Polski film
Režie: Marek Najbrt
Obsazení: Jan Budař, Tomáš Matonoha, Josef Polášek, Pavel Liška, Marek Daniel, Jana Plodková ad.
Co říká distributor: Čtveřice populárních herců se rozhodla natočit své vzpomínky na bezstarostná léta studií na brněnské JAMU. Kabaret Komediograf, který s úspěchem hrají hlavní protagonisté téměř dvacet let, vznikal v době, kdy „komunismus zkrachoval a kapitalismus ještě nezačal a kdy jsme všichni měli dobrou náladu.“ Originální humor ústřední čtveřice umocňuje osobitý nadhled Jana Budaře, který v téže době studoval na JAMU o několik ročníků níž. Kultovní scénky, sametová euforie, totální svoboda, hudba okamžiku, absurdita mládí či laskavost kamarádství, které pomáhá překonat i to nejtěžší zkouškové období, to vše nabídne Polski film, až přijde do kin.
Verdikt: Jít
Polski film je ve své nejjednodušší podstatě film o filmu ve filmu.
Je to story o tom, jak populární čeští herci natáčejí film o svých zážitcích ze společných studií na JAMU formou naivistických skečů. Pak je tu jemně ironická rovina, která popisuje zákulisí vzniku filmu. Našim hrdinům se podaří na natáčení získat tučný grant z Polska (přesně to se podařilo Najbrtovi v realitě) a rozhodnou se svůj příběh o bohémech zpod Špilasu natočit pod Wawelem v Krakově. V samotném příběhu o spletitém vzniku celého projektu pak populární tváře z televize vytvářejí postavy, které jsou jednak jejich alter egem a druhak si dělají legraci ze svého mediálního obrazu.
Liška špatně artikuluje a poté, co odchází z ordinace svého logopeda, vyfotí ho bulvár a začne spekulovat o jeho zdraví. Matonohovi zůstaly manýry ze sitcomu Comeback (při replikách dělá pauzy, jako by čekal na smích), staví barák a potýká se s ambiciózní manželkou z branže. Polášek pochází z bigotní valašské křesťanské rodiny a má ve zvyku lézt na sochy světců. Jeho incident s pomníkem Karla Wojtyly je poslední kapkou, která způsobí krach celého projektu...
Celá ta anarchistická dekonstrukce formy tradičního vyprávění, bezuzdný humor a energie, se kterou je to celé natočené, stojí za to. A mohly by strhnout i nezasvěceného diváka, protože takhle chytré a zábavné filmy se u nás moc nerodí.
-
Konfident
Režie: Juraj Nvota
Obsazení: Jiří Mádl, Michaela Majerníková, Jan Budař, Ondřej Vetchý, Arnošt Goldflam ad.
Co říká distributor: Adam pracuje jako dispečer na sportovním letišti poblíž někdejší západní hranice Československa, kde prožívá i vojenskou invazi v srpnu 1968. Aby zachránil svou lásku Evu proti represím StB, podepíše „smlouvu s ďáblem“. Stane se profesionálním agentem, jehož prací je shromažďovat kompromitující materiály. Brzy ale zjistí, že i on je sledován. Když se pokouší najít odpověď na otázku proč, vrací ho pátrání do doby, kdy se stal na vojně svědkem vražedného rozkazu. Jeho tehdejší velitelé jsou dnes mocnými muži a Adamovo svědectví by bylo velmi nepohodlné. S rostoucími pochybnostmi sílí i Adamova touha z toho temného labyrintu uniknout. Útěk však znamená být vždy o krok před nepřítelem. Bude na to mít Adam odvahu?
Verdikt: Jít
Konfident je dalším z pokusů podívat se kriticky na naši normalizační minulost. Přes všechen lehce bakalářský odér a nezvládnutou dramaturgii zbytečně rozkošatělého příběhu se Nvotovi v těch nejlepších chvílích povedlo zprostředkovat pocity zmaru, úzkosti a paranoie.
Přispívá k tomu přesvědčivá retrovýprava i kamera Jana Malíře, která například v několika leteckých scénách, zachycujících pokusy malých letadel překonat železnou oponu, vytváří větší napětí, než bylo v celém Tmavomodrém světě.
Jenže gradující thrillerové vyprávění se utápí v logických lapsech a nejasných motivacích postav. Tím, že Nvota vypráví o hrdinovi ze šedé zóny, který si vlastně jen tak bezelstně zadal s režimem, se přibližuje víc, než by chtěl, k nostalgickým dílkům typu seriálu Vyprávěj.
Záporné postavy tu jsou - s výjimkou Vetchého velitele Dravce - schematicky napsanými, jednorozměrnými figurkami. A disidenti jsou zas příliš didaktičtí. Jejich parta se schází na zahrádce i přes to, že všichni vědí, že lokalitu sleduje StB. A vede dialogy, které jako by někdo vykradl ze sbírky vtipů o socialismu.
