Inside sport – Miroslav Pelta se jako jediný kandidát chystá na své sobotní znovuzvolení předsedou Fotbalové asociace ČR. Kam český fotbal dovedl od 17. listopadu 2011, kdy byl zvolen poprvé? Deník Insider bude v tomto týdnu ve volném cyklu hodnotit úspěšnost Peltova předsednictví v jednotlivých sférách jeho vlivu.
Začněme tou sportovní. Fotbaloví fanoušci sice Peltovi takřka jednolitě vyčítají, že drží v pozici kouče národního týmu neoblíbeného Michala Bílka, což je předsedova přímá kompetence, výsledky, jichž český fotbal za onen rok a půl Peltova panování dosáhl, ale v zásadě špatné nejsou, jen účast na MS 2014 je nyní vážně ohrožena.
Tak si pojďme udělat malou inventuru:
Reprezentační A-tým dva dny před Peltovým zvolením postoupil v Černé Hoře na Euro 2012. I na něm český tým splnil vytyčený úkol, a to postup ze skupiny. Ve čtvrtfinále pak prohrál s Portugalci. Ve skupině se Bílkově týmu podařilo využít dvou faktorů: 1) Měla jednoznačně nejslabší obsazení na turnaji. 2) V průběhu bojů totálně zkolaboval favorit skupiny Rusko. Podstatné ovšem je, že český fotbal vydělal skrze své působení na turnaji zhruba 300 milionů korun.
Pelta už před rozehráním turnaje nabídl trenéru Michalu Bílkovi smlouvu i pro další kvalifikační cyklus a kouč ji přijal. Pod obrovskou kritiku se ovšem jeho tým dostal po domácí bezbrankové remíze s Bulharskem, nejen kvůli výsledku, ale zejména katastrofálnímu hernímu projevu. I Pelta začal mluvit o tom, že jeho důvěra v Bílka je podmínečná.
Bílek na podzim doplatil na zranění několika opor a svou neschopnost na to reagovat a najít nové hráče. Tým personálně okysličil až ve vydařených přátelských zápasech se Slovenskem a v Turecku, jenže v kvalifikaci o MS 2014 přišla další rána v podobě domácí prohry 0:3 s Dánskem.
Pelta pak připustil možnost personální změny, ale opět od ní upustil, když tým vzápětí 3:0 vyhrál v Arménii. O tom, zda si Češi udrží šanci dostat se na MS do Brazílie, mnohé napoví páteční duel s favorizovanou Itálií. Případná porážka by české naděje i matematicky velmi přiblížila nule, absence na MS by i předsedovi Peltovi sebrala politické body, protože za národní tým je spoluodpovědný. A bonusy FIFA za účast na šampionátu by v kase významně scházely.
Reprezentace do 21 let na závěrečný turnaj ME své věkové kategorie nepostoupila, v baráži byli nad její síly Rusové. Pelta ovšem ohledně „lvíčat“ zaznamenal diplomatický úspěch na UEFA: malé Euro jedenadvacetiletých uspořádá v roce 2015 Česká republika. (Naopak kandidatura na pořádání MS ve futsalu 2016 neprošla, přednost u Blattera a spol. dostala Kolumbie.)
Mimořádně úspěšnou bilanci zaznamenaly v éře Peltova předsednictví české kluby v evropských pohárech. Nutno ovšem dodat, že přímý vliv Pelty na tento výsledek lze vysledovat jen složitě. Každopádně platí, že se Plzeň a Sparta probojovaly do skupin Evropské ligy, oba celky z nich postoupily do jarních bojů a Viktoria v nich odehrála dokonce dvě kola.
Z hlediska počtu uhraných bodů šlo o druhou nejúspěšnější sezonu v éře samostatné České republiky, hned po ročníku 1995/96, kdy se Slavia dostala až do semifinále Poháru UEFA. Získané body posílily českou pozici v pětileté tabulce koeficientů, která UEFA slouží pro rozdělování týmů z jednotlivých zemí do příslušných fází svých soutěží. Pokud by se i v příští sezoně podařilo českým zástupcům uhrát solidní výsledky, byla by od ročníku 2015/16 reálná šance mít v kvalifikaci Ligy mistrů dva zástupce, nikoli pouze českého mistra jako dosud.
Další mimořádně úspěšný ročník by pak Čechy mohl tabulkou posunout ještě výš a nechat je útočit i na dvanáctou příčku, která zaručuje přímý start vítěze Gambrinus ligy v Champions League.
Úspěšnost týmů v evropských pohárech podle expertů odráží vzrůstající sportovní kvalitu Gambrinus ligy. V ní lehce stoupla i návštěvnost na aktuální hodnotu 1 149 627, divácký průměr na zápas činí 4938 lidí, v minulém ročníku to bylo 4424. V posledních letech v zápasech padá i víc branek, loni i předloni padaly rekordy, letos 620 vstřelených gólů za loňským výsledkem o 15 branek zaostalo.
Nejvýznamnější sportovní reformou v peltovské éře je spuštění Juniorské ligy. Předtím hrávali mladí fotbalisté na přelomu dorosteneckého a dospělého věku povětšinou za „béčka“ ligových týmů, jež startovaly zhusta ve třetí nejvyšší soutěži. Teď mají tyto celky vlastní uzavřenou soutěž. Na hodnocení sportovní prospěšnosti tohoto projektu je patrně ještě velmi brzy. Platí každopádně, že veřejnost tato soutěž prakticky vůbec nezajímá, plánované televizní přenosy z Juniorské ligy se nekonají a soutěži se nepodařilo najít ani titulárního sponzora.
Luděk Mádl
