Zahraničí – Recepci hlavní továrny firmy na střešní okna Fakro v Novém Saczi na jihu Polska zdobí dva obrovské koše jablek. Další koše stojí u vchodu do každé z výrobních hal i v závodní jídelně. Majitel firmy Ryszard Florek tak názorně demonstruje, jak by se nyní, když Rusko uvalilo na dovoz polského ovoce embargo, měli zachovat všichni zodpovědní polští podnikatelé.
Florek, podle časopisu Forbes 37. nejbohatší Polák, je známý svými aktivitami a názory, že by se mělo podporovat především domácí hospodářství, i když jeho firma působí ve více než padesáti zemích světa. „Je důležité, aby polští sadaři měli nyní pocit, že v krizových situacích mohou počítat s pomocí společnosti,“ vysvětluje Florek svoji iniciativu, která navazuje na mediální a internetovou kampaň, jíž Poláci žijí už několik týdnů.
Napsal široce citovaný dopis ministrovi financí, že by bylo dobré jablka a další ovoce, které firmy kupují svým pracovníkům, zařadit do takového daňového a odvodového režimu, aby se z nich nemusel platit třeba důchodový odvod jako z poskytovaných obědů.
Hnutí „Jez jablka na zlost Putinovi“ odstartovalo v červenci poté, co Moskva v odvetě za unijní sankce zakázala dovoz polského ovoce. Polsko je největší světový vývozce jablek a loni, kdy měli polští sadaři rekordní úrodu, více než polovina vývozu v hodnotě zhruba sedm miliard korun směřovala právě do Ruska. Poláci loni vypěstovali 3,09 milionu tun jablek, z toho 1,2 milionu šlo na vývoz.
Letos by měla být úroda ještě lepší, ale podle odhadu think-tanku Polityka Insight klesne nakonec cena jablek vlivem embarga až o sedmdesát procent oproti cenám v červnu. Poláci tak mají jedinečnou šanci posunout se ve spotřebě jablek na hlavu z 54,3 kilogramu v roce 2011 směrem k Čechům, kteří ve stejném roce snědli 68,7 kilogramu na hlavu.
Trvalo několik týdnů, než si Florek a další firmy vyjasnili s ministerstvem, jak je to s placením odvodů z nákupu jablek pro zaměstnance. Vychází se z rozhodnutí Nejvyššího soudu z 8. srpna, které praví, že pokud firma není přesně schopna vypočítat, kolik získal pracovník „na jiných nefinančních benefitech“ – tedy třeba ovoci nebo minerálce – není třeba z jejich nákupu platit sociální odvody a daně.
Stačí jednoduché a typicky polské řešení: nedávat každému přesný počet jablek například ke svačině, ale dát do veřejných prostor firmy možnost každému, aby si vzal, kolik chce.
Tak to už od počátku kampaně, která hýbe polskými sociálními sítěmi téměř měsíc, dělá třeba firma ELZAB, výrobce fiskálních pokladen a tiskáren paragonů. A každý, kdo si klikne na webovou stránku, nejprve vidí bednu jablek s logem firmy a až pak nabídku výrobků. Do nákladů a daňového základu si zatím firmy kvůli právním nejasnostem jablka nezapočítávají, i když i o této možnosti se diskutuje.
„Možné to je, ale musí se to odehrát v jisté racionální míře, aby třeba firma o deseti pracovnících denně neodpisovala nákup sto kilogramů jablek,“ vysvětloval v listu Gazeta Wyborcza náměstek ministra financí Janusz Cichoń.
Fakro tak nyní kupuje pět tisíc jablek denně pro svých dva a půl tisíce zaměstnanců po celém Polsku. Dělají to mnohé další firmy, na jablka lze nyní narazit všude.
A reakce na embargo také přitáhla pozornost k výrobkům z jablek, především cideru, který už před zákazem dovozu do Ruska nabíral na popularitě. Vláda už na jaře snížila jeho zdanění a produkce především malých výroben prudce roste.
Vláda se navíc sadařům, kteří už dříve hledali nové trhy třeba v Asii, snaží pomoci. Polští velvyslanci v USA a Kanadě začali více tlačit na otevření tamních trhů pro polské dovozy, o kterých se ale jedná už několik let.
Martin Ehl
