Objev dne – Konec dotací udělovaných na stavby soukromých luxusních penzionů či lyžařských areálů. Konec zbytečných projektů, podpořených draze z veřejných peněz. A také konec finanční podpory pro podnikatele, kteří by sami neměli šanci se uchytit na trhu. Takový obrat v rozdělování dotací na podporu podnikání slibuje od příštího roku ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Jeho resort chystá v dotační praxi zásadní změny. Počínaje rokem 2014 budou podnikatelé namísto dosavadních nevratných kapitálových injekcí dostávat převážně půjčky, případně státní garance za úvěry u komerčních bank.
Další novou formou podpory byznysu bude dočasný kapitálový vstup státu do soukromých firem. Stát dané společnosti poskytne finanční injekci, ale oplátkou v ní získá akciový podíl, a tedy i přímou kontrolu. Po čase podíl prodá a peníze, v ideálním případě s tučnou prémií, se mu vrátí.
Ministerstvo už iniciovalo vznik takzvaného seed fondu, určeného na podporu začínajících inovativních firem. Fond má disponovat částkou 1,3 miliardy korun, jeho depozitářem bude UniCredit Bank, správce ministerstvo nyní hledá ve výběrovém řízení. Fond bude investovat do malých a středních mimopražských firem, jimž poskytne startovací kapitál. Kdy přesně se rozjede a investuje první peníze, však zatím není jasné.
Fond má jako pilotní projekt začít fungovat ještě v závěru současného programovacího období, jeho start se ale komplikuje, protože není jasné, kdy bude uzavřeno výběrové řízení na jeho správce. Proti dosavadnímu průběhu tendru se odvolal jeden z účastníků k antimonopolnímu úřadu, další postup závisí na jeho verdiktu.
Dotace jsou zhouba trhu
Nová pravidla pro rozdělování dotací mají platit po celé příští sedmileté dotační období, tedy v letech 2014 až 2020. Ještě není jasné, jak velkou sumu bude v těchto letech moci Česká republika z bruselských fondů čerpat a kolik z tohoto balíku bude určeno na podporu podnikání. Jednání s Evropskou komisí se rozjedou nejdříve na podzim. Předpokládá se ale, že to bude částka kolem 20 miliard eur (tj. přes 500 mld. Kč), z níž by významná část měla jít právě přes Kubovo ministerstvo.
V posledních sedmi letech dostalo ministerstvo průmyslu k rozdělení mezi podnikatele kolem stovky miliard korun. Ministr Kuba však označuje tuto praxi za zhoubnou: „Tvrdím, že dotace do podnikání vůbec nepatří, naprosto likvidují tržní prostředí. Stát je může použít, ale pouze jako revolvingový nástroj. Právě takové programy chystáme na příští období, začínající rokem 2014,“ řekl ministr v rozhovoru pro deník Insider.
Kuba tvrdí, že evropské dotace by stát měl používat především na výstavbu veřejné infrastruktury. Pouze menší balík je podle něj vhodné použít na podporu soukromých firem, v takovém případě ale mají peníze směřovat výhradně do byznysu, jenž nese „inovační potenciál“.
„Je třeba nutit firmy, aby podpořený projekt uplatnily na trhu, aby po čase mohly podporu státu vrátit. Klasické podnikání musí být o vytvoření něčeho, co prodáte, ne o produktu, který by bez dotace nepřežil. Pokud někde vyrůstají penziony s osmdesátiprocentní státní podporou, je to špatně, trh to křiví,“ říká Kuba.
Podpora podle něj navíc musí směřovat pouze do firem, jež „mají reálné inovace“, aby se tak podařilo nastartovat změnu domácí výrobní základny. „Česká ekonomika je postavena na exportu, na tom, že vyvážíme nějaké součástky. V tom ale dlouhodobě nemůžeme obstát. Musíme dělat ucelené výrobky, které vyrobíte za tři sta dolarů a prodáte za tisíc. Pro podporu inovací, které toto umožní, lze využít i dotační nástroj. Bohužel je to často velká bitva mezi průmyslem a akademickou sférou, která má o penězích na vědu, výzkum a inovace trochu jinou představu,“ připouští ministr.
