Der Spiegel, mění v Evropě a ve světě situaci v mnoha ohledech.
1) Sledování komunikace na evropských ambasádách nebo přímo v bruselském sídle Evropské unie může být těžko obhajováno snahou bránit se proti terorismu. U odposlechů či monitoringů hovorů a e-mailů soukromých osob dejme tomu z Blízkého východu a Afriky tuto argumentaci přijmout lze, ale sledování evropských politických a diplomatických špiček nikoliv.
Ze zveřejněných dokumentů vyplývá, že americké zpravodajce spíše zajímají spory a rozdílná stanoviska členských zemí Evropské unie. „Špionáž provádějí všichni a každý Evropan, který si stěžuje na špionáž jiné země, by si měl nejprve zjistit, co provádí jeho vlastní vláda,“ reagoval dopředu protiútokem v televizi CBS bývalý šéf americké Národní zpravodajské agentury (NSA) Michael Hayden.
2) Na první zprávy o rozsáhlém americkém sledovacím programu PRISM evropští politici reagovali jen vlažnou kritikou. Teď, když se odposlechy týkají jich, jsou reakce mnohem, mnohem ostřejší.
3) Američané jsou schopni v touze dostat se k informacím zajít hodně daleko. Odposlechy v sídle Rady Evropské unie byly podle dosavadních zjištění uskutečňovány z bruselského sídla Severoatlantické aliance (NATO).
4) Aféra začíná ohrožovat spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou před zářijovými parlamentními volbami. Když před dvěma týdny Obama navštívil Berlín a pronesl působivou řeč u Braniborské brány, Merkelová se s ním na tiskové konferenci shodla, že monitorování internetu je kvůli bezpečnosti nutné.
Když teď vychází najevo rozsah sledování dat americkými špiony v Německu, sociální demokraté a Zelení volají po vyšetřování a tvrdé odpovědi. Vzhledem k nacismu a době, kdy v NDR i západním Německu špiclovala lidi komunistická tajná policie Stasi, jsou Němci na něco podobného citliví.
5) Potvrdilo se, že Brusel se stal hlavní křižovatkou špionů z celého světa, jakou byl kdysi za studené války Berlín. Když to loni prohlásil šéf belgické kontrarozvědky VSSE Alain Winants, mnozí si mysleli, že přehání. Winants ale paradoxně tehdy hovořil hlavně o ruské a čínské špionáži.
Když teď bude chtít nějaký spisovatel špionážních thrillerů napsat přesvědčivé dílo, měl by si za místo děje zvolit Brusel, přestože prostředí evropských institucí lze samo o sobě sotva označit za atraktivní.
6) Na americko-evropskou spolupráci a na dohodu o volném obchodu mezi oběma stranami Atlantiku vrhnou nová odhalení stín. Dohoda EU-USA by měla přinést všem velké výhody, ale už tak komplikovaná jednání budou ještě komplikovanější.
Europoslanec Libor Rouček (ČSSD) k tomu Insideru řekl: „Pobouření v Evropském parlamentu je velké. Příští týden je ve Washingtonu na programu setkání delegace Evropského parlamentu se členy amerického Kongresu a tam budeme důrazně žádat vysvětlení, co to má znamenat. Podle Roučka by ale aféra americko-evropskou obchodní dohodu ohrozit neměla, protože ta je velmi potřebná a výhodná pro obě strany.
7) Z dokumentů zveřejněných Snowdenem zatím nevyplývá, nakolik se sledování týkalo České republiky. Dovolíme si ale spekulaci, že česká vzrušená diskuse o umístění amerického radaru v Brdech americké zpravodajce až do roku 2009, kdy Obama od projektu ustoupil, jistě zajímala.
Martin Novák
