Byznys – Cena severomořské ropy Brent, s níž se obchoduje na londýnské burze, včera pozdě odpoledne po předchozím mírném růstu sklouzla zpět ke 102 dolarům za barel. Před rokem se točila kolem 110 dolarů, byla tedy o více než sedm procent dražší.
Ukazuje se, že cena ropy, v minulosti velice citlivá na geopolitické napětí a tím spíše na ozbrojené konflikty, se letos chová hodně neobvykle. Bez ohledu na ostřelování izraelského území raketami Hamásu a odvetné akce Izraele. Bez ohledu na vleklý ozbrojený konflikt a chaos v Libyi a Iráku, které jsou důležitými členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Ke klidu má daleko také Nigérie a zkomplikovat zásobování by mohla i další eskalace napětí mezi Ruskem a Západem.
Ale z pohledu obchodníků jako by se nic vážného nedělo. „Účastníci trhu v současné době hodnotí geopolitická rizika jako nízká. To se stává velice zřídka,“ sdělila agentuře SDA Susanne Torenová, analytička Zürcher Kantonalbank.
Sankce proti Rusku nemají vliv
Ropy je na světovém trhu prostě nadbytek. Svým dílem k tomu přispívají USA těžící stále více tohoto paliva z břidlic. Stejně tak Kanada. Ale produkci na solidní úrovni udržuje také zmíněný ropný kartel OPEC i Rusko, jehož dodávky do Evropy jsou plynulé.
Sankce, které Západ uvalil na dodávky technologií a zařízení pro ruský ropný sektor, se na jeho produkci zatím neprojevily a možná se neprojeví ani ve střednědobém výhledu, konstatuje srpnová zpráva Mezinárodní agentury pro energii.
Podle ní jde o to, že sankce vůči Rusku jsou „vysoce selektivní“ a vůbec se netýkají již dohodnutých projektů.
Na cenu ropy působí také poptávka. V současné době je nižší také proto, že četné rafinerie v USA i dalších zemích mají odstávku kvůli údržbě a opravám. Nesmělé hospodářské zotavování eurozóny, jejíž hlavní tahoun Německo během druhého čtvrtletí dokonce zaznamenal pokles, rovněž neskýtá ceně ropy nějakou vzpruhu.
Bojující Libye zvýšila těžbu
K poklesu ceny letos vyšší produkcí a vývozem přispěly i dvě země sužované válkou. Libye, kde těžba kvůli bojům mezi vládními silami a povstalci během letošního druhého čtvrtletí dosahovala pouhých 230 tisíc barelů denně, ve druhé polovině srpna těží 612 tisíc barelů denně. Díky dohodě mezi ústřední vládou v Tripolisu a rebely požadujícími podíl na exportních příjmech byla skoro po roce obnovena těžba na několika důležitých ropných polích, oznámila státní společnost National Oil Corp.
„V zemi panuje chaos, ale těžba přesto stoupá,“ poznamenává podle agentury Bloomberg Robin Mills, šéf dubajské firmy Manaar Energy Consulting.
Pro světový trh je podstatné, že Libye minulý týden opět zprovoznila svůj největší ropný terminál v přístavu Es Sider. První tanker s 600 tisíci barely ropy odtamtud vyplul k italským břehům.
Ale je stále velice nejisté, že se těžba ropy v této severoafrické zemi definitivně vzpamatuje. Islamisté se o víkendu zmocnili mezinárodního letiště v Tripolisu. „Pro ropný trh to představuje vážné varování. Riziko, že libyjská produkce začne znovu padat, výrazně stouplo,“ komentuje Ole Hansen z kodaňské Saxo Bank.
Libye včera vyzvala mezinárodní společenství, aby jí pomohlo chránit před útoky nerostné bohatství, letiště a další důležitý státní majetek.
Více je také irácké ropy
Těžba ropy a její vývoz rostou také na iráckém území kontrolovaném Kurdy. Severním ropovodem, který k nelibosti ústřední vlády v Bagdádu kontrolují, proudí do jihotureckého přístavu Ceyhan v průměru 300 tisíc barelů denně, dvakrát více než na začátku léta. A během dvou až tří měsíců to má být půl milionu barelů denně, informuje agentura Reuters.
Pokud by měl Irák, druhý největší producent v rámci OPEC, problémy s těžbou a exportem ropy, pak nikoli kvůli bojům na severu, nýbrž kvůli nedostatečné kapacitě ropovodů a přístavu na jihu země, konstatují experti.
Václav Lavička
