Byznys - Na začátku skandálu údajné manipulace s referenčními úrokovými sazbami LIBOR se zdálo, že tentokrát možná nepůjde tolik o nenasytnost bankéřů, ale spíše o to, jak je svět mystifikován. Postupem času vychází najevo, že manipulace nebyla údajná, „presumpce neviny“ byla idealismem a kauza aspiruje na finanční skandál století.

Co je nejnebezpečnější?

Rozměr problému. Nejde totiž tolik o úpravu hodnoty a metodiky sazby, ale o rozsah, kterým LIBOR vstupuje do finančního života (kreditní karty, studentské půjčky, hypotéky atd.), a jak a kolika smluvních stran se tyto manipulované odchylky mohly dotknout.

Jestliže se odhadují stovky trilionů finančních kontraktů, ve kterých může LIBOR vystupovat a v nichž se prakticky vždy může jedna ze stran cítit manipulací poškozena, máme tu časovanou bombu soudních sporů, penalizace ze strany regulátorů i opětovnou vzájemnou nedůvěru mezi bankami.

Proč je to skandál? Protože po realitní a finanční krizi, po bilionech dolarů finanční pomoci bankám od daňových poplatníků, po opakovaném ujišťování o nápravě atd. to vypadá, že se bankám zase nedá věřit.

Řešení? Zatím není na obzoru, zatím se vyšetřuje (nejen Barclays). Kauza se rozrůstá ve všech svých rozměrech, v oblasti politické, soudně-právní, regulatorní, čistě odborné:

a)      politická dimenze – zdá se, že od jisté chvíle (někdy kolem roku 2007) byly problémy ve vytváření sazeb LIBOR veřejným tajemstvím, a zkoumá se, zda neexistoval dokonce nějaký druh intervence ze strany politiků či centrálních bank. Je třeba říci, že tyto spekulace se váží k období roku 2008 a dále, tedy k období finanční krize, a mají svůj relativně pozitivní etický rozměr. Uvažované ovlivnění sazeb směrem dolů mělo napomoci udržení důvěry v bankovním sektoru.

b)     soudně-právní dimenze - zatím se odbývá na úrovni personální výměny vedení bank, krácení bonusů apod.; o možných soudních sporech však již byla řeč.

c)      regulatorní dimenze – existuje mnoho hlasů, které volají po tužší regulaci bank, když dosavadní kontrolní mechanismy selhaly.

d)     čistě odborné – vidí řešení ve změně metodiky tvorby LIBOR, nezávislé na subjektivních vlivech, nebo doplněné o alternativní ukazatele.

A otázka na závěr: jestliže o problému, který vznikl v roce 2005 a trval čtyři roky, se dovídáme o sedm let později, co se asi děje nyní? A kdy se o tom asi dozvíme? I v tom je kus problému.