Byznys – Vedle tradičních investorů se start-up Lime&Tonic rozhodl nabídnout deset procent svých akcií i vlastním zákazníkům. Prostřednictvím specializovaného serveru se tak jako jeden z prvních u nás přidal k novému způsobu takzvaného komunitního financování, umožňujícího přímou nabídku podílu v malých společnostech. Podnikatelům nabízí levný zdroj peněz a drobným investorům pak možnost zhodnotit i relativně malé částky. Překážkou se však může stát regulace.
Původním záměrem takzvaného crowdfundingu, o kterém se mluví od roku 2006, byla kromě klasického dárcovství především forma předprodeje. Zpravidla spisovatelé a hudebníci fanouškům prodávají přes specializované weby ještě neexistující knihu nebo album, aby tak získali finance na jejich vydání. A obvykle ještě kromě dobrého pocitu přidávají speciální bonusy.
Zatím nejúspěšnějším tuzemským projektem je počítačová hra vývojářského studia Warhorse (investorem je Zdeněk Bakala, majitel společnosti Economia, vydavatele HN a také online deníků Insider a Aktuálně.cz). Ta nedávno získala 1,8 milionu dolarů přes server Kickstarter, kterým toto úterý protekla již miliarda dolarů.
Podle údajů Evropské komise v loňském roce celková částka komunitního financování v EU dosáhla téměř tři čtvrtě miliardy eur a letos se očekává až dvojnásobek. Webových zprostředkovatelů jsou jen v unii nejméně tři stovky.
Investice už od 500 korun
V posledních několika letech se rozmáhá právě nejnovější varianta crowdfundingu, kdy lidé namísto předobjednávky zboží vkládají peníze přímo do samotné firmy.
„Je to vlastně takový návrat k původnímu modelu kapitalismu. Sháníte peníze ve chvíli, kdy je potřebujete na rozjezd,“ vysvětluje Daniel Vávra z Warhorse Studios. Sami o této cestě sice neuvažovali, v Česku se ale již několik takových případů financování objevilo. A podle informací HN se v Česku chystají dokonce i servery, jež se na tuto oblast chtějí specializovat.
První pokus nabídnout vlastní akcie prostřednictvím komunitního financování udělal v tuzemsku start-up Click2Stream, zabývající se analýzou videa on-line. Přes americký server AngelList se pokusil získat 200 tisíc dolarů.
„Vlastně jsme to jen zkusili, protože jsme měli vše potřebné připravené pro americké investory,“ říká šéf firmy Petr Ocásek s tím, že neinvestovali do marketingu. Proto se jim za předepsaný čas nepodařilo dosáhnout stanovené částky a žádnou investici nakonec nezískali.
Právě kvůli striktním podmínkám a minimální hranici investice 1000 dolarů v USA se další start-up Lime & Tonic rozhodl pro britský server Seedrs. Ten umožňuje vložit do firmy částku již od 12 eur (necelých 500 korun). Firma nabízející přes mobilní aplikaci netradiční zážitky v několika světových městech nejprve oslovila e-mailem vybrané zákazníky, její akcie si ale může od pondělka koupit každý.
Od úterý, kdy kampaň začala, už Lime & Tonic získal skoro 15 tisíc eur a do ukončení 23. března chce dosáhnout alespoň na sto tisíc. Pokud někdo jednorázově nabídne více než 25 tisíc eur, může investovat napřímo. „Máme už takové zájemce, ale ozvala se nám třeba i studentka, která chce investovat jen minimální částku,“ říká provozní ředitel Blake Wittman.
Nabídka je součástí probíhajícího kola financování firmy tradičními investory, a pokud by Lime & Tonic získal přes internet více, může navýšit i nabízený podíl. Kromě peněz pak Wittman označuje za hlavní výhodu i zapojení zákazníků. To je důležité i při jednání s velkými investory, kteří mají podobně jako u tradičního komunitního financování produktů jasný důkaz jejich zájmu.
Výhodou tohoto postupu třeba oproti vstupu na burzu jsou především nízké náklady. Poplatky například hradí investor až ve chvíli, kdy svůj podíl zhodnotí a prodá. Výhodou může být také menší informační povinnost, ta ale může některé zájemce naopak i odradit jako vyšší riziko. To se však podle Ocáska vyrovná možnosti rozložit peníze a riziko do více investic v menších částkách.
Jak upozorňuje Marie Staskiewiczová, zástupkyně ředitele pražského Aspen Institute, který crowdfunding ve střední Evropě sleduje, je důležitá i samotná možnost získat další zdroj financování v době, kdy v důsledku krize klesají veřejné i soukromé investice.
Mimo burzu, mimo regulaci
Obě uvedené firmy jsou registrovány mimo Česko a investice získávají přes zahraničního zprostředkovatele. Formálně je také investorem do firmy fond provozující internetový server, drobní investoři jsou pak akcionáři jeho prostřednictvím. Kromě zjednodušení se tak tento typ komunitního financování zatím vyhýbá i regulaci.
Jak u „kulatého stolu“ pořádaného organizací Aspen Institute uvedla Dagmar Vránová z ministerstva průmyslu a obchodu, je zatím dopad legislativy nepřímý. Obecně se na crowdfunding vztahují předpisy například pro prodej zboží přes internet. Přímo komunitní investování české právo také nezná. „Je několik účinných právních předpisů v oblasti finančního trhu, které se mohou uplatnit,” upozornila ale Kateřina Bartůšková z České národní banky.
„Přijde první podvod a po regulaci se bude volat,“ řekla Vránová. Zvláštní právní úpravu má například Polsko, kde se podobné aktivity registrují přes internet jako veřejné sbírky. Vlastní regulaci ale chystá i Evropská komise, která k ní nedávno ukončila veřejnou konzultaci, v níž přišlo přes devět set podnětů.
Jan Klesla
