Byznys – Každý Američan ve středu odpoledne středoevropského času úředně zbohatl o 1783 dolarů. Jedna z nejvýraznějších změn metodiky výpočtu hrubého domácího produktu (HDP), kterou představilo americké ministerstvo obchodu poprvé v praxi, rázem navýšila celkový objem ekonomiky Spojených států o téměř 560 miliard dolarů, tj. o zhruba 3,6 procenta oproti metodice staré.
Pochopitelně se tím zvýšilo i HDP v přepočtu na hlavu.
Evropa přistoupí k podobné změně v příštím roce. Zkusme se tedy zasnít: o kolik bychom takto mohli zbohatnout my. Tak jednoduché to ale nebude.
Američané nově do HDP zahrnují také investice na výzkum a vývoj, autorská práva a duševní vlastnictví, neboť mají stále více povahu dlouhodobých fixních aktiv. Abychom tomu rozuměli: výdaje na výzkum, nákup patentů, ochranu a nákup autorských práv vystupují stále více v praktickém životě firem i domácností - a jak říkají ekonomové - jsou opakovaně součástí procesu reprodukce. Proto se nyní ve výpočtu HDP zařadí po bok investic do softwaru, které už ve výpočtech byly a nikoho to nikdy nepřekvapovalo.
Nové výpočty HDP tak jenom potvrdily, jak důležitou roli hraje výzkum a vývoj v americké ekonomice. Jenže v Evropě je v tomto případě na místě větší opatrnost.
I bez hlubší analýzy lze předpokládat, že Evropa tak vysoký podíl výzkumu a vývoje nemá. Minimálně lze očekávat větší rozdíly mezi jednotlivými státy Evropské unie. Nárůst HDP nebude tak velký a rozhodně bude po Evropě nerovnoměrný. Jednotliví Evropané tedy „zbohatnou“ velmi rozdílně.
Vysoký podíl výzkumu a vývoje hledejme především v (evropských) zemích s větší přítomností farmaceutických, technologických, elektronických, možná i strojírenských firem. V těchto oborech lze předpokládat vyšší podíl výzkumu a vývoje. Proto je možno nejvyšší prospěch z nových pravidel výpočtu očekávat v případě Německa, Francie, Velké Británie a Švýcarska. Ostatním zemím metodika mnoho navíc přinést nemusí.
Kam bychom mohli patřit my? Soudě podle objemu výdajů na výzkum a vývoj bychom asi zdaleka nebyli vepředu. Nadějí může být ale oblast softwaru (v Česku vzniklo mnoho softwarových firem a jsme známi jako země programátorů). Navíc je tu skutečnost, že mnoho zdejších firem je součástí nadnárodních koncernů, kde lze s vyšším podílem vývoje a výzkumu počítat (třeba Škoda Auto). Vysoký podíl exportu do vyspělých zemí pak může ukazovat na větší roli výzkumu a vývoje, než bychom snad nyní předpokládali.
Ale samozřejmě je to do jisté míry hra čísel. Bohatší ve skutečnosti od včerejška nejsou ani Američané a příští rok nebudou ani Evropané.
Petr Hlinomaz
