Jít, nejít do kina: Tváří v tvář Šmejdům nelze zůstat lhostejný

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
18. 4. 2013 14:07
Stručné recenze snímků Šmejdi a Můj pes Killer.
Foto: Tomáš Kunc

Šmejdi

Režie: Silvie Dymáková

Co říká distributor: Manipulace, nátlak, ponižování, agrese. Skryté kamery zachytily drsné pozadí předváděcích akcí pro seniory. Co se opravdu děje na populárních zájezdech s obědem zdarma? Praktiky, ze kterých mrazí. Lži a promyšlená manipulace, jejímž jediným cílem je donutit bezbranné staré lidi k nákupu předraženého zboží. Senioři ze svých nuzných důchodů splácí horentní sumy za často nekvalitní produkty. Někteří z nich se dušují, že už na žádnou akci nikdy nepojedou, jiní to nevydrží a jedou znovu. Co je žene? Zvědavost? Samota? Nebo závislost?

Verdikt: Jít

Na festivalech bývá k vidění mnoho filmů, z nichž není člověku skoro až fyzicky dobře z toho, jak se lidé dokážou chovat ke slabším a bezmocným. Ale když se takový film odehrává v Česku, tím menší emotivní odstup si našinec dokáže uchovat. Dokument Silvie Dymákové Šmejdi je přesně tohoto typu.

Mladá novinářka pronikla hlouběji do podvodného byznysu založeného na předváděcích akcích pro seniory. I díky využití skryté kamery se jí podařilo zajistit cenné důkazy o lžích, nátlacích a manipulativních taktikách, které prodejci používají k tomu, aby ožebračili oklamané důchodce. Ztráta respektu k lidské důstojnosti je všudypřítomná a drtivá.

Šmejdi jsou ovšem zcela jistě cennější díky své investigativní stránce než svou estetickou kvalitou. Ale ta výpověď je hodně silná.

Doufejme, že až se film objeví v televizi, vzbudí odpovídající odezvu (už jen zprávy o přípravě filmu strhly lavinu reakcí) a konečně začnou vůči těmto zlodějským firmám něco dělat i naši legislativci. Tváří v tvář Šmejdům totiž lze jen těžko zůstat lhostejný.

...

Můj pes Killer

Režie: Mira Fornayová

Co říká distributor: Drama jednoho dne. Osmnáctiletý Marek žije v bezútěšném prostředí blízko slovensko-moravských hranic se svým otcem vinařem a rasistickými kamarády – hooligans. Markovým nejlepším přítelem je jeho pes, který je perfektně vycvičen proti všem vetřelcům. Markovým životem náhle otřese šokující tajemství, které zjistí o své dávno zmizelé matce. Dramatický příběh se dotýká aktuálních otázek naší společnosti, jako jsou: rasismus, nezaměstnanost a problémy disfunkční rodiny.

Verdikt: Nejít

Tohle drama je zkrátka jedna velká póza; najdete tu snad všechna klišé artových filmů, co jste jich kdy viděli. Místo věrohodného zasazení do reálných kulis moravsko-slovenského pomezí vytváří naivní protirasistickou agitku.

Autorka žene formu vyprávění do diváckého extrému. Sleduje za zátylkem každý krok hlavního hrdiny Marka, fixuje ho v dlouhých záběrech při jízdě na motorce a při všech zdánlivě banálních i emočně vyhrocených zážitcích jednoho nabitého dne. Tady Mira Fornay velmi schopně a kompetentně okopírovala režijní styl bratří Dardennů. Jenže v jejím podání se z něj stává silná manýra.

Zatímco u vrcholných představitelů evropského sociálního realismu se tvůrci mohou opřít o herecké výkony přirozených herců, režisérku zrazují výkony neherců. A i když je hlavní představitel na první pohled velmi fotogenický, artikulovat mu dělá potíže a celou svou náročnou, introvertní roli zkrátka neunese.

Můj pes Killer má silnou dramatickou zápletku. S ní spojená etická dilemata, která se do filmu snaží režisérka nacpat, ovšem šustí příšerně papírem a tahle nevěrohodnost ztěžuje jakoukoli identifikaci s hrdiny.

Přestože se snímek ohání autentičností, výsledek je bohužel značně plakátový, stereotypní a odtržený od života.

 

Právě se děje

Další zprávy