Retro – Jak to tak vypadá, jsou všichni politici ODS, Miroslav Kalousek a velká část právníků přesvědčeni, že vinit někoho z rozdělování lukrativních postů za „službičku“ je od státních zástupců velká hloupost. Pokus zničit politiku v Česku.

Insider se na několik dní ponořil do dřívějších soudních rozsudků, aby zjistil, že v minulosti soudci - včetně ústavních - vydali několik verdiktů, z nichž lze usuzovat, že šance olomouckých státních zástupců uspět není úplně nulová.

Tedy - v Česku skutečně neexistuje precedenční verdikt, který by přidělení práce či vlivné funkce označil za korupci.

Ale máme tu případ Ploc.

Bývalého poslance sociální demokracie a světoznámého skokana na lyžích Pavla Ploce se snažil krátce po volbách v roce 2006 uplatit pěti miliony korun bývalý policista Pavel Šrytr. Na oplátku chtěl, aby Ploc změnil svou politickou příslušnost a přestoupil do Strany zelených. Plocův hlas potřebovala pravicová koalice k prosazení většiny ve sněmovně.

Soudy (včetně Nejvyššího a Ústavního) neměly žádné pochybnosti, že šlo o politickou korupci, a Šrytr byl odsouzen k dvacetiměsíčnímu podmíněnému trestu. Součástí verdiktu přitom bylo stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství, které během projednávání případu soudci Nejvyššího a ani Ústavního soudu nijak nezpochybnili.

„V rozporu s dobrými mravy volné politické soutěže je bezpochyby nabídka plnění za to, že politicky činná osoba učiní politické rozhodnutí, které by bez tohoto plnění neučinila. Z toho jednoznačně vyplývá, že jednání obviněného je nejen korupční, ale i trestné,“ napsali žalobci ve svém stanovisku Nejvyššímu soudu.

Tedy ne nabídka peněz, ale plnění. Právě tím argumentuje nyní i u případu exposlanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy tým žalobce Ivo Ištvana.

„To je to podstatné. Pokud poslanci umožnili schválení zákonů, které schválit nechtěli, a dostali se za to na určité pozice, tak to úplatek je,“ míní třeba advokátka Hana Marvanová.

Podle ní je lichá argumentace, že si exposlanci v porovnání se svou poslaneckou kariérou finančně pohoršili. „Nejde jenom o peníze, tedy o kolik si polepšili, nebo pohoršili. Jde o vliv, který získali na chod státních firem a rozdělování zakázek,“ uvedla Marvanová.

Souhlasí i advokát Václav Láska, který kvůli rozdělování funkcí bývalým poslancům podal trestní oznámení. I podle něj není úplatek jen to, že někdo dostane peníze a funkci, ale také to, že získá rozhodovací pravomoc. „Takové počínání bylo trestné vždycky, jenom neexistovaly důkazy,“ říká Láska.

Advokáti obviněných se opírají právě o to, že si expolitici po odchodu ze sněmovny pohoršili: Jak by tedy mohlo jít o úplatek? "Bylo řečeno i prokázáno a soudce tu věc konstatoval v odůvodnění, že pan Šnajdr v době, kdy rezignoval na svůj poslanecký mandát, měl příjem zhruba o 60 procent vyšší než příjem, který měl jako předseda dozorčí rady Čepro,“ uvedl třeba Lukáš Trojan, který zastupuje Marka Šnajdra.

Insider našel verdikty, které tento argumenty rozbíjejí. Vyplývá z nich, že vždy nemusí jít o peněžitý zisk, aby se jednalo o korupční chování.

Státní zástupci i soudy v Česku už za úplatek označili třeba to, když jeden z fotbalových rozhodčích dostal (za svůj podíl na ovlivnění výsledku) zdarma ubytování v  hotelu a k tomu placenou společnici. Tedy – podstatně méně, než kolik rozhodčím vypláceli na ruku fotbaloví funkcionáři.

Trestalo se také za bezplatné cesty na Safari do Afriky nebo výlety na golf, které nabízely lékařům farmaceutické firmy výměnou za spolupráci.

Podle oslovených právních expertů bude podstatné, jak se podaří prokázat, zda byl ovlivněn obecný zájem. Tedy přesně to, co chybělo v obálkové kauze nynějšího čísla 1 Věcí veřejných Víta Bárty.

Toho soud nakonec osvobodil v případu, ve kterém měl Bárta rozdávat peníze poslancům Věcí veřejných. Možná si jimi chtěl zajistit poslušnost, ale neprokázalo se, že by peníze ovlivnily konkrétní hlasování o zákonu nebo důvěře vládě...

Nemusí být od věci připomenout, že pokud se případ „Fuksa-Tluchoř-Šnajdr“ dostane časem až k Ústavnímu soudu, už v podstatě víme, co si o nich část tamních soudců myslí.

Při projednávání stížnosti na církevní restituce se čtyřem z nich hrubě nelíbilo, že restituce prošly jenom díky tomu, že Tluchoř, Šnajdr a Fuksa odešli ze sněmovny.

"Podobné praktiky zásadně narušují důvěru občanů v demokratické parlamentní procedury, vzbuzují podezření z politické korupce a podlamují systém zastupitelské demokracie," uvedl ve svém stanovisku soudce Jan Musil.

Tomáš Fránek