Nový kancléř je oproti předchůdcům výjimečný. Co to znamená pro jeho prověrku?

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
12. 3. 2013 15:54
Nastupující prezidentův kancléř Vratislav Mynář bude v novodobé historii tohoto úřadu přece jen zvláštním jevem. A to zkušeností, s níž do možná trochu podceňované, ale o to vlivnější funkce přichází. Jak ukázal důkladný soupis lidí kolem nového prezidenta, který udělal nad finančními příspěvky kampaně deník Insider, Vratislav Mynář je mužem z byznysu a několika veřejně popisovaných transakcí, který své bohaté vazby dokázal využít v politice.
Foto: Tomáš Kunc

Za kulisy událostí – Nastupující prezidentův kancléř Vratislav Mynář bude v novodobé historii tohoto úřadu přece jen zvláštním jevem. A to zkušeností, s níž do možná trochu podceňované, ale o to vlivnější funkce přichází.

Jak ukázal důkladný soupis lidí kolem nového prezidenta, který udělal nad finančními příspěvky kampaně deník Insider, Vratislav Mynář je mužem z byznysu a několika veřejně popisovaných transakcí, který své bohaté vazby dokázal využít v politice.

Téměř tři roky už je sice předsedou Strany práv občanů - Zemanovci, ale i tak bude mezi kancléři po listopadu prvním, kdo nemá za sebou žádnou významnou veřejnou funkci (pomineme-li přece jen zvláštní případ Karla Schwarzenberga ve dvou letech těsně po listopadu).

Na rozdíl od Vratislava Mynáře například Jiří Weigl provázel Václava Klause už od dob jeho ministrování na financích, později působil jako úředník nebo poradce ve státem ovládaných společnostech, jako jsou České aerolinie nebo byla Sokolovská uhelná.

Kancléře se zkušenostmi z veřejné sféry si vybíral i první český prezident Václav Havel.

Jeho kancléř Luboš Dobrovský působil před jmenováním jako federální ministr obrany, Ivan Medek nejprve zastával post poradce ministra kultury, zkušenosti měl i z Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Poslední Havlův kancléř Ivo Mathé pak před příchodem na Hrad vedl veřejnoprávní Českou televizi.

Mynář už řekl, že by si i v kancléřské roli část svého byznysu ponechal – konkrétně společné podnikání s manželkou, v němž vlastní rozlehlý sportovní areál v Osvětimanech na Zlínsku.

„Pokud to bude nutností ze zákona, ukončil bych i toto,“ řekl Insideru s tím, že v ostatních svých firmách již začal svou aktivitu utlumovat už kvůli svému původnímu záměru vrhnout se víc do politiky a kandidovat opět do čela Zemanovců.

S ohledem na podnikání stojí před novým kancléřem možná větší problém bezpečnostní prověrky než u předchůdců. Měl by ji mít nejméně na stupeň tajné, jinak by při některých jednáních svého nadřízeného musel zůstávat „za dveřmi“ a prezidentovi by byl k ničemu.

„Současná směrnice mi umožňuje nastoupit bez speciální prověrky,“ říká Mynář. „Ale abych předešel pochybnostem, rozhodl jsem se o prověrku na stupeň tajné požádat,“ uvedl s tím, že už pro prověrkové řízení chystá dokumenty – zejména doklady hovořící právě o jeho podnikání.

Prověření na stupeň tajné trvá podle regulí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) šest měsíců. „Tajní“ mohou do Mynářových daňových přiznání, s povolením soudu mohou nasadit i zpravodajskou techniku.

„Velmi se dbá o majetkové poměry. Velice pečlivě se zkoumá, jestli příjmy odpovídají výdajům, ale i na opak. Protože i případ, kdy by žadatel vydělával nepoměrně více, než vydává, je podezřelý,“ líčí praxi zdroj obeznámený s průběhem prověrek.

Zpravodajské služby rovněž prověřují i adeptovy osobní kontakty, tedy jestli se nestýká s „problematickými osobami“, a pozvat si jej mohou ve speciálních případech i na pohovor.

„Jen“ prověření na stupeň tajné by podle znalců problematiky nemuselo kancléři stačit. Jeden z jeho předchůdců, Ivo Mathé, byl dokonce prověřen i na stupeň nejvyšší – tedy přísně tajné.

„Nedovedu si představit, že by byly dokumenty, se kterými by se vedoucí kanceláře nemohl dostat do styku,“ říká tento poslední kancléř Václava Havla. „Nemohl by mít v rukou dokumenty, které by měli jeho podřízení. To by bylo absurdní,“ dodává s tím, že v prezidentské kanceláři bývalo v jeho éře šest sedm lidí s prověřením nejvyššího stupně.

Exkurz Insideru do nedávné historie však ukazuje, že na Hradě nebývaly vždy tak přísné časy. Například kancléři Luboši Dobrovskému stačilo lustrační osvědčení. „Tehdy se to tak nebralo, ale hlavně, byl jsem předtím ministrem obrany,“ vzpomněl muž, který řídil prezidentskou kancelář v letech 1992 až 1996.

Doba však pokročila a dnes by kancléř bez prověrky měl potíže například se zprávami tajných služeb, s komunikací s NATO (prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil), ale třeba i s dokumenty věnujícími se jmenování velvyslanců. I ty jsou totiž do doby, kdy jsou jména odsouhlasena zemí, kam je diplomat vyslán, vyhrazeny a důvěrné.

Kancléř se rovněž účastní v zastoupení prezidenta jednání vlády, kde rovněž může být vyloučen z jednání, na rozdíl od ministrů, kteří se mohou s dokumenty ve zvláštním režimu seznamovat z titulu své volené funkce.

Martina Machová

 

 

Právě se děje

Další zprávy