Objev dne – Advokát vojenského zpravodajce Jana Pohůnka, který je jedním z obviněných ve sledovací kauze kolem bývalé premiérovy sekretářky Jany Nagyové, podal stížnost k Parlamentní komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství.

Pohůnek je obviněn, že se podílel na nezákonném sledování Radky Nečasové a také dvou zaměstnanců Úřadu vlády, které si podle textu obvinění objednala Jana Nagyová, ale neschválil ho ministr obrany.

Advokát Michal Hráský však ve stížnosti tvrdí, že vzhledem k zákonu o vojenské rozvědce neměli žalobci právo Pohůnka obvinit. Zjednodušeně řečeno – argumentuje tím, že podle zákona nemůže justice tajné služby kontrolovat.

„Jestliže zákon o Vojenském zpravodajství přesně definuje, kdo se může seznamovat s určitými materiály, kdo může kontrolovat zpravodajství, a státní zastupitelství tento zákon ignoruje, jde o porušení rozdělení moci soudní, zákonodárné a výkonné,“ řekl Insideru Hráský.

Ve stížnosti se pak odvolává přímo na text zákona o vojenské rozvědce z roku 2005, který obsahuje toto ustanovení: „Kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (tedy komisi pro kontrolu zpravodajství – pozn. red.).“

Proto advokát Hráský ve stížnosti argumentuje tím, že „ještě před zahájením trestního řízení porušilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s policií zásadním způsobem zákon o Vojenském zpravodajství,“ jak stojí v textu stížnosti, se kterou se deník Insider zevrubně seznámil.

Kdo bude Pohůnkovu stížnost posuzovat, zatím není jisté. Obsazení stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství ještě nebylo po předčasných volbách určeno. "Komise by měla být ustanovena tento týden," řekl k tomu Insideru vedoucí tiskového oddělení Sněmovny Roman Žamboch.

Odhaleni laiky

Vyšetřovatelé Pohůnkovi a jeho nadřízenému, bývalému řediteli Vojenského zpravodajství Milanu Kovandovi, koncem října rozšířili obvinění v případu zneužití vojenské rozvědky. Podle policie měl Pohůnek na Kovandův příkaz zajistit pro Janu Nagyovou služby soukromé bezpečnostní agentury, která osm dní sledovala vládního řidiče Jiřího Pertla a ředitelku Hrzánského paláce Alenu Hegrovou. Služby byly agentuře zaplaceny z peněz Vojenského zpravodajství, čímž podle policie vznikla státu škoda 125 300 korun.

Deník Insider měl v minulých dnech možnost se detailně seznámit s výpovědí Nagyové, Hegrové, Pertla, dalšího vládního řidiče Petra Nagyho a řady dalších svědků v případu.

Nagy například vypověděl, že sledování odhalil, když z vládní limuzíny zahlédl při vyjíždění z garáže „v autě, které stálo na ulici, záblesk“, který si vyložil tak, že jde o výboj fotoaparátu. Policistům řekl, že si myslel, že jde o novináře, kteří na premiéra čas od času čekali.

Sledování Hegrové a Pertla pak bylo vyzrazeno díky ostražitosti souseda Pertlova švagra. Ten vládního řidiče upozornil, že se kolem jeho domu stále pohybují tři stejná auta.

Ve službách premiéra

Proč si najala agenty na sledování podřízených, pak sama Jana Nagyová u výslechu vysvětlila takto: „Přestože jsem měla oba dva (Pertla a Hegrovou – pozn. red.) za velmi loajální lidi a vážila jsem si jich a důvěřovala jsem jim, jejich osobní vztah začal být pro pana premiéra hrozbou.“

Dovysvětlení této tajemné znějící věty pak naznačuje, že jí mohlo jít hlavně o to, aby se neprozradil její milenecký poměr s premiérem Nečasem.

„Tím, že Pertl vozil Hegrovou z práce a do práce v Hrzánském paláci, kde tou dobou bydlel pan premiér, byly odtamtud úniky o jeho pobytu. Tak se mohla vytvořit domněnka, že vlastně vozí řidič mě za panem premiérem do Hrzánského paláce,“ řekla u výslechu Nagyová.

KAREL HRUBEŠ