Zahraničí - Odpor k hospodářským škrtům a euroskepse zasáhly už i Nizozemsko. Zemi považovanou za součást bohatšího a klidnějšího severu eurozóny, bereme-li jih s Řeckem, Itálií, Španělskem a Portugalskem jako neklidný a chudý.

Ve středu Nizozemci volí nový parlament a do kampaně v nebývalé míře zasáhly výzvy k úplnému rozchodu s Evropskou unií, odpor k údajnému diktátu z Bruselu (který se nachází z nizozemského pohledu hned za rohem) a nechuť k velkému šetření, spojená s neochotou pomáhat donekonečna Řecku.

Tradičním praporečníkem euroskepticismu je známý kritik islámu a přistěhovalectví Geert Wilders s jeho Stranou pro svobodu. Chce původní nizozemskou měnu gulden a vystoupení z Evropské unie, kromě jeho už tradičních požadavků na zákaz stavby mešit a vůbec omezení vlivu islámu v zemi.

Nicméně Wildersova popularita má sestupnou tendenci a hrozí mu, že namísto třetího místa v posledních volbách skončí tentokrát až čtvrtý.

Podle průzkumů může pomýšlet na velký úspěch a třetí pozici Socialistická strana. Levicová formace, která odmítá příliš těsnou evropskou integraci a hlavně se staví odmítavě proti tomu, aby byli Nizozemci vystaveni příliš velkému poklesu životní úrovně kvůli rozpočtovým škrtům.

Socialisté odmítají omezení státních výdajů, stejně tak jako pomoc Španělsku i Řecku, a nelíbí se jim ani záchranný plán eurozóny. Netají se názorem, že Nizozemsko by se mělo více odpoutat od Německa a takzvaně si jít vlastní cestou.

Nizozemcům, kteří mají ročně příjem vyšší než 150 tisíc dolarů, chce strana napálit pořádné daně. Z dosavadních 52 procent je zvednout na 65 procent.

Socialistická strana má zajímavé, radikální kořeny. Vznikla před 41 lety pod názvem Komunistická strana Nizozemska/Marxisticko-leninská. V dalších letech se její vůdci hlásili k myšlenkám čínského vůdce Mao Ce-tunga a marxismu-leninismu jako své ideologie se strana vzdala až na začátku let devadesátých!

Podle nizozemských komentátorů působí šéf socialistů Emil Roemer na některé Nizozemce sympaticky, protože si na nic nehraje a vystupuje jako normální člověk. Jako ten, kterého můžete potkat každý den v autobuse, obchodě nebo kdekoliv. Nicméně v televizních debatách v posledních dnech údajně nevystupoval moc přesvědčivě, takže na poslední chvíli mohl o některé voliče přijít.

Očekává se, že o vítězství se utkají Lidová strana pro svobodu a demokracii dosavadního premiéra Marka Rutteho a umírněná levicová Strana práce. Mezi oběma nejsilnějšími formacemi sice existují určité rozdíly, ale v hlavním se shodnou. Je třeba škrtat, je nutné zůstat v eurozóně a Řecko není možné jednoduše odepsat, i když musí plnit dohodnutí podmínky pomoci.

Budou-li však socialisté dost silní, mohou i oni do složení koalice promluvit. Poprvé, zatím nikdy ve vládě nebyli. Ale současná krize eurozóny je obdobím, kdy se dějí různé dříve nepředstavitelné věci, tak proč by bývalí maoisté nemohli mít ministry v nizozemském kabinetu.