Zahraničí - Japonci nejsou zvyklí protestovat. Nebo diskutovat. A už vůbec ne zakládat politické strany. Zejména ty, které jdou proti hlavnímu proudu. Jsou příliš disciplinovaní a od malička vychovávaní k tomu, poslouchat bohatší a mocnější.
O to překvapivější jsou desetitisíce lidí, kteří již několik týdnů každý pátek protestují proti úmyslu vlády premiéra Jošihika Nody zapojit znovu do sítě atomové elektrárny, které země odstavila po loňské jaderné havárii ve Fukušimě.
Poslední velké protesty zažila země v šedesátých letech v souvislosti se studentskými bouřemi, které otřásly Spojenými státy a západní Evropou. Teď pocházejí protestující ze všech společenských vrstev a ze všech koutů země.
Prakticky každý Japonec žije totiž poblíž některé z padesáti atomových elektráren postavených v jedné z tektonicky nejméně stabilních oblastí světa, jak jsou ostrovy Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú.
Japonská vláda se minulý měsíc rozhodla uvést znovu do provozu dva z reaktorů, které odpojila po fukušimské katastrofě, aby na nich nechala provést zkoušky jejich bezpečnosti. V srpnu má navíc předložit nový energetický program země.
Japonsko chtělo původně zvýšit do roku 2030 podíl jádra na výrobě elektřiny ze současných 24 na 50 procent. Po Fukušimě muselo své plány ale od základu revidovat.
Teď se uvažuje buď o kompletním výstupu z jaderné energetiky, o snížení jejího podílu na 15 procent celkově vyrobené elektřiny či o zachování současného stavu.
Japonsko kryje čtvrtinu spotřeby pomocí uhelných elektráren, čtvrtinu zajišťují plynové, patnáct procent ty, jež spalují ropné produkty, a sedm procent vodní elektrárny. Větrné a solární parky tvoří v energetickém mixu jedno procento.
Ačkoliv Japonci svou produkci elektřiny loni v souvislosti s odstávkou jaderných bloků snížili o pět procent, hrubý domácí produkt to nijak neovlivnilo. V prvním čtvrtletí letošního roku se HDP země zvýšilo v meziročním srovnání o 4,1 procenta.
Nodo se podle zpráv z vládních kruhů kloní spíše ke druhé z výše zmíněných variant, i tu však odmítá čím dál více Japonců. Také z toho důvodu, že jejich důvěra v ty, které mají poslouchat, utrpěla po Fukušimě těžkou ránu.
Expertní komise, která minulý měsíc k neštěstí předložila svou závěrečnou zprávu, došla k závěru, že důležité informace zatajil v souvislosti s havárií nejenom provozovatel elektrárny, společnost Tepco, nýbrž také sama vláda v Tokiu. Vládní kabinet vedený Nodovým předchůdcem ve funkci Naoto Kanem se navíc podobně jako Tepco pokusil zlehčit rozsah katastrofy.
V Japonsku se proto čím dál více hovoří o možnosti předčasných voleb s tím, že by se konaly již koncem tohoto roku. Do parlamentu by se přitom vůbec poprvé mohli dostat japonští zelení. Jejich vzrůstající popularita se nese na vlně současných protivládních protestů.
