Zahraničí – Aténská vláda hledá pro svůj 67procentní podíl v nejvýznamnějším přístavu Pireus nového majitele. Očekává, že tento krok jí, společně s prodejem podílu v přístavu v Soluni, vynese na 450 milionů eur.

Přístav Pireus má podle tamního ministra rozvoje Kostise Hatzidakise světlou budoucnost. A to hlavně v otázce kontejnerové přepravy. „Pireus by se brzy mohl stát jedním ze čtyř až pěti největších kontejnerových přístavů v Evropě,“ nechal se slyšet. V současnosti se podle agentury Bloomberg mezi přístavy na starém kontinentě drží na jedenácté pozici.

Nejrušnější přístav v zemi by do budoucna mohl podpořit hospodářské oživení celého Řecka. To je již šestým rokem v recesi a potýká se s rekordní 28procentní nezaměstnaností. Od začátku krize v roce 2008 přitom řecká ekonomika klesla zhruba o čtvrtinu.

Číňané mají zájem

Zájem o koupi zmíněného 67procentního podílu ve společnosti Piraeus Port Authority, která přístav provozuje, neformálně potvrdila největší čínská rejdařská společnost Cosco. S Pireusem má již zkušenosti – v roce 2009 si část přístavu pronajala. A loni navíc podepsala s řeckou vládou dohodu o rozšíření jeho přepravní kapacity o dvě třetiny. Do rozvoje přístavu během příštích sedmi let tak vloží celkem 230 milionů eur a výměnou za to bude osvobozena od některých poplatků.

Vyhlídky přístavu jsou podle odborníků nadějné. „Pireus má velké možnosti,“ domnívá se Sotiris Trichas, šéf Řecké logistické asociace. Kolem něj by prý mohla vzniknout průmyslová zóna a Řecko by pak postupně mohlo posilovat svou roli tranzitního střediska pro zboží. Pireus může těžit zejména ze své polohy – leží totiž poměrně blízko Suezského průplavu a současně je dobře napojen na železniční síť. Jeho součástí je i speciální „automobilový“ terminál, který výrazně urychluje překládání vozů z Asie a jejich distribuci do Evropy.

Pireus ale hraje významnou roli i v cestovním ruchu. Každý rok do něj zavítá 20 milionů turistů, kteří se přes něj plaví hlavně na řecké ostrovy a zpět na kontinent. Turismus má přitom v řecké ekonomice zásadní postavení. Na tvorbě HDP se podílí z 18 procent a zaměstnává pětinu pracovní síly.

Privatizace přístavu je součástí rozsáhlého programu řecké vlády na prodej státního majetku, jež by měl do státní kasy přinést miliardy eur. Je to i jedna z hlavních podmínek, kterou Řecku dala věřitelská trojka ve složení Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Ta hodila Řecku dva záchranné kruhy v celkovém objemu 240 miliard eur.

Privatizace zaostává

Za svým původním plánem ale Atény povážlivě zaostávají. Tamní vláda se totiž ještě v roce 2011 zavázala prodat do roku 2015 majetek za 50 miliard eur. Od té doby ale našla investory, kteří státu zaplatili necelé čtyři miliardy eur.

Bývalý šéf aténské burzy Spyros Capralos se domnívá, že vláda by měla majetek prodat i za nižší cenu. Podle něj by tak dostala alespoň potřebný hospodářský stimul. „Nejsme ale příliš vstřícní k investorům,“ dodal. Prodeje brzdí jak byrokratické překážky, tak i fakt, že sami investoři se do země příliš nehrnou. Nového majitele nyní vyhlíží třeba železniční dopravce Trainose či plynárenská společnost Depa.

Podle posledních informací se řecké vládě nepodařilo s trojkou věřitelů dohodnout na vyplacení další dávky záchranné pomoci v objemu asi devíti miliard eur. Dohodu měly přitom podepsat ještě před včerejším zasedáním unijních ministrů financí.

Řecko a věřitelé se neshodli zejména na otázce dalších úspor, trojka totiž požadovala další snížení mezd a propouštění státních úředníků. Vláda tak očekává, že dohodu se jí podaří uzavřít v dubnu.

Simone Radačičová