Objev dne – Poslední zásadní bílé místo příběhu o zneužití vojenské rozvědky se zaplnilo. Deník Insider vyčetl z policejního spisu, že agenturou, která na žádost Jany Nagyové sledovala vládní úředníky Jiřího Pertla a Alenu Hegrovou, měla být podle vyšetřovatelů "s nejvyšší mírou pravděpodobnosti" společnost TORO Security. Přesto v souhrnu z vyšetřování jméno konkrétní agentury není.
Nejprve v krátkosti připomeňme celý příběh. Jana Nagyová původně s žádostí o sledování zmíněných úředníků oslovila svou asistentku Evu Štánskou a šéfa Úřadu vlády Lubomíra Poula. Sekretářka premiéra Nečase měla totiž podezření, že Pertl a Hegrová zneužívají služební vozidlo k soukromým účelům. Poul ani Štánská však nebyli při sledování úspěšní.
Po jejich "selhání" se tak Nagyová obrátila na Vojenské zpravodajství, které už dříve špehovalo Nečasovu první manželku Radku. Úkolem pověřila pravou ruku ředitele Milana Kovandy Jana Pohůnka. Kovanda s Pohůnkem se však shodli na tom, že sledování nemůže provádět armádní rozvědka, a tak Pohůnek kontaktoval svého známého Bohumila Zajíčka, bývalého důstojníka zpravodajství, toho času bezpečnostního ředitele společnosti ČD Telematika.
Zajíček poté sondoval mezi několika bezpečnostními agenturami, zda jsou schopny sledování zajistit, a nakonec si jednu z nich vybral. Člověk, kterému podklady od Nagyové ke sledování úředníků předával, se mu prý představil pouze jako Černý, Zajíček o něm podle svých slov ani víc nechtěl vědět. Oba muži se setkali podle Zajíčkovy výpovědi asi třikrát, vždy v nákupních centrech v Praze. Schůzka probíhala vždy stejně – Zajíček předal peníze (dohromady celkem 125 tisíc korun z prostředků rozvědky) a od Černého dostal fleš disk s výstupy ze sledování úředníků.
Potřebná jistota chybí
Pan Černý však nevěděl, že ve stejnou dobu Pertla a Hegrovou sleduje i někdo jiný – detektivové ÚOOZ, kteří se o plánované akci dověděli z odposlechů Nagyové a zadokumentovali podezřelá auta, která se pohybovala v okolí úředníků, a další údaje.
Ty vyšetřovatele přivedly na Tomáše Cillera – jednatele bezpečnostní agentury TORO Security. Ciller však u výslechu odmítl vypovídat. Druhý jednatel společnosti – Roman Brd – sice vypovídal, avšak uvedl, že o sledování nic neví.
Později policie zjistila, že v době špehování Pertla a Hegrové byl Ciller v kontaktu s Petrem Dvořákem. Právě jeho žlutou Škodu Octavii zaznamenali detektivové ÚOOZ, když „hlídali“ oba úředníky. Dvořák u výslechu uvedl, že Cillera nezná a o společnosti TORO Security nikdy neslyšel, což však vyšetřovatelé považují vzhledem k tomu, že si telefonovali vzájemně, za nedůvěryhodné.
V srpnu 2013 si policisté vyžádali "zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu" Zajíčka a Cillera. Tuto žádost odůvodňují tím, že výslechy už další posun v případu nepřinesou. "Jakkoli postoj Tomáše Cillera nasvědčuje domněnce, že šlo skutečně o bezpečnostní agenturu TORO Security, která přímo realizovala vyšetřované sledování, potřebnou jistotu úkony s touto osobou nepřinesly," napsali policisté do své žádosti.
S nejvyšší mírou pravděpodobnosti
Vyhodnocení komunikace Cillera a Zajíčka pak přineslo jen částečný úspěch. Oba muži si totiž nikdy nevolali. Tedy alespoň ne telefony, které nahlásili při svém výslechu. Zajíček však již dříve uvedl, že si za účelem zajištění agentury pořídil speciální telefon i SIM kartu, které posléze zahodil.
Jinak však hovoří údaje, které policisté vyčetli z umístění mobilních telefonů obou mužů. "Provedeným porovnáním lokalizačních údajů Cillera a Zajíčka vyplývá, že obě telefonní čísla se nacházela nejméně v pěti případech ve stejném čase ve stejné lokalitě, a to právě v době sledování osob Pertl a Hegrová," stojí ve spise.
Takzvané vyhodnocení buněk telefonů pomohlo detektivům také přiblížit se jistotě, že sledování prováděl také sám Ciller. "Lze konstatovat, že se Ciller ve zmíněných dnech, nejspíše společně s dalšími osobami, podílel na sledování Pertla a Hegrové," píše policie. Cillerův mobil se totiž "…v době, kdy bylo sledování prováděno, se až na výjimky (kdy sledování pravděpodobně provádí jiná osoba) téměř vždy vyskytuje v bezprostředním okolí sledovaných osob".
Deník insider se pokoušel s Tomášem Cillerem spojit. Ve středu však nezvedal telefon a nereagoval ani na zaslanou SMS.
Vyšetřování nezákonného sledování úředníků již skončilo, a to s jiným oficiálním závěrem, než policisté naznačují – sledování provedla "nezjištěná agentura". Detektivům se tak definitivně nepodařilo totožnost "sledkařů" stoprocentně potvrdit. "Jednoznačně potvrdit ten subjekt, který sledování prováděl, se nám nepodařilo," sdělil Insideru náměstek vrchního olomouckého žalobce Pavel Komár.
Karel Hrubeš