Obrat se zatím nepovedl
Martin Kuba kritizuje dotační praxi už od svého nástupu do funkce v listopadu 2011. Za půldruhého roku však neprosadil viditelnou změnu. Hlavním předpokladem pro získání dotace tak stále zůstává najmutí drahé poradenské firmy, zkušené v psaní projektů a s dobrými osobními kontakty na státní správu, daleko méně podstatná je kvalita a potenciál vlastního podnikatelského záměru. Kuba však tvrdí, že v průběhu sedmiletého dotačního období neměl šanci pravidla změnit.
„Rozdělovací mechanismy jsou pevně nastavené na období 2007 až 2013, nelze je měnit v průběhu jednoho programovacího cyklu. Proto nastavujeme nové programy v podstatě až od příštího roku. Je to tak, že předkládám do vlády materiál, který od roku 2014 počítá v podpoře podnikání co nejvíc s využitím revolvingových nástrojů. Ale až k tomu skutečně dojde, už tady třeba nebudu sedět,“ podotýká.
Kuba bude muset své pojetí dotací obhájit nejen u vlády, ale hlavně u Evropské komise, jež rozdělovací mechanismy schvaluje. Nejde o jedinou bitvu jeho ministerstva s bruselskou administrativou: od loňska se vyslanci MPO snaží v Bruselu získat souhlas s vlastním pojetím energetické politiky. Notifikaci – tedy posvěcení loni přijatého českého zákona o obnovitelných zdrojích – se však za víc než půlrok nepodařilo dojednat. A to má Kubův resort připravenou už další novelu této normy, kterou raději zatím ani nevytahuje na světlo, aby bruselské úředníky nepopudil.
Debata o tom, jak budou vypadat dotační pravidla pro české firmy v příštím sedmiletém období, v Bruselu ještě ani nezačala. Sama Evropská komise totiž nemá schválenou další legislativu k evropským strukturálním a investičním fondům. „Schválení lze očekávat pravděpodobně nedříve v říjnu tohoto roku, až potom zahájí Evropská komise formální vyjednávání o Dohodě o partnerství s Českou republikou a s tím spojených operačních programech,“ říká mluvčí MPO Tomáš Paták.
Z ministrových slov plyne, že rozpory v názoru na dotace mezi Prahou a Bruselem se dají čekat. „On je trochu problém v Evropské komisi, která určuje, jaký podíl máme čerpat ze sociálního fondu a jaký z fondu rozvojového,“ říká Kuba. „Zatímco z rozvojového fondu můžete stavět, ze sociálního fondu se platí takzvané měkké projekty. Přiznám se, že ty často považuji za vyhozené peníze. To je střet, který si státy musí v Bruselu odvést, a bohužel je velmi složitý,“ přiznává.
Šéf CzechInvestu už se vybírá
Zatímco koncepce nové dotační politiky vzniká přímo na ministerstvu, její zavedení do praxe bude na vládní agentuře CzechInvest, která je ovšem už skoro rok bez standardně jmenovaného šéfa. Předchozí ředitel Miroslav Křížek byl odvolán loni v létě kvůli podezření, že manipuloval veřejné zakázky.
Podle Kuby by měl CzechInvest dostat nového ředitele v nejbližších dnech. „Výběrové řízení už běží, jsou v něm velmi zajímavá jména, lidé, kteří mají velmi kvalitní životopisy,“ tvrdí ministr. Výběrová komise nyní vede pohovory s kandidáty, což potrvá zhruba dva týdny. Z pohovorů vzejde užší okruh zhruba čtyř až pěti lidí postupujících do druhého kola. Vítěze bychom podle Kuby mohli znát do poloviny května.
Zuzana Kubátová
