Portrét – Vždy měl čich na peníze a nebál se je vydělat. Což uznávají i lidé, kterým nikdy nesedl. Takhle v 90. letech koupil do svého baru první blikající automat. A později svůj byznys rozprostřel do Evropy a dotáhl ho ke třináctimiliardovému obratu.
Ivo Valenta, zakladatel úspěšné skupiny Synot, provozující výherní automaty i sázkové kanceláře, se teď rozhodl jít do politiky. Jako nezávislý kandidát do Senátu. Tedy do oblasti, kterou doteď z druhé strany životně potřeboval pro své podnikání: ostatně díky dlouhodobé vstřícnosti politiků se stal z Česka hazardní ráj s hernami a kasiny na každém rohu.
A Valenta, který sám na automatech ani ruletu zásadně nehraje, má šanci. Doma v Uherském Hradišti, odkud svůj holding vybudoval a kde kandiduje, je tenhle asketicky vyhlížející muž skoro všude: podporuje folklor, školy, zaměstnává lidi, má vlastní noviny, udržuje výborné vztahy s radnicí – a podporuje fotbal, kvůli kterému je soudně usvědčeným úplatkářem.
Něco se říkalo – a nebyla to fantazie
Že bude usilovat o senátorskou lavici, oznámil Valenta v úterý, pár hodin před vypršením termínu pro přihlášky do říjnových voleb. Plán na vstup do politiky se mu povedlo do poslední chvíle dokonale utajit.
„Něco jsem zaslechla už pár dní předtím, ale nechtěla jsem tomu věřit. Myslela jsem si, že je to taková ta předvolební fantazie,“ přiznává současná senátorka Hana Doupovcová, kterou ČSSD znovu vysílá i do podzimních voleb. Že senátorka Doupovcová nebrala tyhle zvěsti vážně, se dá pochopit: protože proč by to miliardář, rezident v Monaku, vůbec dělal? „Ve svých 58 letech se již nevydržel dívat na to, co politici v Praze předvádějí,“ říká Valenta – a zní to trochu jako slova jeho kolegy miliardáře a šéfa ANO Andreje Babiše. „Do politiky se derou populisté všeho druhu bažící po moci a funkcích i lidé, kteří se rozhodli jen bořit, místo toho, aby nabídli konstruktivní řešení problémů. Pochopitelně to neplatí na všechny, ale trend poslední doby mne doslova děsí,“ vysvětluje Valenta.
Svůj byznys, který zahrnuje hazard i progresivní startupové IT firmy, vystavěl z ničeho. Číšník z hotelu Všemina ve Slušovicích, komunisty protežované ukázkové vesnice, se dal na podnikání hned po roce 1989. Dnešní Synot je zkratka „Synové a otec“ – s otcem a bratrem si půjčili první peníze a otevřeli samoobsluhu, kde – na tu dobu nevídaně – lidé dostali čerstvé pečivo i v neděli. „Sám jsem tehdy seděl za pokladnou a měl obavy, zda půjčku vůbec dokážu splatit,“ vzpomíná Valenta.
Hlavní lobbista po Hušákovi
Zatímco v obchodě nebo později ve vlastní hospodě se mohl na politiku dívat jen od kasy nebo barového pultu, jeho životní trefa – hazard – je s politikou provázaná jako málokterý jiný byznys. Státy všude na světě hazard omezují a zároveň z něj mačkají peníze. Poslanci rozhodují, jak moc nechají herny a kasina rozbujet a kolik z nich vytěží na daních. A úředníci zase dohlížejí, aby se firmy z téhle povinnosti nesnažily vyvléct. Česko ale kvůli rozvolněným zákonům zaplavilo postupně 60 tisíc nejrůznějších automatů, v posledních letech hlavně takzvaných videoterminálů, na kterých se dají rychle a spolehlivě prohrát mnohatisícové částky. A Valentův Synot jako jeden z největších provozovatelů automatů na tom obrovsky vydělal.
Pokusy o omezení hazardu vždy narazily na tvrdý a mimořádně neprůhledný lobbing firem, především Aleše Hušáka za Sazku a po jeho pádu pak právě Valenty. „S politiky a úředníky to vždy uměl,“ souhlasí brněnský aktivista Dalibor Bartík, který dlouhodobě vystupuje proti hazardu. „Snažil se tu Hušákovu roli převzít a být tou hlavní spojkou mezi loteriemi a politikou,“ vzpomíná také exposlanec Miroslav Svoboda.
V roce 2006, těsně před vznikem první Topolánkovy vlády, například Valenta hostil na soukromé oslavě narozenin pozdějšího ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS), pod nějž hazard spadal. Tlustý v tom problém neviděl – byl tam prý soukromě, střet zájmů v tom není.
Zavírání heren si nakonec vynutila města přes vyhlášky zakazující hazard. A teď se k nim přidává i Babišovo ministerstvo financí, které chce hazard ještě víc omezit. Podle odhadů zaniknou stovky heren. Pro Synot, který měl v tuzemsku tržby 650 milionů, to bude citelný pád. Valenta to – alespoň navenek – bere s klidem. A přirovnává to k Ukrajině, kde musel kvůli přísné regulaci před čtyřmi lety zavřít 200 heren a propustit 1200 zaměstnanců. „Prostě každý byznys má svoje periody. Byli jsme nahoře, teď jsme v sešupu,“ uvažuje Valenta.
Velký vliv a neomezené zdroje
Ostatní kandidáti dobře vědí, že Valenta pro ně bude kvůli vlivu a prakticky neomezeným zdrojům těžký soupeř. „Ale nemůžu se tím moc zabývat. Musím se soustředit na svoji kampaň,“ říká senátorka Doupovcová. Už teď je jasné, na čem bude Valenta svoji kampaň stavět. Na webu se představuje jako selfmademan (jímž opravdu je), který po světě zaměstnává tři tisíce lidí. A jako místní patriot, který podporuje sport i spolky, letos jim rozdá 20 milionů. Mimochodem, Valenta je uměl vždycky dobře využívat k lobbingu za své zájmy.
Když se někdy ve sněmovně začalo mluvit například o zrušení hazardních odvodů na charitu, místo níž si neprůhledná sdružení kupovala hotely a jezdily se za ně rallye, kluby či muzikanti ze Slovácka se hned do Prahy ozvali. Nebo Valentovy noviny Dobrý den s kurýrem. „Poslanci zlomili hůl nad osudem stovek spolků, sdružení, sportovních klubů a zájmových kroužků nejen v našem regionu,“ psali redaktoři.
Valentův posun do veřejného života může podle lidí z jeho okolí znamenat novou etapu: Valenta má vyděláno, přes útlum v Česku mu evropské firmy šlapou, a tak si chce vyspravit pověst člověka, který zbohatl i díky „bednám“ v nonstop barech. Synot se navíc stal od letošní sezony hlavním partnerem nejvyšší fotbalové ligy, v níž Valenta dříve vlastnil klub Slovácko. A s ním souvisí nejviditelnější kaňka na imagi vždy skvěle oblečeného a klidně hovořícího miliardáře: ve známé korupční aféře dostal Valenta podmínku za podíl na uplácení rozhodčích.
Vojtěch Blažek
