Pí a jeho život

Režie: Ang Lee

Obsazení: Suraj Sharma, Irrfan Khan, Tabu, Gérard Depardieu ad.

Co říká distributor: Hlavní hrdina Pí vyrůstal v indické zoologické zahradě svého otce. Možná by exotickou živnost převzal, kdyby se rodina nerozhodla i s některými zvířaty přestěhovat do studené Kanady. Proti tomu se ovšem postavily přírodní živly, které jedné bouřlivé noci potopily nákladní loď, na níž se Pí s rodiči a bratrem plavil. Chlapec se šťastnou náhodou ocitl v záchranném člunu, spolucestující tvořili poraněná zebra, hyena, samice orangutana a Richard Parker. To nebyl další přeživší člověk, ale mohutný bengálský tygr, který si rozhodně nemyslel, že by se v nouzových podmínkách mělo něco měnit na přirozeném průběhu potravního řetězce. Tak začala neskutečná plavba, během níž se chlapec musel proměnit v muže, aby dokázal obstát v konkurenci jednoho z největších predátorů naší planety a přežít strastiplnou pouť k pevnině.

Verdikt: Jít

Ang Lee svůj survivalistický spektákl zkušeně vede k pointě, která v roce 2001 udělala světový bestseller z předlohy Yanna Martella a která staví veškeré předchozí vyprávění do zcela nového světla. Film tak kromě podmanivého vizuálního zážitku a originální variace na trosečnickou tematiku nabízí hlavně meditaci nad tím, jakou roli hrají v našich životech báchorky, jimiž dodáváme našim činům smysl, a jaká je jejich terapeutická funkce.

Pro tvůrce znamenal román hlavně technickou výzvu. Ještě před pár lety nebyla technologie na takové výši, aby dovolila tak skvěle a hodnověrně animovat tygra, aby nevypadal jako digitální fejk a člověk na něj při sledování filmu nemyslel jako na počítačový výtvor. Až loňský film Zrození planety opic dokázal zobrazit lidoopy do všech detailů pohybů a mimiky a Lee v téhle uvěřitelnosti postupuje ještě o poznání dál.

Oprávněně se pěje chvála také na způsob využití 3D, které v tomto filmu není jen prvoplánovou atrakcí. Lee si skvěle vyhrává s podmořskými záběry, vodu jako živel dokáže plasticky trojrozměrně využít v bezkonkurenčně natočené scéně potopení lodi i v klidových momentech, kdy ukazuje, jak nicotný je člověk proti majestátnosti oceánu.

Příběh, který tematizuje naši potřebu víry v neuvěřitelné příběhy, se v Leeově podání sešel s ideální formou.

-

Hobit: Neočekávaná cesta

Režie: Peter Jackson

Obsazení: Martin Freeman, Stephen Hunter, Peter Hambleton, Eric Vespe, Ian McKellen ad.

Co říká distributor: Film sleduje hobita Bilba Pytlíka, který se ocitne na dobrodružné výpravě. Nečekaně ho osloví čaroděj Gandalf Šedý, díky kterému se ocitne ve společnosti třinácti trpaslíků v čele s legendárním bojovníkem Thorinem, kteří si chtějí znovu nárokovat ztracené trpasličí království Erebor. Cesta do divočiny vede přes tajemné země, kde se to hemží zlobry, skřety a kouzelníky. Ačkoliv cíl jejich výpravy - Osamělá hora - leží na Východě, musí projít nejdříve jeskynním systémem, kde Bilbo potká někoho, kdo mu navždy změní život… Gluma…

Verdikt: Jít

Čistě pro pořádek: Hobit není Pán prstenů, neměl být Pán prstenů a bylo by dost otravné, kdyby to byl Pán prstenů. Samotná předloha, román J. R. R. Tolkiena, se otevřeně hlásí k rétorice dětské literatury. Takže než vyrazíte, počítejte s tím, že toto je víc pohádka. A že

Bilbo není Frodo a Thorin není Aragorn.

Frodo i Aragorn byli pasivní hrdinové dotlačení k činům okolnostmi vyššího zájmu většiny, Bilbo i Thorin jsou aktivní hrdinové sledující vlastní zájmy a i přes počáteční zarputilost postupně hledající konsenzus s těmito zájmy a hodnotami na vyšší úrovni.

Hobit je podle Insideru vynikající, promyšlený a možná vlastně velmi důležitý film. Sevřený snímek s precizním načasováním událostí, budováním dílčích a postupně rozvíjených motivů (nad rámec předlohy například konflikt Azog vs. Thorin), vynikajícím kontrastem dvoufázového finále (intimní scéna plná intenzivního napětí Bilba a Gluma vs. následný velkolepý souboj na okraji útesu) a s mnohé slibujícím poetickým epilogem.

Největším nepřítelem Hobita jsou paradoxně tytéž důvody, kvůli kterým zřejmě půjde o tak úspěšný film: takřka dekádu budovaná očekávání, která jsou sama o sobě zakotvena v nejistotě, co vlastně čekat... prostě něco, ale toto neurčité něco v případě mnoha milionů diváků zkrátka nemůže být naplněno.