Inside sport – Z jeho pomyslného měšce už do fotbalové Sparty nateklo hodně peněz, přesto ho pootevře ještě víc. Daniel Křetínský prozradil Insideru, že v roce 2014, nebo nejpozději o rok později, navýší vlastníci klubu svou dotaci pro Spartu o 100 milionů korun.
Cíl se nezměnil: přiblížit tak Spartu Lize mistrů. Jen z účasti v ní se totiž peníze mohou vracet. Případně z prodeje hráčů, ale dlužno dodat, že jejich bonita na přestupním trhu velmi úzce souvisí se stejnou podmínkou, tedy s účastí klubu v Champions League.
Od roku 2004, kdy skupina J&T, kterou tehdy Křetínský zastupoval, Spartu koupila, narostla kumulovaná účetní ztráta klubu do výše 870 milionů korun.
Na začátku své sparťanské mise počítal Křetínský s vyrovnaným rozpočtem, ovšem ten mohly zabezpečit jen starty v Lize mistrů. Ty přišly jen dva, na samém začátku „panování“ J&T na Letné. Proto místo zisků časem rostly ztráty, které formou dotací, jež se posléze kapitalizují, umazávají vlastníci klubu.
V současnosti drží skupina J&T celkem 60 procent akcií Sparty, Daniel Křetínský 40 procent. Podle toho se následně rozpočítává i dotace.
Například účetní prodělek za sezonu 2011/12 činil 237 milionů korun.
„Na to, jakým způsobem byla ze strany majitele zajištěna rozpočtová stabilita, nemůžeme být se sportovními výsledky v minulosti spokojeni, mohli jsme dosáhnout mnohem víc. Projevem této nespokojenosti byly změny ve sportovním vedení Sparty, které jsme provedli. Nicméně až na jednu výjimku jsme klub udrželi v pozici, kdy se v lize umístil na prvním nebo druhém místě,“ rekapituluje Křetínský.
„Naším plánem je nyní navýšit do dvou let dotaci Sparty řádově o dalších 100 milionů korun, což se, věříme, projeví jak na české scéně, tak v mezinárodním měřítku,“ dodává šéf Sparty.
Podle výroční zprávy „spolykala“ Sparta například v sezoně 2011/12, kdy se jí sportovně vůbec nedařilo a nehrála ani Ligu mistrů, ani základní skupinu Evropské ligy, celkem 375 milionů korun, z toho 137 milionů šlo na platy a odměny hráčů a realizačních týmů, 153 milionů na provoz klubu (doprava, služby, zaměstnanci) a 85 milionů si vyžádaly náklady na provoz stadionu a tréninkového centra.
V aktuálním úspěšném ročníku Evropské ligy, kdy se Sparta dostala až do jarní části, vydělala na bonusech od UEFA zhruba 60 milionů korun. Pro srovnání: pouhý start v základní skupině Ligy mistrů znamená příjem přinejmenším 215 milionů korun.
Sparta cítí, že po takzvané Platiniho úpravě pravidel je nyní vstup do Ligy mistrů mnohem snazší než před několika lety. Tehdy totiž české týmy ve vrcholné fázi kvalifikace narážely na zástupce špičkových zemí: Italy, Angličany či Španěly. Podle Platiniho úpravy se vrcholná část kvalifikace rozdělila na mistrovskou a nemistrovskou část. V jedné větvi tedy proti sobě soupeří třetí či čtvrté týmy z Premier League, Serie A, Bundesligy a podobně, zatímco například českého mistra může potkat jen šampion ze země, která má fotbalově srovnatelnou kvalitu, namátkově ze Slovenska, Maďarska, Dánska a podobně.
Tuto příležitost jako první prováhala Slavia, když vypadla už o předkolo dřív s moldavským Tiraspolem, posléze Sparta, když nestačila na Žilinu, na podzim pak Liberec s rumunskou Kluží. Úspěšná byla v sezoně 2011/12 Viktoria Plzeň, která si pak v Lize mistrů zahrála i s Barcelonou či AC Milán a celkově vydělala v soutěži kolem 300 milionů korun.
Celé to má ovšem jen jeden háček. Dokud se české kluby na základě zlepšujících se výsledků v pohárech neprotlačí výš v takzvané tabulce koeficientů, bude Česko v kvalifikaci Ligy mistrů zastupovat jen vítěz Gambrinus ligy.
Aby se tedy Křetínskému splnil jeho sen o Lize mistrů, musí nejprve vyhrát domácí soutěž. To se Spartě už dvakrát v řadě nepodařilo – a nyní ztrácí pět kol před koncem na Plzeň dva body. Je to málo, nebo moc?
Luděk Mádl
Foto: Archiv Aktuálně.cz
