Jak rostl v Unii HDP na osobu? Země postižené krizí ovládly oba konce žebříčku

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
20. 8. 2014 21:15
Česká republika je osmá, HDP na osobu tu vzrostl z 9 200 eur na 11 300 eur, tedy o 22,83 procenta.
Foto: Tomáš Kunc

Za kulisy událostí - Hospodářský boom ve druhé polovině minulého desetiletí a následná krize, s jejímiž následky se starý kontinent stále ještě vypořádává, se na ekonomikách jednotlivých zemí Evropské unie projevily různě. Zatímco v pobaltských zemích navzdory tvrdému propadu po prasknutí úvěrové bubliny v roce 2009 hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl o více než polovinu, zadlužené země jihu jsou na tom ve srovnání s rokem 2003 hůře.

Největší nárůst hrubého domácího produktu na osobu zaznamenala mezi lety 2003 až 2013 Litva. Podle Eurostatu se tu reálný produkt na hlavu, tedy produkt očištěný o změny cen, zvýšil o 60,38 procenta. Na druhém místě je Lotyšsko, které zaznamenalo růst o 51,06 procenta.

Ani jedna z těchto pobaltských republik přitom nevyšla z ekonomické krize „suchou nohou“. Litevský HDP klesal v roce 2009 o 14,8 procenta, míra nezaměstnanosti se následně dostala na 17,8 procenta. Lotyšsko na tom bylo obdobně, navíc si muselo na záchranu půjčit 7,5 miliardy eur a nobelista Paul Krugman jej na konci minulého desetiletí přirovnal k Argentině, která prožila zatím největší bankrot v historii.

Na třetím místě v žebříčku Eurostatu skončilo Slovensko, kde se reálný produkt na hlavu zvýšil o 48,44 procenta, následují Bulharsko a Polsko s růstem o 46,15, resp. 45,76 procenta. Česká republika je osmá, HDP na osobu tu vzrostl z 9 200 eur na 11 300 eur, tedy o 22,83 procenta.

Kromě desátého Švédska se v „top 10“ nacházejí výhradně země, které se k EU připojily až po roce 2000, a s výjimkou Malty jde ve všech případech o postkomunistické státy. Výsledek tak odpovídá makroekonomické teorii, podle které nejrychleji dohánějí průměr (a tedy rostou) ty trhy, které jsou mu nejvzdálenější. Čím více se blíží cílové hodnotě, tím rychlost konvergence zpomaluje.

Na opačném konci tabulky se nacházejí zadlužené země PIIGS, tedy Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Ve všech těchto ekonomikách došlo ve srovnání s rokem 2003 k poklesu reálného HDP na hlavu. Produkt se snížil i na Kypru, který zasáhla bankovní krize loni na jaře.

Tereza Holanová

Jak rostl v Unii HDP na osobu? Země postižené krizí ovládly oba konce žebříčku

Česká republika je osmá, HDP na osobu tu vzrostl z 9 200 eur na 11 300 eur, tedy o 22,83 procenta.

Za kulisy událostí - Hospodářský boom ve druhé polovině minulého desetiletí a následná krize, s jejímiž následky se starý kontinent stále ještě vypořádává, se na ekonomikách jednotlivých zemí Evropské unie projevily různě. Zatímco v pobaltských zemích navzdory tvrdému propadu po prasknutí úvěrové bubliny v roce 2009 hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl o více než polovinu, zadlužené země jihu jsou na tom ve srovnání s rokem 2003 hůře.

Největší nárůst hrubého domácího produktu na osobu zaznamenala mezi lety 2003 až 2013 Litva. Podle Eurostatu se tu reálný produkt na hlavu, tedy produkt očištěný o změny cen, zvýšil o 60,38 procenta. Na druhém místě je Lotyšsko, které zaznamenalo růst o 51,06 procenta.

Ani jedna z těchto pobaltských republik přitom nevyšla z ekonomické krize „suchou nohou“. Litevský HDP klesal v roce 2009 o 14,8 procenta, míra nezaměstnanosti se následně dostala na 17,8 procenta. Lotyšsko na tom bylo obdobně, navíc si muselo na záchranu půjčit 7,5 miliardy eur a nobelista Paul Krugman jej na konci minulého desetiletí přirovnal k Argentině, která prožila zatím největší bankrot v historii.

Na třetím místě v žebříčku Eurostatu skončilo Slovensko, kde se reálný produkt na hlavu zvýšil o 48,44 procenta, následují Bulharsko a Polsko s růstem o 46,15, resp. 45,76 procenta. Česká republika je osmá, HDP na osobu tu vzrostl z 9 200 eur na 11 300 eur, tedy o 22,83 procenta.

Kromě desátého Švédska se v „top 10“ nacházejí výhradně země, které se k EU připojily až po roce 2000, a s výjimkou Malty jde ve všech případech o postkomunistické státy. Výsledek tak odpovídá makroekonomické teorii, podle které nejrychleji dohánějí průměr (a tedy rostou) ty trhy, které jsou mu nejvzdálenější. Čím více se blíží cílové hodnotě, tím rychlost konvergence zpomaluje.

Na opačném konci tabulky se nacházejí zadlužené země PIIGS, tedy Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Ve všech těchto ekonomikách došlo ve srovnání s rokem 2003 k poklesu reálného HDP na hlavu. Produkt se snížil i na Kypru, který zasáhla bankovní krize loni na jaře.

Tereza Holanová

 

Právě se děje

Další zprávy