Za kulisy událostí - Jestliže to ještě zcela nedávno budilo dojem, že si Češi se Švédy plácnou na prodloužení pronájmu čtrnácti letounů Gripen (smlouva končí za necelé dva roky), nyní naopak přituhuje.

Premiér Petr Nečas nehodlá podle informací Insideru ustoupit při vyjednávání o nových podmínkách ani o píď. Kolem Nečase totiž panuje názor, že Češi mají pro Švédy ve věci gripenů svoji cenu.

Jde o to, že výrobce gripenů potřebuje kvůli prodeji dalších stíhaček dobrou reklamu mezi členy NATO a čeští piloti jí v tomto směru v nemalé míře posloužili. Zejména při ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí nebo při plánování součinnosti gripenů v pravidelných aliančních manévrech Tiger Meet. Češi dotáhli výcvik pilotů pro gripeny (s přispěním bitevníků L-159 i špičkového centra leteckého výcviku v Pardubicích) na úroveň, která si získala respekt expertů zakládajících zemí Aliance.

To jsou důvody, proč má Praha pocit, že finanční požadavky Stockholmu jsou přehnané.

„První návrh Švédů byl dokonce přímo nestydatý. Absolutně zcela mimo realitu. A to i vzhledem k bezmála dvaceti miliardám korun za končící desetiletý pronájem gripenů,“ naznačuje letecký expert, který je do vyjednávání zasvěcen.

Švédské a české trumfy

Švédové jako své trumfy při vyjednávání vytahují svoje úspěchy. Gripeny si podle nich vedou dobře v Jihoafrické republice, daří se jim v Maďarsku a před uzavřením je smlouva na dodání dvaadvaceti těchto stíhaček Švýcarům.

Podle informací Insideru však JAR z ekonomických důvodů provoz gripenů utlumuje a o mnoho lépe se nedaří ani Maďarům (Aero Vodochody jim muselo půjčit na výcvik pilotů firemní letoun L-159). O švýcarském kontraktu se léta mluví – zatím bezvýsledně. A ještě mnohem déle se diskutuje o prodeji přebytečných českých bitevníků L-159 do Iráku, byť se už na jejich dodávkách shodli oba premiéři. Scénář je ale podobný – nákup moderních bojových letounů je natolik složitá a citlivá záležitost, že nemá smysl přislíbenými kontrakty šermovat, dokud není – frází řečeno – ruka v rukávě. Aero Vodochody se před lety rovněž papírově usadilo s bitevníkem L-159 v Indii na prvním místě, aby nakonec přece jen „ve svém teritoriu“ triumfovali Britové.

„S jistou nadsázkou lze tedy říci, že jediným trumfem Švédů jsou Češi. A z toho i pramení neoblomný (alespoň zatím) vyjednávací postoj Petra Nečase,“ analyzuje premiérovu pozici jeden z diplomatů.

A pokud Švédové zatím nečtou premiérovy signály, že na stole jsou pro Česko i jiné varianty zajištění ochrany vzdušného prostoru, zdejší vyjednávači věří, že je číst brzy začnou.

I Praha hromadila chyby

Na druhé straně se česká vláda ani za třiadvacet let po pádu železné opony a čtrnáct let od vstupu do NATO nenaučila uzavírat velké zbrojní zakázky a kauza Gripeny je toho názorným důkazem.

České gripeny totiž například nemají zabudován software zvaný link 16, který umožňuje zobrazovat na velkoplošných displejích v kokpitu stroje informace od létajícího střediska řízení a včasného varování aliance AWACS. Takže operátoři AWACS musejí českým pilotům odříkávat informace poněkud „středověkou a zdlouhavou cestou“ pěkně do sluchátek.

Členské země NATO nemusejí mít totiž ve výzbroji až bůhvíjak moderní, a tedy i drahé letouny. Pokud jsou ale plnohodnotně včleněny do systému řízení a včasného varování AWACS (a v tom gripeny absencí linku 16 pokulhávají), získávají i nad mnohem výkonnějšími stroji – díky informační nadvládě – doslova dominantní převahu. „Ti, co kontrakt kdysi dojednávali, neměli o linku 16 a stejně tak dalších důležitých ‚maličkostech‘ ani tušení. A jestliže někteří ano, nebyli schopni docenit jejich význam,“ řekl o tom jeden z pilotů.

Gripen není sice nejlepším víceúčelovým letounem (původně byl vyvinut k odražení sovětského útoku a často bývá chybně označován za stíhačku), ale také ne ani zdaleka nejhorším. A že ho Češi používají (možná ke své škodě) jen jako stíhačku, to je jen otázkou peněz. Jinými slovy: ochoty si připlatit i za schopnost gripenů bombardovat anebo vést průzkum.

Nečasova mince: tvrdý pragmatismus

O tom, zda je i kdysi zanedbané vybavení součástí nynějšího vyjednávání, odborníci významně mlčí. „Na téma gripenů či vyjednávání o nich ze mě nedostanete slovo. Vše je v rukou premiéra,“ říká ministr obrany Vlastimil Picek.

Petr Nečas je podle leteckých odborníků a diplomatů prvním zdejším předsedou vlády, který dodavatelům strategické výzbroje oplácí pragmatický postoj. Pokud se nedohodneme, obrátíme se jinam.

Insider už dříve (http://bit.ly/13TV4kU) popsal, že při variantě „jinam“ by se vybíralo z už provozovaných (tedy ne zakonzervovaných) přebytečných stíhaček aliančních spojenců. Nabídka je nyní velká a po očekávaném zavedení generačně pokročilejšího amerického letounu JSF (k tomuto programu se připojili i mnozí alianční spojenci) se kromě toho množství přebytků stále velmi výkonných stíhaček dramaticky rozšíří.

Zdroje obeznámené s vyjednáváním Insideru řekly, že český tým bude na švédský postoj čekat nejspíš jen do června či července tohoto roku.

Jan Gazdík