Zahraničí - Ubývající sponzoři, těžko zvladatelný deficit rozpočtu a chybějící peníze na výplaty – palestinské hnutí Hamás sice útočí raketami na izraelská města, ale na svých vlastních účtech to vypadá vůbec nejpesimističtěji za poslední léta. Radikální hnutí a s ním celé Pásmo Gazy, jež Hamás ovládá, se utápí ve finanční krizi.
Za problémy v pokladně Hamásu může především nový egyptský prezident, exgenerál Abdal Fattáh as-Sísí. Poté, co loni svrhl vládu Muslimského bratrstva, rozhodl se totiž dát tvrdou lekci i ideologicky spřízněnému Hamásu v sousední Gaze: nechal zničit stovky podzemních tunelů, jimiž se z Egypta pašovalo zboží do Palestiny a obcházel se tak bojkot Izraele.
As-Sísí, stylizující se do role bojovníka s terorismem, navíc uzavřel hraniční přechod s Gazou ve městě Rafáh, kde chce egyptská armáda vytvořit nárazníkovou „zónu nikoho“ a omezit přeshraniční provoz.
Uražení spojenci
Nejen Hamásu, ale i celé Gaze teď chybí levný egyptský benzin (palivo oficiálně prodávané z Izraele je dvojnásobně dražší), stavební materiál i další zboží z Egypta. Navíc roste nezaměstnanost a vláda Hamásu nemá čím nahradit štědré výnosy z daní, které si z pašovaného zboží vybírala. Ročně to bylo podle listu New York Times nejméně 200 milionů dolarů.
Hamás se v důsledku toho potýká i s otázkou, jak zaplatit chod svého „ministátu“. Rozpočet na letošní rok ve výši 895 milionů dolarů počítá s deficitem 75 procent, úředníkům již musel Hamás citelně snížit výplaty. A zatímco v uplynulých letech ekonomika Gazy rostla, nyní hrozí pád do recese.
Teoreticky by mohli přijít na pomoc sponzoři ze zahraničí, ale i těch kvůli neprozíravé politice Hamásu ubylo. Tradiční spojence, Sýrii a Írán, si rozhněval tím, že se na počátku syrské občanské války v roce 2011 postavil na opačnou stranu – podpořil sunnitskou opozici na úkor režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Írán následkem toho odstřihl své dotace pro Hamás, podle listu Guardian čítající kolem 23 milionů dolarů měsíčně.
Pokles popularity
Sen Hamásu, že politický islám ovládne celý region, se však během pár let rozplynul a hnutí teď shání peníze. Opět se tak vydalo i do Teheránu. „Bylo to nedorozumění. Nejsme proti Íránu ani syrskému režimu,“ tvrdil letos v lednu člen Hamásu Táhir Nunu. Peníze pro státní úředníky v Gaze slibuje dodat bohatý Katar.
V době, kdy je pozornost sponzorů obrácena na Sýrii, ale Hamás čeká těžké období. Jeho popularita klesá doma i ve zbytku regionu. Podle průzkumu Pew Research kladně hodnotí Hamás už jen 35 procent z 1,8 milionu obyvatel Gazy.
Lucie Beranová
