Prodej přístavu má pomoci ekonomice

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
10. 3. 2014 19:27
Privatizační program Řecka za svými cíli zaostává o miliardy.
Foto: Tomáš Kunc

Zahraničí – Aténská vláda hledá pro svůj 67procentní podíl v nejvýznamnějším přístavu Pireus nového majitele. Očekává, že tento krok jí, společně s prodejem podílu v přístavu v Soluni, vynese na 450 milionů eur.

Přístav Pireus má podle tamního ministra rozvoje Kostise Hatzidakise světlou budoucnost. A to hlavně v otázce kontejnerové přepravy. „Pireus by se brzy mohl stát jedním ze čtyř až pěti největších kontejnerových přístavů v Evropě,“ nechal se slyšet. V současnosti se podle agentury Bloomberg mezi přístavy na starém kontinentě drží na jedenácté pozici.

Nejrušnější přístav v zemi by do budoucna mohl podpořit hospodářské oživení celého Řecka. To je již šestým rokem v recesi a potýká se s rekordní 28procentní nezaměstnaností. Od začátku krize v roce 2008 přitom řecká ekonomika klesla zhruba o čtvrtinu.

Číňané mají zájem

Zájem o koupi zmíněného 67procentního podílu ve společnosti Piraeus Port Authority, která přístav provozuje, neformálně potvrdila největší čínská rejdařská společnost Cosco. S Pireusem má již zkušenosti – v roce 2009 si část přístavu pronajala. A loni navíc podepsala s řeckou vládou dohodu o rozšíření jeho přepravní kapacity o dvě třetiny. Do rozvoje přístavu během příštích sedmi let tak vloží celkem 230 milionů eur a výměnou za to bude osvobozena od některých poplatků.

Vyhlídky přístavu jsou podle odborníků nadějné. „Pireus má velké možnosti,“ domnívá se Sotiris Trichas, šéf Řecké logistické asociace. Kolem něj by prý mohla vzniknout průmyslová zóna a Řecko by pak postupně mohlo posilovat svou roli tranzitního střediska pro zboží. Pireus může těžit zejména ze své polohy – leží totiž poměrně blízko Suezského průplavu a současně je dobře napojen na železniční síť. Jeho součástí je i speciální „automobilový“ terminál, který výrazně urychluje překládání vozů z Asie a jejich distribuci do Evropy.

Pireus ale hraje významnou roli i v cestovním ruchu. Každý rok do něj zavítá 20 milionů turistů, kteří se přes něj plaví hlavně na řecké ostrovy a zpět na kontinent. Turismus má přitom v řecké ekonomice zásadní postavení. Na tvorbě HDP se podílí z 18 procent a zaměstnává pětinu pracovní síly.

Privatizace přístavu je součástí rozsáhlého programu řecké vlády na prodej státního majetku, jež by měl do státní kasy přinést miliardy eur. Je to i jedna z hlavních podmínek, kterou Řecku dala věřitelská trojka ve složení Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond. Ta hodila Řecku dva záchranné kruhy v celkovém objemu 240 miliard eur.

Privatizace zaostává

Za svým původním plánem ale Atény povážlivě zaostávají. Tamní vláda se totiž ještě v roce 2011 zavázala prodat do roku 2015 majetek za 50 miliard eur. Od té doby ale našla investory, kteří státu zaplatili necelé čtyři miliardy eur.

Bývalý šéf aténské burzy Spyros Capralos se domnívá, že vláda by měla majetek prodat i za nižší cenu. Podle něj by tak dostala alespoň potřebný hospodářský stimul. „Nejsme ale příliš vstřícní k investorům,“ dodal. Prodeje brzdí jak byrokratické překážky, tak i fakt, že sami investoři se do země příliš nehrnou. Nového majitele nyní vyhlíží třeba železniční dopravce Trainose či plynárenská společnost Depa.

Podle posledních informací se řecké vládě nepodařilo s trojkou věřitelů dohodnout na vyplacení další dávky záchranné pomoci v objemu asi devíti miliard eur. Dohodu měly přitom podepsat ještě před včerejším zasedáním unijních ministrů financí.

Řecko a věřitelé se neshodli zejména na otázce dalších úspor, trojka totiž požadovala další snížení mezd a propouštění státních úředníků. Vláda tak očekává, že dohodu se jí podaří uzavřít v dubnu.

Simone Radačičová

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Sir András Schiff v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021

Britský klavírista a dirigent maďarského původu András Schiff na koncertu v Rudolfinu převzal Cenu Antonína Dvořáka 2021. Na závěr koncertu s Panochovým kvartetem na festivalu Dvořákova Praha mu ocenění za aplausu zaplněného sálu předali dirigent Jakub Hrůša, laureát ceny z posledních let, a ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

"Získání Ceny Antonína Dvořáka si nesmírně vážím, bude pro mne čest převzít ji během festivalu Dvořákova Praha. Hudba Antonína Dvořáka a česká hudba je velmi blízká mému srdci," uvedl Schiff.

Jeden z nejrespektovanějších světových klavíristů je zároveň rezidenčním umělcem letošního festivalu Dvořákova Praha. Při sólovém recitálu 17. září přednesl skladby Leoše Janáčka a Roberta Schumanna. Dnes spolu se členy Panochova kvarteta a violoncellistou Petrem Hejným představil oba Dvořákovy Klavírní kvintety a Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Na závěrečném koncertu 24. září se pak ujme taktovky v čele orchestru České filharmonie i sólového partu Mozartova Klavírního koncertu d moll.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Útok z dronu v severozápadní Sýrii zabil dva džihádisty, uvedl syrský exil

Americký útok dronem na severozápadě Sýrie usmrtil dva radikály, kteří měli blízko k teroristické skupině Al-Káida. Uvedla dnes podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR).

Americká armáda potvrdila zabití představitele Al-Káidy krátce poté, co Spojenými státy vedená protidžihádistická koalice uvedla, že dnešní nálety v provincii Idlib nebyly její práce, píše AFP.

"Americké síly dnes provedly protiteroristický zásah v Idlibu v Sýrii a jeho cílem byl vysoce postavený představitel Al-Káidy," uvedla mluvčí velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). "Podle našich prvních odhadů, jsme zasáhli osobu, na kterou jsme mířili, a nejsou zde žádné náznaky toho, že by došlo k civilním obětem," pokračovalo prohlášení.

Cílem zásahu podle SOHR byl vůz na silnici vedoucí z města Idlib na severovýchod. Část stejnojmenné provincie přitom ovládají džihádisté. Jeden ze zabitých velitelů radikálů byl podle SOHR z Tuniska, druhý z Jemenu nebo Saúdské Arábie. K jaké skupině muži patřili, SOHR neupřesnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Policie v doplněném spisu ke kauze Čapí hnízdo opět navrhla podání obžaloby. Uvedl to mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy