Za kulisy událostí – Síť českých středních a vysokých škol je přebujelá a bude třeba ji proškrtat. O tom, které přežijí, rozhodne mimo jiné kvalita absolventů a to, jaký je o ně zájem na trhu práce. Kolika ústavů se zeštíhlovací kúra dotkne, ale nechce ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) zatím prozradit.
„Máme větší počet vysokých škol na počet obyvatel, než kolik takhle malá země potřebuje. A u středních škol je to stejné. Máme jich víc, než kolik je lidí v populačním ročníku. Když to přeženu, musíme přestat učit vzduch,“ řekl Chládek Insideru a HN.
V Česku je momentálně zhruba 1300 středních škol, necelá tisícovka z nich jsou veřejné, zbytek soukromé a církevní. Rušení by se mělo dotknout nejen privátních, což už Chládek dříve naznačil, ale především těch „státních“, jejichž zřizovatelem jsou nejčastěji kraje.
Ministrovi podřízení už zpracovali analýzu, podle níž se školy budou redukovat. „Nebude to stát jen na jednom parametru. Půjde o kvalitu, potřebnost oboru, jak dlouho škola učí či jestli je daný obor zastupitelný,“ dodal politik ČSSD.
Některé kraje už s rušením poloprázdných středních škol začaly, děje se to ale pomalu. Na Pardubicku například loni ohlásili plán na zavření či sloučení desítky především odborných škol, nakonec od toho ale krajští vládci ustoupili: přesvědčila je silná vlna odporu jak z radnic, tak od veřejnosti. Stejně se zachovali v Karlovarském či Královéhradeckém kraji.
Na východě Čech ve Dvoře Králové se do boje proti zavírání středních škol zapojil například i úspěšný podnikatel, majitel expandující textilky Juta Jiří Hlavatý. „Zrušení šestiletého gymnázia beru jako faul na město. Bylo by divné, kdyby ve čtvrtém největším městě kraje nebylo víceleté studium,“ zlobil se na kraj.
Na druhou stranu rušení některých škol je nevyhnutelné – třídy a obory, které se stěží naplní, odsávají ročně ze státního rozpočtu stovky milionů, jež by se jinak mohly přerozdělit těm školám, které jsou mezi žáky úspěšnější.
„To, že škol je v Česku zbytečně moc a že by jich část měla skončit, je pravda. Záleží ale samozřejmě na klíči, jak toho dosáhnout,“ řekl stínový ministr školství za ODS a bývalý ředitel soukromého gymnázia PORG Václav Klaus mladší.
Na financování regionálního školství, tedy mateřských, základních a středních škol, vydá stát letos přes 86 miliard korun – z toho se platí hlavně mzdy, provozní výdaje pak hradí zřizovatelé, tedy obce či kraje. Pro příští rok se vláda předběžně dohodla, že na platy zaměstnanců škol, a to těch pedagogických i nepedagogických, pošle dvě a půl miliardy navíc. Průměrně by si tak měli učitelé polepšit až o osm set korun měsíčně, kuchařky či uklízečky o čtyři stovky.
Chládek by chtěl, aby nová vlna spojování či zavírání nepotřebných středních škol začala už příští rok. Od července 2017 by navíc měl platit i nový vysokoškolský zákon, který povede pravděpodobně i ke konci některých soukromých univerzit.
„Akreditační komise bude kromě kontroly akreditace jako takové hlídat i její naplňování. Nebude se stávat, že někde vykazují profesora, který tam neučí. Pokud škola nebude kvalitní, přijde o akreditaci,“ upřesnil ministr.
Zatímco ve středním a vysokém školství je pozic pro studenty nadbytek, což zatěžuje státní pokladnu, mateřské školy jen letos odmítly na šedesát tisíc dětí. A během dvou až tří let bude nedostatek míst trápit i základní školy, až se do nich přelijí nynější silné ročníky ze školek.
Koaliční kabinet kvůli tomu zřídil speciální, více než miliardový fond, u něhož si mohou ředitelé škol a jejich zřizovatelé žádat o dotace na rozšiřování kapacit. Dalších až 12 miliard korun přidá do roku 2020 na tyto investice Evropská unie.
Luboš Kreč, Kateřina Surmanová
